Fotografis collection

Kolekce byla založena v roce 1976 a naposledy byla veřejnosti předvedena v roce 1986. Letos Kunstforum vystavilo 250 vrcholných děl, a to nejen evropských autorů. Ve sbírce Fotografis jsou zastoupeni světoznámí fotografové od počátků tohoto média ve čtyřicátých letech 19. století až do osmdesátých let 20. století. Soubor je výsledkem více než 25 let úsilí mnoha kurátorů zachytit to podstatné ve vývoji fotografie. V počátcích sbírky figurují zejména Anna Auer a Werner Mraz, kteří od roku 1970 vedli vídeňskou galerii Die Brücke, jednu z prvních fotografických galerií v Evropě, a Ivo Stanek, tehdejší vedoucí sbírky.

Výstava je koncipována chronologicky od raných prací jednoho z „otců fotografie" William Henry Fox Talbota až po ukázky ze staršího díla současných rakouských umělců. Ve velké míře jsou zde zastoupeny snímky z cest. Zaujmou práce Francise Frithe nebo Maxima Du Campa. Najdeme zde i chronofotografie Eadwearda Muybridge, který se zabýval fotografickým záznamem rychlých pohybů s cílem zastavit pohyb v jeho jednotlivých fázích tak, aby byl pozorovatelný okem diváka.

Julia Margaret Cameron, Edward Steichen a Heinrich Kühn reprezentují piktorialismus – směr, který se objevil kolem roku 1885 a usiloval o přiblížení fotografie malbě nebo grafice, a to nejen v technice, ale i v námětech. Zajímavé bylo srovnání „straight photography" – „přímé fotografie" dvacátých a třicátých let 20. století v zastoupení díly Paula Stranda a Edwarda Westona v kontextu s představiteli evropské nové věcnosti, jako jsou Karl Blossfeldt nebo Albert Renger-Patzsch. Používali odlišný přístup založený na věrném a opticky ostrém zachycení reality.

Další úsek tvoří experimenty avantgardních umělců, především dadaistů a konstruktivistů. Jména jako Man Ray, Alexander Rodčenko, André Kertész, László Moholy-Nagy patří k nejvýraznějším autorům výstavy. Nezůstala opomenuta ani reportážní fotografie a sociální dokument, které hrají výraznou roli v dějinách fotografie 20. století, od Henri Cartier-Bressona po Diane Arbus.

Ke konci výstavy působí výběr poněkud nesourodě a jako nejméně přesvědčivá část výstavy. Vedle sebe se najednou objevují projevy spíše konceptuální povahy spolu s fotografií dokumentární. Pozornost soustředěná pouze na rakouské autory vyznívá rozpačitě, přestože se jedná o výrazné umělce, jako jsou Valie Export nebo Arnulf Reiner, o jejichž kvalitách není pochyb. Bohatá tvorba 70. a 80. let by si však jistě zasloužila větší prostor. Celková koncepce by dostala vyváženější a z hlediska pohledu na dějinný vývoj fotografie možná i zajímavější rozměr.

Hlavním magnetem pro diváky se tak může stát to „vidět naživo“ díla významných autorů, na druhou stranu je to tak trochu hra na jistotu a nic moc objevného výstava nepřináší. Tento dojem podporuje i konzervativní způsob prezentace. Můžeme zde vzít v úvahu i motivaci institucí disponující možnostmi investovat do umění a tímto způsobem vlastně i do „reklamy“. Je to jistě záslužné a doufejme, že to bude inspirativní i pro české prostředí. Ve světě je běžné, že si právě bohaté instituce tímto způsobem vytvářejí prestiž a investují do uměleckých děl, která mohou být jistějším artiklem nejen v dobách finančních krizí. Zřejmě proto se v ní také sází na známá etablovaná jména, hodnota děl významných autorů postupně narůstá.

Svého času byla fotografie institucí Národní galerie spíše opomíjenou a tak se snad dočkáme větší vstřícnosti vůči prezentaci tohoto média i do budoucna. Výstava je právě v prostorách Národní galerie příjemným překvapením.

Fotografis collection reloaded, 17. 12. 2008–8. 2. 2009, Národní galerie, Palác Kinských v Praze. Související odkazy: www.ngprague.cz