Kreslíř ornamentů v brněnské Moravské galerii

Chladný podzim si mohou obyvatelé i návštěvníci Brna zpříjemnit prohlídkou jedinečné výstavy, která v těchto měsících probíhá v Moravské galerii v budově Uměleckoprůmyslového muzea. Výstava je věnována tvorbě jednoho z nejvýznamnějších českých umělců, který svým talentem otevřel cestu novému uměleckému směru – secesi. Jde o prezentaci děl Alfonse Muchy.

Výstava je koncipována jako průřez tvorbou od raných začátků kreslířských až po autorovy slavné plakáty Sarah Bernhardtové a alegorie ročních období. Prostor navazující na atrium Uměleckoprůmyslového muzea nabízí pohled právě na dvoumetrové úzké plakáty se Sarah Bernhardtovou, údajně největší herečkou přelomu 19. a 20. století. Mucha pro ni vytvořil sedm sošných plakátů. První z nich, vytvořený v roce 1894 pro inscenaci Gismonda, mu v Paříži získal jméno a také významné zakázky.
Kurátor výstavy Petr Štembera v katalogu k výstavě píše, že se Muchovi podařilo dokonale vystihnout podobu velké herečky a její charismatické osobní kouzlo, ale kritizuje umělce za to, že ve svých plakátech stvořil jakési klišé; pro obrazy Sarah Bernhardtové vždy používal obdélníkový výškový formát, a sošný postoj herečky obměňoval pouze kostýmy a gesty. Jenže snad právě v opakování vlastních znaků je ukryta i část kouzla Muchových prací.
Muchův známý rukopis je rozpoznatelný právě na základě neustálého
opakování vzorů a ornamentů. Jeho plakáty zobrazují figury ve zkroucených
pozicích, doplněné květinami, ze kterých Mucha na základě své dokonalé
kresby mistrně utvářel nejrůznější organické dekorativní vzory, ty
repetoval a tím utvářel prostor pro své výjevy. Zdobnost je zakomponovaná
do všeho, co se v obrazech či plakátech nachází. Některé ornamenty jsou
jen prázdnou skupinou tvarů bez hlubšího
podtextu – tak tomu je u jeho návrhů na kalendáře. Divadelní plakáty
jsou naopak naplněny obsahem dramatu.
Nejnápaditěji je vyprávěn příběh antické tragédie Médea. Zde tvoří hlavní ornament mrtvá těla, zkroucená přes sebe do příjemných linií. Celý výjev je laděn do rudého temna, které naznačuje děj tragédie.
Muchu vždy také fascinovaly lidové motivy – zobrazuje slovanské dívky v krojích, z těchto studií pak vychází i při tvorbě alegorií Slovanů. Jeho lásku k vlasti, krom nikdy nevyčerpaného tématu slovanského, dokládá také tvorba státního znaku, kreslil i plakáty pro charitativní sbírky a vlastenecké projekty.
Tak trochu stranou v malé místnosti jsou vystavena Muchova raná díla. Zde se krom autorova životopisu nalézají díla, kde se Muchův rukopis hledá obtížně. Myslím, že zde se návštěvník výstavy opravdu setká s něčím novým, s něčím, co obohatí jeho vědomosti o secesním géniovi. Nacházejí se zde kresby, na kterých je patrná pilná práce. Mucha, malující především ženské tělo, vyhledával v duchu ornamentální secese nejrůznější polohy lidského těla. Figuru studoval v různých pokroucených pozicích či záklonech. Jeho dokonalé zvládnutí kresby je patrné i v jeho nejslavnějších dílech.
Velice mě zaujalo Muchovo realistické dílo. Přes kresby ženských těl doputuje divák až k náčrtům slavných plakátů – kalendářům, kde je krom něžně zobrazeného poloaktu možné sledovat i realisticky pojednaný les či palouk, což pro tvorbu Muchy není typické. Na protější straně pak visí ukázka barokizující kresby – na baroko odkazuje kulatá modelace lidského těla, dynamismus v obraze a také znázornění oblak.
Nejvíce mě zaujala menší kresba nazvaná Studie k obrazu Cyrila a
Metoděje. Tento obrázek nemá se secesním pojetím malby
společného téměř nic (krom autora). Jedná se o kresbu dvou starců,
z nichž jeden stojí a ukazuje prstem vzhůru a lehce za sebe – gesto
i rozvržení postav nápadně připomínají citaci slavné Athénské školy
od Rafaella Santi. Pokud se gestem necháme svést a podíváme se za rameno
stojícího muže, spatříme zamračenou oblohu, jejíž oblaka jsou mistrně
vytvarovaná, a jeden z těchto hustých šedivých mraků má tvar člověka
zobrazeného po prsa. Tento stín tak nevtíravým a originálním způsobem
naznačuje přítomnost boha, před kterým druhý stařec, oděný ve světlém
hávu, padá na kolena.
Výstava Muchových plakátů, obrazů a kreseb nazvaná Český mistr Belle Epoque je příjemným rozptýlením do šedivých dnů začínající zimy, není zaměřena pouze na milovníky secesního umění či obdivovatele Muchy, svým rozsahem osloví každého, kdo se rád kochá krásou.
Moravská galerie Brno, 16. října – 24. ledna 2009; kurátoři: Marta Sylvestrová a Petr Štembera