Leporelohra: nakresli vymyšlené zvíře
Petr Nikl a Ondřej Smeykal společně s několika dalšími autory do Prahy opět přinášejí projekt Orbis Pictus aneb…, tentokrát osobitou putovní výstavou Leporelohra, která je zároveň permanentní tvůrčí dílnou otevřenou aktivitě všech diváků. Leporelohru můžete až do 5. června navštívit v Českém centru v Rytířské ulici.
Projekt Orbis pictus aneb… je od svého začátku založen na interaktivitě návštěvníků jednotlivých výstavních počinů. Hra a zapojení příchozích do průběhu expozice je fundamentálním prvkem tohoto unikátního projektu, který je inspirován dílem Jana Ámose Komenského Labyrint světa a ráj srdce.
V případě Lepolerohry tvůrci konceptu princip hry akcentovali zatím snad nejvíce. Sestavili pomůcky, které mají na výstavě sloužit návštěvníkům k vytváření vlastních uměleckých děl a omezili se tak na určení základních principů hry, přitom však ponechali dostatečný prostor se těmto principům do jisté míry vzepřít. Zde je totiž všechno na vás, a i když existují doporučené postupy, to, čemu v Leporelohře čelíte především, je svoboda.
Samozřejmě smíte zůstat pouhými pozorovateli. Pokud se výstavy zúčastňujete s dětmi nebo kvůli nim, může to být navíc činnost značně naplňující, těžko ale zvítězí nad zážitkem vlastního zapojení do psaní příběhu této unikátní výstavy, která se neustále přetváří pod rukama diváků, již vlastní aktivitou opouštějí zažitou roli návštěvníků-pozorovatelů, a nejen jejich výtvory, ale i oni se tak stávají součástí celého díla.
V Leporelohře tentokrát nejde o světlo a zvuk, jako tomu bylo například v Labyrintu světla. Hlavním objektem je papír. Tento materiál se objevuje ve všech aktivitách, které jsou v Leporelohře připravené. Zajímavým principem, který sem tvůrci konceptu vnesli, je jistá podmíněnost tvorby, na kterou můžete a nemusíte přistoupit. Tato určenost se projevuje v otáčení podložky ke kreslení, v rozepsaném příběhu, v „nalinkovaném“ schématu možného vzniku fiktivního zvířete (které v mnohém připomíná Niklovy knihy) nebo v „magnetické fixe“, která do jisté míry určuje, co a jak na papír nakonec dostanete.
Mnohem více ale určujete vy sami, svou
fantazií. Leporelohra vás konfrontuje s pocitem perfektní svobody a
obrovského prostoru, s pocitem ve veřejném prostoru ne tak docela obvyklým:
můžete vyjádřit cokoliv, co si přejete. Tento fakt je velkolepým
zážitkem, odpovědí na otázku „co bych vyjádřil, kdybych mohl vyjádřit
cokoliv“. A to je, myslím, zajímavé zjistit.
Finálním produktem putovního projektu Leporelohra má být sběrný dokument, kniha složená z děl vytvořených účastníky tohoto cyklu tvůrčích výstav. Samotný průběh Leporelohry znamená malý exkurz do lidské fantazie.
1. června proběhne v Českém centru od 10 do 17 hodin v rámci výstavy Oslava dne dětí.
Na výstavu je bezplatný vstup.
Leporelohra, České centrum Praha, 13. května – 5. června 2010
