Mladá krev v Leica Gallery Prague
Na výstavě nazvané FRAME podle stejnojmenné fotografické soutěže se v Leica Gallery Prague sešla díla mladých nadějných fotografů. Expozice nabízí nejen působivé fotografické výpovědi o stavu věcí vnějších a vnitřních, ale také důkaz o tom, že ačkoli je soutěž poměrně mladá, daří se jí vybírat velmi kvalitní počiny a udržovat úroveň. Výstava je v LGP otevřena do 27. srpna.
FRAME je mezinárodní fotografická soutěž, jejíž první ročník se uskutečnil v roce 2005. Každoročně je otevřen profesionálním fotografům a studentům fotografických škol z Česka, Polska, Maďarska a Slovenska. Soutěž přitom autory neomezuje volbou techniky. O výsledcích ve třech tematických kategoriích, které se každoročně mění, rozhoduje pětičlenná porota. V LGP jsou k vidění tři vítězná portfolia z každé ze tří kategorií a dvě další, která vybrala porota k vystavení.
Vítězem kategorie SHOW se stal Jakub Jurdič se svým cyklem Lucie. Objektem je Jurdičova kamarádka, v dětství sexuálně zneužívaná členem své rodiny, která má problém se sebepoškozováním. Cyklus působí jako velmi intimní, doslova drásavě upřímná zpověď. Autor jde Lucii úplně na tělo. Působivým barevným laděním snímků a prací s neostrostí brilantně akcentuje téma dívčiných pocitů, které se derou ven jizvami v její kůži.
Velmi zdařilá je i série Nedělní
odpoledne Jitky Horázné, která obsadila druhé místo. Její fotografie se
z celku výstavy poněkud vyjímají – formou i sdělením. Horázná
v nich pracuje se zúženým, jakýmsi širokoúhlým formátem. Fotografie
jsou navíc zrnité, a také svou výpovědí se od ostatních souborů
zřetelně odlišují. Cyklus jako jediný z vystavovaných nevyznívá
explicitně kriticky, spíše jde o hrubozrnný výlet do zvláštního
letního (i když ne jednoznačně pozitivního) nedělního bezčasí, kdy
čas teče pomalu jako med. Chvilky, které Horázná svými fotografiemi
vytrhuje z časového kontinua, aby je možná jednou provždy zachránila,
působí jako tichá, poklidná meditace nad řekou času, která protéká
našimi životy stejně samozřejmě a vyrovnaně jako melancholicky a
v poněkud rozpačitých bolestech. Na snímcích se zdánlivě nic neděje.
A přesto – je tu drama: něco na okamžik zpomalí tep, vyvolá vzpomínky,
lehce zabolí. Snad nenávratnost jistých nedělních odpolední.
Kategorii RELATION vévodí Jiří Zykmund se
svým souborem Centrální šatna, který trochu evokuje tvorbu a estetiku Jeffa
Walla nebo Gregoryho Crewdsona. Zykmund v Centrální šatně vytváří
excelentní směsici bizarnosti, nereality a ironie. Postavy na jeho
fotografiích působí jako podivné spící duše, prázdné, dost možná
ubohé a směšné, uzavřené v soukolí ještě bizarnějšího světa
plného absurdních obchodních domů, slev, reklam a slavností.
Frašku, ale snad ještě mrazivější (protože skutečnou) pojmenovává ve svém cyklu dokumentárních fotografií Absurdistán – domov můj také Libor Fojtík, vítěz třetí kategorie – IN. Při pohledu na jeho snímky hraje člověku na rtech jemný úsměv místy přecházející v úšklebek, jakmile si uvědomí, že se v tomto velkém kole nejen politických a veřejných, ale i soukromých taškařic a komedií točíme dennodenně vlastně úplně všichni.
Hranice tematických cyklů jsou v expozici (a v soutěži FRAME) nejasné a ponechávají tak autorům i divákům velkou interpretační svobodu. Jako celek výstava poutavě a kriticky vypovídá o naší době a pokládá důležité otázky o svobodě, autenticitě nebo vyprázdněnosti.
Na výstavě jsou dále k vidění například fotografie Terezy Vlčkové, Marka Pavaly nebo Martina Wágnera.
Leica Gallery Prague: FRAME, 28. května – 27. srpna 2010 (denně 14 – 22 hodin)
