Současné ruské umění aneb Mikki – válečný zpravodaj

Českokrumlovské Egon Schiele Art Centrum se v rámci rusofilské sezony rozhodlo představit současné umělce rozlehlé slovanské země. Zneklidňující malba Konstantina Batynkova doplňuje plátna Anny Dubiny a ironickou sílu Eduarda Gorochovského. Francisco Infante vytvořil s Norou Goründovou pandán známé kontroverzní dvojici Komara & Melamida.
Bodrý ruský medvěd Konstantin Batynkov
(1959) se v černobílých valérech obsedantně vrací k válečným
strojům. Fascinován chladem a přesností technických válečných mašin
současnosti zmírňuje jejich význam sérií portrétů dětí. Jednoduchý
expresivní styl zpřítomňuje svět helikoptér, raket, ponorek a podivných
strojů (Jurta). Podle Batynkova je válka přítomna všude kolem nás (viz
text k výstavě); Batynkov se skrze chladná plátna, v nichž stroje stojí
uprostřed zimní krajiny, vyrovnává s vědomím nesmyslnosti lidských her
s kovovými výdobytky současnosti. Ztřeštěné helikoptéry, poletující
chladem ledových plání (Na vlnách běžící), plaší sibiřské psy a
jejich siluety křižují prostor Batynkových pláten.
Anna Dubina (1986) ve své fauvistické barevnosti kontruje Batynkovým akrylům, náměty zároveň uniká z obecného prostředí ruského současného umění. Reflektuje přítomnost detailním zobrazením předmětů, jejichž tvary pracují v novém sémiotickém diskurzu a opouštějí své přirozené prostředí. Žebřík vydává své příčle, které se odrážejí od oranžových fazet zdi, naší touze po vertikálních únicích; zda nahoru, nebo dolů, záleží na diváku. Mladá malířka, která prošla studiemi ve Vídni, zpřítomňuje kulminační okamžiky bytí.
Slavná dvojice Komar & Melamid (Vitalij
Komar, nar. 1943, a Alexander Melamid, nar. 1945) se ve své E-spolupráci se
zvířaty dotýká stěžejního tématu své tvorby, „instinktivní
kreativity“. Od roku 1998 se zabývají projektem „Moskva očima
Mikkiho“, přičemž za tajuplným Mikkim je třeba hledat Viktora; dnes
sedmiletého šimpanzího samce, jehož vášní se stalo fotografování.
Koncept osobitě reflektuje Barthesovy teze a zároveň podrývá ustavené vize
estetična.
Eduard Gorochovski (1929–2004) s trpkou ironií v tajemném kaleidoskopu Stalin-Lenin odkazuje na obecný problém ruské duše, který představuje zaměňování ideálů s konkrétní osobností. Stalin vystupuje prostřednictvím bodových žároviček z portrétu Leninova a naopak; tradiční portréty komunistických velikánů pulzují v pomalém tepu zklamaného ruského srdce.
Francisco Arana Infante (nar. 1943), syn španělského emigranta a Rusky,
spolupracuje s Norou Goründovou. Jejich fotografie mne zaujaly nejvíce;
pohybují se v tvarosloví surrealistických koláží, většina však
reflektuje práci se strukturou materiálu. Narušení optické linearity obrazu
odkazuje k některým Teigeho prac9m a nechává oko diváka v nejistotě;
zařaditelná mořská krajina se díky
kruhovým výřezům ztrácí z existujícího a označitelného světa, aby
v detailních záběrech struktury (písku, mořské pěny) donutila diváka
k přehodnocení závěrů.
Současné ruské umění je ve své zemi nuceno podstupovat jakousi autocenzuru. Avděj Ter-Oganjan musel po skandálu v roce 1998 požádat o azyl v České republice, Marat Guelman byl dokoce souzen za výstavu „Rusko – 2“. Postsovětské Rusko se vyrovnává s nově nastalými fenomény po svém, často v neprospěch ruských umělců, kteří mnohdy nastoupí cestu kousavé ironie Komara & Melamida či lyrického poetizmu Dubinské.
Současné ruské umění. Konstantin Batynkov, Anna Dubina, Komar & Melamid, Eduard Gorochovskij, Francisco Infante & Nora Goründova. 4. 4. – 31. 10. 2009 Egon Schiele Art Centrum o.ps., Široká 70–72, Český Krumlov