Strana 22 - výtvarné umění-recenze

Jednou za čas se na umělecké scéně objeví renesanční osobnost, která v sobě zahrnuje velice pestrou a širokou škálu talentů. Takovým „umělcem bez hranic“ byl i František Tröster, scénograf, architekt, malíř, autor výstav a průmyslový designér v jedné osobě. S jeho díly a uměleckými východisky seznamuje návštěvníky výstava František Tröster – Básník světla a prostoru, právě probíhající v Obecním domě.

Galerie hlavního města Prahy v Městské knihovně hostí od minulého týdne „výběr z reakcí současného umění na ekonomii, racionalitu a konzumerismus“. Můžeme hovořit o angažovaném umění? Politikum není pro vystavující umělce hlavním tématem, jen zdrojem inspirace, střípky konzumního světa nejsou divákům bolestivě vmeteny do očí, autoři z nich skládají pestré mozaiky, které více než promlouvat chtějí strhávat pozornost. Atributy konzumního světa jsou pak pouze materiálem na hraní. Zasmějeme se společně s umělci západní civilizaci, zasmějeme se sobě samým jako kolečkám v soustrojí kapitalismu. Budeme oslněni kreativitou a nápaditostí.

Poslední akcí ve Fragnerově galerii na Betlémském náměstí je přehlídka projektů slovinského ateliéru Sadar Vuga Arhitekti, která měla svou premiéru na letošním benátském Bienále. Páteří výstavy jsou „formule“ – základní principy a východiska tvorby ateliéru. Sedmnácti projektům, prezentovaným fotografiemi v masivních stříbrných rámech, odpovídá sedmnáct formulí, se kterými je návštěvník seznamován formou zlatých medailí s embosovanými piktogramy. Přestože jsem zprvu nemohl věřit svým očím, musel jsem se nakonec usmát. Idea realizovat výstavu v takto nevkusně okázalé formě se měla zrodit poté, co do ateliéru přišla podobně laděná pohlednice z dovolené v USA od Vugovy tetičky. Proč to vůbec zmiňuji – tato historka nám toho totiž o „konceptech“ ateliéru napoví mnohem víc než sedmnáct nicneříkajících medailí, jejichž sdělení by se dalo shrnout do jediné věty: Koncept vlastně nemáme žádný, principem naší práce je hra, inspirace může přijít odkudkoli, vtip si ceníme výše než vkus.

Je tomu právě sto let, co na českou uměleckou scénu vtrhla skupina Osma. České muzeum výtvarných umění u příležitosti tohoto výročí prezentuje svým návštěvníkům raná díla jejích členů. Veřejnost si ve spojitosti s Osmou většinou vybaví kuboexpresionistická díla Bohumila Kubišty a Emila Filly. Vystavené obrazy, z nichž většina vznikla mezi léty 1904–1911, však představují tuto skupinu jako poměrně nesourodou směs individualit, jejichž východiska lze hledat v daleko širším spektru dobových uměleckých tendencí.

Západočeské muzeum v Plzni v těchto dnech nabízí poslední možnost navštívit výstavu věnovanou slavnému plzeňskému rodákovi Bohumilu Konečnému. Výstava nazvaná Bohumil Konečný – zapomenutý malíř probíhá od 9. března do 29. dubna v 1. patře levého křídla Západočeského muzea a je přístupná každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

V Českém centru v Rytířské ulici právě probíhá další z řady projektů z cyklu Odpojeno. Spojeno! Cílem autorů z CCEA (Center for Central European Architecture) je propagace architektury mladé generace a popularizace tohoto veřejností poněkud přehlíženého oboru skrze jiná umělecká média. Po animaci, fotografii a dj-ingu je letos do konfrontace s architekturou postaven komiks. Oslovení tvůrci ze světa českého komiksu reagují krátkými dílky na vybrané diplomové práce studentů architektury.

Už vás nudí zatuchlé výstavní a muzejní sály obydlené zaprášenými vitrínami, pseudointelektuálními eseji kurátorů či netýkavými hlídači? Chcete si na výstavě zkusit sami něco vytvořit? Setkat se s davy hrajících si spoluobčanů? Zasmát se? Popřemýšlet si, ale netrápit se nad osobními nebo globálními katastrofami? Pokud ano, zajděte na Malou Stranu do Českého muzea hudby, kde na vás do konce dubna s otevřenou náručí čeká interaktivní výstava ORBIS PICTUS.