Strana 5 - výtvarné umění-recenze

„Něco takového je k vidění jednou za 100 let.“ Tak byl již mnoha médii i osobnostmi okomentován unikátní projekt právě probíhající ve vídeňské Albertině. Jedna z nejvýznamnějších výstav minulého roku, na které je možné spatřit díla například Moneta, Renoira či van Gogha, byla prodloužena až do 14. února 2010!

Ráda kreslí. Vystačí jen s perem, tuší a papírem. Vytváří svůj imaginativní prostor obohacený liniemi a černými skvrnami. Vznikají časové záznamy – prvotní, čisté a ničím nezatížené. Fenomenální kreslířka zaobírající se meditací a hudbou, jež je pro ni důležitá. Taková je Inge Kosková ve svých kresbách.

Výstava Od Botticelliho k Tizianovi v budapešťském Muzeu krásných umění nabízí malířská esa italské renesance. Leonardo, Rafael plus dvě hvězdná jména z názvu výstavy a další… od každého alespoň pár kousků. Přitom nejde o vyčerpávající pochod kilometry muzejních chodeb – výstava je sice rozsáhlá, ale kompaktní a ostře působivá.

20 let demokratického zřízení oslavil Dům umění města Brna znovuotevřením zrekonstruované budovy Domu umění. Symbolicky byl provoz zahájen 17. listopadu projektem Formáty transformace 89—09. Jde o rozsáhlou výstavní akci, která zaplnila všechny galerijní prostory instituce: Dům umění, Dům pánů z Kunštátu i Galerii G99.

Jízdárnu Pražského hradu ochromil fantaskní mumraj. Stovky postav vystupují ze svých obrazů, tuhnou a jaksi osudově hledí do dáli, kde tuší lidské nitro. Jaké jsou to čáry? Vedle sebe se tu naskytli Dva muži s dítětem, Květinářky, Ubožák, Námořník, urputná Tanečnice nebo éterické Děvčátko s jahodami a proti ní Chlapec se svítilnou, pátrající možná po Strašidlech, zatímco se podél zdi plíží Fantomas a shora se snáší hejno Nevěstek. A mezi všemi těmi plátny, rámy a barvami, v nenápadném šedém obleku s knoflíkem, který má čtyři dírky, se skrývá elegán Mr. Myself, Josef Čapek – autor osobně.

Poslední listopadovou sobotu se v brněnské kavárně Bakala Café konala vernisáž netradiční výstavy. Své fotografie v prostorách za kavárnou (v chodbě vedoucí do přednáškového sálu) vystavila palestinská fotografka Samar Hazboun. Tato mladá Palestinka studuje v Brně na Fakultě sociálních studií a její výstava s přiléhavým názvem Palestinian Woman ilustruje problematiku, které se věnuje: je uměleckým doplňkem sociálního výzkumu, který se zabývá životem v Palestině.

Re-romantic jako noví romantici nebo jako návrat k tomuto směru. Jeho znaky se neustále znovu vynořují, protože kořeny těchto pocitů sahají hluboko do minulosti. Koncepce výstavy je jasná, realizace však rozpačitá. V čem hledat problém?