Ladislav Hübelbauer: "Kreslím hlavně pro sebe, kreslím rád a budu kreslit dál"
Ne každý kuchař rád kreslí. Ne každému kuchaři kreslení jde. Vařil ve vyhlášených královéhradeckých restauracích (U Dvora, U Radnice nebo Inspirace). Jeho jméno je Ladislav Hübelbauer. Říká si Sethi. Od roku 2007 již pracuje v jiném než kuchařském oboru, ale kreslení věrný zůstal. Kromě kresby si rád zarelaxuje u čtivé knížky, u dobrého filmu, u tvrdé muziky anebo amatérského boxu. Tvrdý chlap na pohled. Uvnitř pravý opak.
1. Jak dlouho se kreslení věnuješ a co bylo tím prvním impulsem, který tě přivedl k výtvarnu?
V podstatě kreslím už od základní školy. Vždy jsem obdivoval lidi, kteří umějí nakreslit cokoliv (komiks, kreslený film atd.), ale to, co kreslím dnes, tomu se věnuji zhruba pět let. Největší impuls byl, když se před pěti lety k mým obrázkům dostala studentka umělecké školy v Praze a řekla mi, co a jak dělám dobře a špatně. Díky tomu dnes ty obrázky vypadají tak nějak dobře.
2. Kde a jak čerpáš inspiraci ke své tvorbě?
Inspiraci čerpám snad úplně ze všeho kolem sebe. Inspirací mi je film, hudba, internet, PC hry a takhle bych mohl pokračovat dál. Občas jen zavřu oči a něco si představuju.
3. Jak často se tomuto koníčku věnuješ?
Bohužel teď už moc času nemám. Dřív jsem tak tři práce za rok vytvořil. Minulý rok jsem nakreslil jen jeden a letos mám jeden nedokončený. Ale mám v plánu se tomu věnovat více. Navíc je stále se co učit.
4. Uvažoval jsi někdy o studiu na některé z výtvarných škol?
Popravdě jsem o tom uvažoval hodně a často. Bohužel finanční situace naší rodiny mi to neumožnila.
5. Proč právě kresba?
Zkoušel jsem různé hobby a koníčky. Některým jsem se věnoval delší dobu. Jiné jsem zavrhl rychle, ale jak už jsem řekl na začátku – kreslím prakticky od mala. To už je asi ve mně.
6. Přemýšlel jsi o tom, že bys své práce představil veřejnosti prostřednictvím nějaké menší výstavy?
Mnohokrát. Jen jsou tu trochu obavy z reakce lidí na můj styl kreslení, co mě v tom doteď brzdilo. Ale nebráním se tomu.
7. Jaké je tvé životní motto?
Nemám jedno životní motto. Četl jsem jich už hodně, slyšel ještě víc. A nikdy se mi nepodařilo určit, které je tím nejlepším. Ale jednou ho najdu:-).
8. Co bys chtěl vzkázat čtenářům Nekultury?
Nedokážu spočítat, kolik obrázků jsem zmačkal, spálil, roztrhal, vyhodil a jinak znehodnotil, ale pokaždé jsem to zkoušel znova a znova a dělám to i teď. Takže pokud je mezi vámi někdo, kdo zkouší malovat, kreslit nebo cokoli tvořit – nevzdávejte to. A pokud máte někoho doma, kdo maluje, pomozte mu a podporujte ho. Doteď o sobě nemůžu říct, že umím kreslit, možná to ani nikdy umět nebudu, ale kreslím dál a učím se. Já osobně kreslím pro sebe, protože mě to baví, a tak by to mělo být.
Reklama
