výtvarné umění-seriál-stavby, které změnily tvář Prahy

Dlouho jsem přemýšlel, zda seriál Staveb, které změnily tvář Prahy obnovit po delší přestávce příkladem architektury, která se mi zdá dobrá, anebo naopak něčím, co by zasloužilo kritiku. Nakonec volím třetí cestu a v dnešním díle pohlédneme krátce na oba póly pomyslného spektra. Ve srovnání Pleskotova ústředí ČSOB a chystaného Copa centra na Národní třídě však nepůjde ani tak o estetiku nebo o konstrukční řešení (tím spíš, že na Národku bagry ještě nevyjely), jako spíš o ideu, která za architekturou stojí a která je pro její vyznění nakonec ze všeho nejdůležitější.

Seriál Stavby, které změnily tvář Prahy otevíral Jan Jaroš textem o Klementinu, jehož výstavba znamenala obrovský zásah do tehdejšího rázu Prahy. Architektonický návrh nové budovy Národní knihovny Jana Kaplického na sebe upoutal pozornost ještě před svou realizací z obav nad narušením podoby dnešní Prahy. Ač knihovna nové prostory životně potřebuje, dodnes není jasné, kde a kdy a zda bude budova stát. Kvůli politickému tlaku jsou dokonce zablokovány pozemky na rozhraní Letenské pláně, s kterými návrh původně počítal. Nečekaná smrt architekta Kaplického (14. ledna večer) vyvolala nejen obrovskou vlnu soustrasti, ale také vlnu podpory stavbě nové budovy Národní knihovny podle Kaplického návrhu.

Na začátku 20. století vznikl v Čechách ojedinělý styl. Projev kubismu v architektuře je totiž českým unikátem. Kubismus se prosadil svým osobitým způsobem, kdy se umělci snaží trojrozměrný obraz rozdělit a přetvořit do geometrických tvarů. Tento trend se projevoval převážně v malbě, grafice a plastice, avšak čeští umělci se jím nechali inspirovat též v architektuře.

„Tak jako Gottwald, tak i tento most zkrátí lidem, kteří přijdou v úvahu, cestu na Pankrác,“ začalo se vtipkovat po uvedení do provozu. Letos tento most oslavil 35. výročí od svého otevření. Jedná se o jeden z nejzatíženějších mostů v České republice, v jehož vnitřní části jezdí metro.