Nuselský most

První myšlenka spojení Pankráce a Karlova vznikla již na konci 19. století. O dvacet let později byly vypsány soutěže na návrhy mostu – první v roce 1926, druhá v roce 1933 a třetí v roce 1953. Ale až později byl vybrán koncept stavby a stavební práce byly zahájeny v roce 1967.

Nuselský most byl stavěn podle koncepce Ing. Jana Vítka, ing. Miroslava Sůry a Ing. arch. Roberta Bucháčka. Jedná se o konstrukci z předpjatého betonu skládající se z pěti polí. Závěrečnou dokumentaci k návrhu vypracovali Ing. Svatopluk Kobr, Ing. Vojtěch Michálek a arch. Stanislav Hubička.

Předpjatý beton je materiál využívaný právě pro stavbu mostů. Do jednotlivých dílů je použita kvalitnější ocelová výztuž i kvalitnější beton, který je upraven vibrací. Ocelová výztuž se předem napne na masivní rám konstrukce a uloží se do příslušného konstrukčního dílu. U běžného železobetonového dílu, u něhož není výztuž předem napnuta, může být ještě nějakou dobu natahována, nežli bude překonána její mez pevnosti a betonový dílec se pak může deformovat, případně prohnout.

Nuselský most se svou železobetonovou rámovou konstrukcí má čtyři pilíře a opěry na Pankráci a na Karlově. Měří 485 metrů na délku, jeho šířka dosahuje 26,7 metru a nachází se ve výšce 43 metrů nad zemí. Most má dvě úrovně. Horní slouží automobilové dopravě, spodní využívají soupravy metra. Čtyřproudová vozovka zabírá šířku 21 m. Osvětlovací soustava čítá 294 svítidel a byla umístěna uprostřed mostu. Uvnitř, kde projíždí vlaky metra, je další konstrukce s ocelovým roštem, který vyrovnává tlaky projíždějících souprav. Most je jednou z největších staveb z předpjatého betonu v celé republice. Využito na něj bylo 20 000 metrů krychlových betonu.

Důkladná zátěžová zkouška Nuselského mostu se konala v listopadu roku 1970. Provádělo ji 66 tanků, které vjely na most. Zátěžový test byl nutný pro uvedení mostu do silničního provozu. Most byl pro veřejnost otevřen na výročí Vítězného února 22. 2. 1973 a byl nazván mostem Klementa Gottwalda. Současně byla zprovozněna i severojižní magistrála. V roce 1974 se pak konala druhá zatěžkávací zkouška a dynamické zatěžovací zkoušky kvůli provozu metra. Původně se totiž plánovalo, že mostem budou projíždět tramvaje. Jejich hmotnost je však nesrovnatelně nižší než souprav metra.

Od uvedení mostu do provozu do roku 2000 zde podle statistik spáchalo sebevraždu 300 lidí. Získal přezdívku „most sebevrahů“. Již v roce 1997 město investovalo do zvýšení zábradlí. Proběhla výměna chodníků a říms v takové kvalitě, aby také zajistila dlouhodobou životnost proti vandalům a agresivním účinkům silničního provozu na mostě. Zvýšení zábradlí však nebylo nic platné. V roce 2006 se zde pokoušelo předčasně ukončit život 62 lidí a třem z nich se to podařilo. Aby byla pro sebevrahy možnost skoku z mostu ztížena, rozhodlo se vedení Prahy, že nechá upravit zábradlí. Jeho hladký povrch a zahnutý vršek téměř nedovolují na něj do výšky 2,7 metru vyšplhat.

Most nesl název Klementa Gottwalda až do ledna 1990. Tehdy byl oficiálně přejmenován na Nuselský most. Poctu autorům stavby přineslo významné ocenění Stavba století, které Nuselský most získal v kategorii dopravních staveb v roce 2000. Ocenění most získal právem, neboť je jednou z hlavních tepen pražské automobilové dopravy. Denně přes něj přejede více než 150 000 aut, kolony zde stojí od rána do večera. Také bez cesty metrem v jeho útrobách bychom se ráno do práce tak rychle nedostali. Do budoucna se však počítá s rozsáhlou rekonstrukcí. Uvidíme, jak se nám bude bez něj po několik let žít.