Současný a lidský Zlatý anděl

Zlatý anděl – kulturní, nákupní a administrativní centrum na rohu ulic Plzeňská a Nádražní v Praze 5 získal „za vytvoření živého, přitažlivého městského komplexu, který se stal počátkem komplexní urbanistické proměny této části Prahy“ ocenění Stavba roku 2001. Komplex skládající se ze čtyř budov přímo nad stanicí metra – v přízemí najdeme obchody, vyšší patra slouží firmám jako kanceláře.

Stavbu projektoval francouzský architekt Jean Nouvel. Jean Nouvel byl osloven také na začátku devadesátých let, aby projektoval stavbu Tančícího domu společně s Vlado Milunićem. Architekt však tehdy odmítl, neboť prostor 500 metrů čtverečních, na němž Tančící dům stojí, se mu zdál pro dva architekty malý.

Jean Nouvel se narodil v roce 1945 ve Francii a vystudoval Ecole des Beaux-Arts v Bordeaux. Umělecká kariéra Jeana Nouvela začala v 70. letech 20. století. Nejvíce jeho staveb najdeme ve Francii, ale Jeana Nouvela proslavily objekty po celém světě. Za pozornost stojí například budova Gasometer projektovaná v roce 2003 ve Vídni nebo Torre Agbar v Barceloně projektovaná v roce 2005. V roce 2008 získal prestižní ocenění pro architekty – Pritzkerovu cenu.

Místo získalo název Anděl podle domu, který zde kdysi stával. Nárožní dům zdobila freska zlatého anděla v tympanonu. V 80. letech byl v důsledku výstavby metra spolu se sedmi dalšími domy zbořen. Název však přetrval, zbývalo jen počkat, kdo sem anděla znovu umístí. Oblast na pražském Smíchově pro realizaci Zlatého anděla Jean Nouvel důkladně prostudoval. Svůj první návrh předložil v roce 1991. Stavba však začala až v lednu roku 1999. Náklady celého projektu se vyšplhaly k výši jedné miliardy korun. Slavnostní otevření Zlatého Anděla se konalo v listopadu roku 2000.

Hlavní budova působí odlehčeným dojmem - má zvlněný tvar připomínající plamen. Fasáda této části stavby je celá prosklená. Sklo bylo do Prahy přivezeno z Lucemburska a jedná se o speciální materiál, neboť chrání budovu před slunečními paprsky. Na fasádě se nachází osmnáctimetrový obraz postavy anděla. Tato idea vznikla již na začátku celého projektu. Měl být symbolem pro ochránce města. Anděla vybírali z mnoha různých andělů z různých dob, hledalo se na fotografiích, malbách, ve filmu. Jean Nouvel však požadoval současného anděla, ztělesnění laskavosti a lidskosti – toho nalezl v postavě anděla z filmu Wima Wenderse Nebe nad Berlínem. Na fasádě stavby jsou bílé obláčky evokující nebe a texty básní od autorů Franze Kafky, Gustava Meyrinka, Konstantina Biebla, Reiner Maria Rilkeho nebo Jiřího Ortena.

Jen o technologii umístění anděla na fasádu se jednalo několik měsíců. Byla zvolena tehdy nově vyvinutá technologie. Bylo možné ji umístit na různé materiály. Navíc umožňovala průchod světla dovnitř budovy. Dalších sedm měsíců nepřetržitě trvalo konečné řezání obrysů grafiky. Jeden čtvereční metr totiž obsahuje 80 000 teček a řezání každého metru trvalo několik hodin. Na celé ploše stavby je téměř 150 milionů teček.

Pokud vás budova Zlatý anděl zaujala a chtěli byste se dozvědět více o její realizaci, přečíst si názory samotného tvůrce, seznámit se blíže s jeho způsobem myšlení a postupy, doporučuji knihu Zlatý anděl od Ireny Fialové. Autorka byla přítomna zrodu projektu a průběhu stavby. Sledovala děj celé tři roky, čerpala z archivů Jeana Nouvela ve Francii. Kniha navíc obsahuje mnoho fotografií, návrhů a též texty básní umístěných na Zlatém andělu.

Literatura: Fialová, Irena. Zlatý anděl / Jean Nouvel / v Praze, Praha: Zlatý řez, 2001.