výtvarné umění

Až do 15. dubna bude v Galerii Malostranská beseda otevřena výstava Viktora Konečného s názvem Dřevěné obrazy. Tento neuvěřitelný znalec dřeva „maluje“ své dřevěné obrazy/reliéfy sestavováním různých druhů dřev v původních přírodních barvách. Využívá jeho přirozených proměn – zrání, dlouhodobého pobytu ve vodě, tlení i proměněné struktury červotočivého dřeva. Hotové práce ničím nebarví ani nijak chemicky netónuje, jen konzervuje lněnou fermeží. Výsledek fascinuje strukturální výrazností, dynamikou a barevností a zároveň poetičností a myšlenkovou hloubkou.

Zhruba do konce února 2012 bude v Knihovně Filozofického ústavu Akademie věd otevřena výstava Pavla Talicha s názvem Camera Obscura Photography. Sám Talich říká: „Jsem fascinován tím, jak jednoduchou věcí lze zobrazovat okolní svět. Jistou roli přitom také sehrál rozmach digitální fotografie, kdy sofistikované přístroje plodí sofistikované obrazy, kterých může být doslova neomezeně, a všechny jsou stejně krásné. Kdežto dírková komora je jedinečná, každý autor si může vytvořit tu svou podle svých představ. Ani obrázky z ní vzešlé nejsou jednoznačné a opakovatelné, mají svoji specifickou atmosféru a vždy při vyvolávání se objeví i něco překvapivého. Je to jiný fotografický svět, umožňuje jiný přístup k tvorbě. Na záběr je jeden pokus a potom je potřeba někde po tmě komoru znovu nabít fotografickým materiálem. Je to snad pracné, zdánlivě složité, ale osvobozující.“

Do 26. února můžete navštívit zcela zásadní výstavu umělecké skupiny B.K.S. s názvem Dvacet let úspěchů podkomise pro útlum publicity B.K.S., která se koná v Galerii Václava Špály. Tajná organizace Bude konec světa (B.K.S.) po delší době opět přibližuje veřejnosti svou činnost. Tuto výstavu připravila skupina známých výtvarníků, kteří si však libují v propracované mystifikaci. B.K.S. byla založena v roce 1974, ale její činnost byla skrytá okolnímu světu až do počátku 90. let, kdy se na čas a pouze částečně odtajnila. B.K.S. má dokonale propracovanou organizační strukturu, vlastní zákony, uniformy, obřady i řády. Specifický je také přístup členů organizace k umělecké tvorbě. Svůj cíl si organizace zakotvila ve stanovách jako kulturní, osvětovou a uměleckou činnost ve smyslu věčného přitakávání životu a smrti.

Do 17. února je v Galerii Dvorak Sec k vidění výstava The Art of Hard Rock. Výstava prezentuje 40 originálních děl nejznámějších rockových hvězd, například autoportréty Michaela Jacksona a Billyho Idola, kresby Jimiho Hendrixe, Eltona Johna a Peta Townshenda nebo keramické masky od Iron Maiden, Alice Coopera či Chrissie Hyndové. Během 40 dnů nabídne galerie bohatý, rockem inspirovaný doprovodný program, například malbu uměleckých děl „naživo“ v podání známých místních umělců, konferenci rockových bloggerů na téma „Budoucnost českého hudebního průmyslu“, projekce legendárních rockových koncertů nebo interaktivní Zeď umění, která dá návštěvníkům prostor pro vlastní umělecké vyjádření.

Do 10. března bude v Institutu Cervantes otevřena působivá výstava Tíha i lehkost: Latinskoamerická fotografie na pomezí humanismu a násilí. Výstava je výsledkem soutěže z roku 2010, která probíhala výběrem z portfolií v Cartageně de Indias a Managui a kterou pořádal festival PHotoEspaña za podpory Institutu Cervantes a asociace AECID. Prohlížení fotografií nás podrobuje neustálému napětí mezi dopadem vážných situací a lehkostí kreativních možností. Jedná se zde o napjatý vztah ve stálém protikladu, kterému jsme jako diváci vystaveni. Oblast, jež fotografie spojuje, byla pokřtěná jako Latinská Amerika.

Do 14. února bude v Rakouském kulturním fóru otevřena výstava Toulky po údolích a horách Švýcarska – soukromá sbírka dobových fotografií rodiny Rutteových z 90. let 19. století. V 19. století bylo cestování vyhledávanou zábavou bohatých společenských vrstev. Právnická rodina Rutteových, úzce spojená se šlechtickými rody Schwarzenberků a Lobkowiczů, objevila Alpy a nádhernou přírodu Švýcarska. Své poznatky zaznamenávala v cestovním deníku s fotografiemi.

Do 29. února bude ve foyer Divadla Kámen otevřena výstava obrazů Karla Daniela Doležala. V tvorbě K. D. Doležala se snoubí každodenní zážitek s jeho představami o fungování vesmíru. Jeho díla jsou abstraktní v případech, kdy se snaží ulehčit si pochopení dějů na úrovni mikrosvěta, a naopak nabývají konkrétních až groteskních forem, když vyjadřuje své emoce a zážitky. Tyto dvě polohy a v neposlední řadě vliv hudby se často setkávají na jednom plátnu a splývají tak ve světě barev nereálna.