výtvarné umění

Ještě před devíti lety, před premiérou hollywoodsky přeslazeného velkofilmu režisérky Julie Taymorové, znalo malířku Fridu Kahlo jen několik málo nadšenců. A i dnes, kdy jsou její autoportréty často až ikonicky uctívány, se najdou tací, co nerozeznají její skutečnou podobu od obličeje herečky obsazené tehdy do hlavní role, Salmy Hayekové. Každá publikace o této mexické umělkyni proto vzbuzuje obavu: jde skutečně o kvalitní čtivo, a nebo jen napotřetí vylouhovaný čaj pro romanticky rozněžnělé „kulturní“ konzumenty? Pak není s podivem, že se podobnému pocitu člověk neubrání ani cestou na výstavu Retrospektiva Fridy Kahlo ve vídeňské Bank Austria Kunstforum.

V Olomouci najdete kašnu doslova na každém kroku. Dříve bylo totiž umění hlavním způsobem reprezentace. A jelikož chtěli Olomoučtí svému městu znovu získat postavení metropole, rozhodli se vybudovat komplex sedmi kašen. Sáhli přitom k osvědčenému spojení historie s mytologií (i údajnému založení města Juliem Caesarem). Z finančních důvodů však poslední kašna zůstala jen ve fázi návrhu. K realizaci došlo teprve v roce 2002, 250 let od zrodu myšlenky.

Na výstavě nazvané FRAME podle stejnojmenné fotografické soutěže se v Leica Gallery Prague sešla díla mladých nadějných fotografů. Expozice nabízí nejen působivé fotografické výpovědi o stavu věcí vnějších a vnitřních, ale také důkaz o tom, že ačkoli je soutěž poměrně mladá, daří se jí vybírat velmi kvalitní počiny a udržovat úroveň. Výstava je v LGP otevřena do 27. srpna.

Červený nafukovací buvol, harmonikový kocour nebo nafukovací slon. Hračky, na kterých odrostlo několik českých generací. Jen málokdo ale tuší, že jsou dílem něžné vizionářky, designérky Libuše Niklové, maminky výtvarníka a hudebníka Petra Nikla. V Praze nedávno skončila výstava 200 dm3 dechu, která designové hračky Libuše Niklové připomínala. Na trhu je ovšem monografie této výjimečné české designérky od Terezy Bruthansové.

Aktuální výstava Domu umění na Malinovského náměstí v Brně je svým pojetím poměrně netypická. Ambicí kurátorů Tomáše Pospiszyla a Ivana Adamoviče není nic menšího, než podat svědectví o vizualitě ovlivněné vědeckými objevy a filozofickou utopií komunizmu. O ozřejmění nereálnosti těchto vizí jde především. Futurizmus v užitém i krásném umění, prostředek propagandy i inspirativní téma umělecké tvorby mezi lety 1948–1978 na Planetě Eden.

Výstava Double Fantasy v Galerii Rudolfinum přináší vícevrstevnatý zážitek. Kromě samotných artefaktů, tedy fotografického díla tří současných umělců (a jednoho doplňujícího videa), je nedílnou součástí výstavy její téma. Na počátku všeho stojí jednoduchý motiv, důvěrně známý z dějin malířství – krajina. Poučené uchopení tohoto téměř zprofanovaného námětu je počátkem dialogu, ve kterém se střetává historie se současností, příroda s artificialitou a realita s představou o realitě.

Petr Nikl a Ondřej Smeykal společně s několika dalšími autory do Prahy opět přinášejí projekt Orbis Pictus aneb…, tentokrát osobitou putovní výstavou Leporelohra, která je zároveň permanentní tvůrčí dílnou otevřenou aktivitě všech diváků. Leporelohru můžete až do 5. června navštívit v Českém centru v Rytířské ulici.