výtvarné umění

Jan Kaplický – jméno, které v současné době zná snad každý, kdo se zajímá o veřejné dění. Autor kontroverzní „chobotnice“, osoba, kolem níž se točí nespočet politických debat, nedávno zesnulý architekt světového formátu. Jeho tvorbu je nyní možné obdivovat v přízemí galerie DOX.

V Brněnském kulturním centru, pod jehož střechou se nachází trojice galerií (Mladých, Kabinet a U Dobrého pastýře) se v těchto dnech symbolicky setkávají různé přístupy k umění: koncept, umění jako výsledek introspekce a hledání sebe sama, a konečně umění jako hravá reflexe viděného. Poslední přístup je vlastní Benediktu Tolarovi. Výraz z názvu Trofeje vypůjčený z myslivecké mluvy napovídá, že jde o úlovky – úlovky jako plod sběratelské a umělecké práce.

Zásadní pojmy v tvorbě Petra Nikla, hra a dialog, tvoří nosné pilíře právě probíhající výstavy 200 dm³ dechu. Dvojvýstava, na které mohou návštěvníci zhlédnout hračky jeho maminky, a v druhé části projektu potom tvorbu samotného Nikla, se vrací k pravděpodobným kořenům jeho pohledu na svět a často také do dětství samotných příchozích.

V Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně probíhá výstava tematizující autorskou i anonymní tvorbu slovutného designérského kolosu Thonet-Mundus. V rámci výstavy bylo uspořádáno Mezinárodní symposium Thonet-Mundus a my další, během něhož přednesli své příspěvky například Luc Snoeckx, Heimo Keindl a Jiří Uhlíř. Právě ten stál v roce 2001 coby hlavní kurátor za konceptem výstavy Thonet: Porýní – Vídeň – Morava, pořádané Muzeem umění v Olomouci, nyní ve spolupráci s Martinou Strakovou vypracoval brněnskou variaci tématu.

Studijní pobyt mě zanesl až do dalekých Atén, kde je k vidění mnoho zajímavého umění. Tomu modernímu je vyhrazen prostor i v Museu Benaki. Nová červená budova se nachází lehce stranou hlavního centra Atén, mnohé z expozic jsou přístupné veřejnosti zdarma a s uměleckými díly se lze setkat doslova na každém kroku: exponáty visí na chodbách, v kavárně i v obchodě. Mým cílem bylo navštívit výstavu fotografií nazvanou Naked City. Ve velké budově jsem se však ztratila, a tak viděla mnohem více, než jsem původně zamýšlela.

Na podzim 2008 prezentoval českobudějovický Dům umění tvorbu Atsuo Hukudy. Tento japonský umělec, mimo jiné ředitel galerie Concept Space v Japonsku, koncipuje svůj dlouhodobý projekt v souladu s definicí „umění“ prostřednictvím „umění“. Takashi Suzuki (1971) se s Hukudou setkává v subtilní rovině konceptuální tvorby a prezentace jeho tvorby v jihočeském regionu je příjemným upomenutím na současné směřování japonského umění.

Jak dnes vypadá trh s tištěnými časopisy o výtvarném umění? Tuto otázku si možná čtenář Nekultury běžně neklade, je ale zajímavé tento fenomén nahlédnout v době, která je pro něj možná zlomová. Oslabení pozice klasických novin a časopisů na trhu informací je nevyvratitelný fakt. Zdá se, že souboj s elektronickými médii nemohou vyhrát: ruce jim svazuje časové zpoždění dané tiskem a distribucí, nohy jim podráží finanční krize. Podívejme se na situaci v české kotlině blíže.