výtvarné umění

Co je Evropa? Čí je a kdo ji utváří? Je možné či nasnadě, že jsme to i my? Co nás spojuje? A kdo vyměřuje hranice našeho světa? Centrum současného umění dumá. Hostí výstavu, za kterou se zvolna trousí hloučky filozofujících otazníků. Čtyřicet různých umělců dostalo prostor, aby se prostřednictvím svých děl pokusili vyjádřit, co pro ně Evropa znamená. Čtyřicet umělců přirozeně čítá čtyřicet vlastních definic. Introspektivní výstava Moje Evropa, která možné odpovědi loví sama v sobě, je osobitou výpovědí o stavu společenství, jehož oficiální mluvou tentokrát nemá být jazyk diplomatů, vyslanců a politiků, nýbrž jazyk umění.

Je vždy zajímavé sledovat, jak se umělecké nadání projeví u jednotlivých členů jedné rodiny. Kdo rád takhle bádá, měl by vyrazit do pražského Mánesu. Od 9. října tam totiž probíhá společná výstava rozvětvené rodiny Brychtových. Sešla se tam známá jména jako například sklářka Jaroslava Brychtová (polovina tvůrčího dua se Stanislavem Libenským) nebo ve světě známí malíři Jan a Lída Brychtovi a jejich syn, ilustrátor Alex Brychta. Když říkám „známí ve světě“, myslím tím „méně známí u nás“, jak bude ještě vysvětleno.

Donedávna bylo o Ekotechnickém muzeu v Bubenči slyšet hodně chvály. V jeho prostorách se konaly kulturní akce využívající specifikum staré industriální architektury. Na Niklovu výstavu Labyrint světla přicházely davy. Říkalo se, že se tam cosi zajímavého děje. Jenže od 12. října je najednou všechno jinak.

Zavřete oči a napněte uši. Helgi Thorgils Fridjónsson vám poví příběh o zemi, kde burácí ohnivé sopky, kde bouřlivé gejzíry pějí sonáty o tichu, o zemi, kde chladné ledovce tiše dýchají. Rybí šepot vábí rybáře. Lišejníky velebí nebetyčné pahorky, o jejichž nedosažitelnosti ptáci sní. Vítejte na Islandu, v zemi středověkých ság…

Minulý víkend skončil jedenáctý ročník Designbloku. Hlavní dění se letos nesoustředilo v Karlíně, ale na opačném břehu Vltavy – Superstudio Classic 7 v Jankovcově ulici a nedaleká budova Holešovického pivovaru Superstudio A7 lákaly návštěvníky na přehlídku současných trendů v designu oděvů, módy, prezentaci nových materiálů či postupů nebo na interaktivní hrátky.

Do Domu pánů z Kunštátu přivál chladný vítr ze severu vizi architektury a designu. Konkrétně se jedná o tři tvůrce střední generace, architekty Samiho Rintalu a Dagura Eggertssona a interiérového architekta a designéra Samuli Naamanku. Všichni do posledního puntíku naplňují představu o skandinávském designu. Jejich práce se vyznačují obzvláštní citlivostí k přírodě, moderní elegancí a chtělo by se říci až chladnokrevnou jednoduchostí výrazu.

Umělecký mág Petr Nikl hravě proplouvá nestálými vodami mnoha oborů. Brilantně se dokáže uplatnit ve výtvarné, divadelní, literární, hudební i filmové oblasti. Vystavuje obrazy, vystupuje v podivných performancích plných lasičkovitých zvířat, zpívá, hraje na mandolínu, píše a ilustruje knihy a neúnavně vymýšlí a instaluje většinou několik výstav najednou.