výtvarné umění

Mladá fotografka Zuzana Průchová studuje od roku 2011 Univerzitu Hradec Králové – obor speciální pedagogika pro osoby s poruchou komunikace a od roku 2012 Fotografickou konzervatoř. Léta studovala na ZUŠ Na Střezině v Hradci Králové výtvarný obor a následně digitální fotografii. Kromě studia na vysoké škole pracuje jako lektorka fotografie pro Kroužky ČR východ.

Do 30. dubna můžete v klubu My Way zhlédnout výstavu aktů a fotografií Josefa Loudy Hadí plémě. Rodák z Klatov se učil zedníkem. Potom studoval střední školu stavební. Po vojenské službě nastoupil u Pražských silničních a vodohospodářských staveb. Ač nestraník, skončil po prověrkách v roce 1971 na 22 let ve Sběrných surovinách. Dálkově vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V roce 1993 nastoupil do PR Novy. Od roku 2000 je nezávislým fotografem a publicistou. Sepsal stovky článků, reportáží a rozhovorů. Je trojnásobným vítězem soutěže Praha fotografická.

Výtvarník Vilém Balej pochází z Jindřichova Hradce. Absolvoval Fakultu architektury na ČVUT v Praze a na pražské AVU, ateliér Vladimíra Kokolii. V letech 1999–2012 uskutečnil řadu samostatných i společných výstav, např. v Praze, v Olomouci, v Českých Budějovicích nebo v Brandýse nad Labem. V roce 1993 získal čestný diplom v mezinárodní soutěži o návrh novoročenky Fédération Aéronautique Internationale (FAI) a v roce 2002 obdržel Cenu rektora AVU.

Do 9. května můžete v hlavním prostoru studentského klubu K4 zhlédnout první veřejnou výstavu fotografií Báry Pichové s názvem Stínové krajiny. Autorkou výstavy je Barbora Pichová, fotografka a studentka oboru Prezentace a ochrana kulturního dědictví na Filozofické fakultě UHK. Komorní cyklus fotografií Barbory Pichové odkazuje ke krajinám, v nichž sen je podstatnější než realita. Krajinám obráceným na hlavu, protože teprve pak jejich svět dostává svůj smysl. Fotografie reálných snů tvořených křehkými stíny a obrazy, pomíjivou hladinou kaluží a podezřelými ekosystémy temných zákoutí. Fotografie jako jeden z jazyků, kterými mluví poezie.

Do 5. května můžete v galerii Moderna zhlédnout výstavu Vladimíra Boudníka s názvem Něžný barbar. Výstava nabízí na 30 prací Vladimíra Boudníka z let 1958–1966 a je především zaměřena na Boudníkovy barevné monotypy. Divák ovšem nebude ochuzen ani o Rorschachovy testy, derealizace, dřevořezy, aktivní grafiky, strukturální grafiky, magnetické grafiky, originální aktivní lepty a kresby. Vladimír Boudník má v kontextu české moderní grafiky poválečného období zakladatelský význam. Tento nekonformní umělec zasvětil svůj život realizaci humanistické vize „uměním spasit svět“.

Do 5. května můžete v galerii Baru No. 7 zhlédnout dlouho očekávanou výstavu Christopha Gillanda s názvem Vagina Salad, která představuje deset děl kresby a malby, dokončených za poslední tři roky. Výstava se zaměřuje na vyprávění příběhu o světě živých bytostí. Organické formy a tvorové představují stále nekončící zkoumání lidského vztahu k bizarním, archaickým a nepozemským věcem. Pečlivě vytvořený inkoustem a akvarelem nabízí Vagina Salad první veřejný pohled do této jedinečné a osobní krajiny. Vysoce kvalitní výtisky vybraných děl jsou na místě k zakoupení.

Do 30. dubna můžete v kavárně Era svět vidět výstavu fotografií Hany Kalvachové s názvem Sametový porod. Výstavní projekt Hany Kalvachové Sametový porod tvoří soubor fotografií rodin, které spojuje podobný zážitek. Přivedly totiž své děti na svět v domácím prostředí. Zcela civilně pojaté rodinné portréty mohou odkazovat na podobně stylizované fotografie v našich rodinných albech. Budou-li ovšem naši potomci jednou zkoumat právě tyto naše portréty, uvidí na nich kromě rodinné pohody také jeden zvláštní předmět – porodní stoličku. Je otázka, zda budou ještě vědět, k čemu vlastně sloužila. Hlavním cílem této výstavy je podpora porodních asistentek, iniciace diskuze nad současnou situací v ČR a popularizace téma přirozeného porodu.