výtvarné umění

Zhruba do 8. prosince můžete v galerii Slovenského institutu navštívit konceptuální výstavu s názvem Stano Masár očima Miry Putišové-Sikorové: Nesnesitelná všednost bytí. Objekty Stana Masára charakterizují prvky humoru, neočekávaná spojení vztahů a redefinování smyslu či základního určení předmětů z běžné reality – ready mades -, které jsou základem těchto objektů. Autorova strategie vychází z konceptuálního umění ve smyslu abstrahování/očišťování od jakýchkoliv příměsí a směřuje k přehodnocení konceptu vkládáním dalších kontextů i přes parafráze a experiment, které jsou provokací běžných očekávání a vizuálních zkušeností. Jeho důležitým nástrojem je manipulace – odráží se ve vzniku nových možností pro čtení významů a souvislostí zakódovaných v objektech a instalacích, které vystupují jako realita formovaná jinými pravidly.

Do 7. ledna můžete v pasáži paláce YMCA vidět podrobnou dokumentační výstavu s názvem Architekt Eduard Hnilička, autor Paláce YMCA (1887–1967). Architekt, urbanista, malíř, grafik, ilustrátor, typograf, fotograf, dokumentátor, jeden z polozapomenutých tvůrců prvorepublikové Prahy a dalších lokalit Eduard Hnilička patřil ke generaci architektů moderního klasicismu, kteří svou tvorbou nijak závratně neměnili tvář měst a venkova, ale jejich pilná práce pomohla k urbanismu kvalitnímu a oku libému. V době rozmachu stavebnictví a podpory soukromého bydlení se uplatnil s dalšími předními architekty při tvorbě kvalitních obytných kolonií, technických staveb, činžovních domů a především škol. Byl také nadaným malířem a tvořil drobnou užitou grafiku.

Do 15. prosince bude v galerii Podkroví otevřena výstava obrazů a fotografií skupiny Rastr art Má vlast. Výstava se koná k poctě Bedřicha Smetany a při příležitosti 130. výročí uvedení cyklu Má vlast. Skupina s názvem Rastr je volným sdružením čtyř umělců: Miloše Englbertha, Jindřicha Hájka, Jakuba Kándla (malíři) a Jiřího Machta (fotograf). Toto seskupení není jen náhodným přátelským spolkem, ale vychází ze společného názoru odkazujícího ke klasické realistické malbě. Ta u nás ve srovnání se zahraničím není tak rozšířená a na tento fakt upozorňují právě tito umělci inspirovaní mezinárodní tvorbou. Protože jak dokazují stále častější příklady z evropského i amerického výtvarného umění, malba se prosazuje jako možná interpretace skutečnosti pojímaná skrz „rastr“ současného vidění světa.

Adéla Taş není jen křehkou a půvabnou ženou, která je snem mnoha mužů. Je to především silná žena se smyslem pro charitu, dobro a umění. Narodila se den před Štědrým dnem 23. prosince 1981 v Plzni. Absolvovala základní uměleckou školu. V devíti letech začala navštěvovat lidovou školu umění pod vedením akademického sochaře Jaroslava Veseláka. Věnovala se především keramické a sochařské tvorbě. V roce 1997 byla přijata na uměleckoprůmyslovou školu Zámeček v Plzni – obor kamenosochařství. V průběhu studia cestovala po světě a poznávala umění a kulturu jiných zemí, což ji do budoucna velmi ovlivnilo.

Do 14. prosince bude v galerii Czechdesign otevřena zajímavě nainstalovaná výstava Gallery meets the graphic. Czechdesign si tak připravil výstavu zaměřenou tentokrát na téma grafický design. Představuje výběr zajímavých počinů z oblasti korporátních identit muzeí a galerií z vybraných částí světa. Speciální pozornost je věnovaná více i méně známým institucím z ČR. Jednotný vizuální styl či „corporate identity“ je v dnešním světě základní podmínkou úspěšné komunikace každé firmy, organizace i instituce. Tím, jak se navenek prezentuje – jaké barvy používá, jak s nimi pracuje, jakou typografii volí – si určuje, jak bude veřejností vnímána a koho bude oslovovat. Design jistě není všemocný, ale do značné míry ovlivňuje náš výběr, a to ať již se jedná o tvar a materiál židle, velikost a barvu obalu výrobku, nebo právě ztvárnění plakátů a letáků k výstavě.

Do 30. listopadu můžete v HUB Praha vidět výstavu děl pacientů s roztroušenou sklerózou, kterou nazvali Cesta za duhou. Výstavu pořádá Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP), který je jediným nadačním fondem v ČR zabývajícím se výhradně problematikou zaměstnávání postižených osob. Jedná se o velký sdílený pracovní prostor kombinující výhody profesionální kanceláře, internetové kavárny a podnikatelského inkubátoru. HUB je tu proto, aby v něm jako v podnikatelském inkubátoru vznikaly a prakticky se realizovaly inovace. K tomu poskytuje prostor pro práci a setkávání, pořádá a zastřešuje akce a aktivně propojuje své uživatele mezi sebou, se specialisty i s potenciálními partnery. Užívání HUBu funguje na bázi klubového členství a pružných časových tarifů, platí se jen čas skutečně strávený v prostoru, který tvoří open space, odpočinková zóna, sdílený coffee-bar, terasa a prostorné zasedací místnosti.

Do 9. prosince můžete ve Fotogalerii Václav Lídl navštívit fotografickou výstavu Martina Wágnera a Jana Vermouzka s názvem Kde začíná Evropa. To je otázka… Ruská hranice mezi Asií a Evropou je nezřetelná. Ani fotograficky ji není snadné vymezit. Martin Wágner mnoho let soustavně fotograficky dokumentuje nejrůznější končiny Ruska. V posledních čtyřech letech sleduje rozhraní mezi Evropou a Asií ze severu od Jamalského poloostrova až po ruskou hranici na severním Kavkaze. Na jedné z cest ho doprovázel Jan Vermouzek. Z těchto cest oba autoři připravili sugestivní výstavu tří desítek fotografií, ve kterých se snaží zachytit atmosféru těchto míst.