výtvarné umění

Do 9. prosince můžete v galerii Chodovské tvrze navštívit působivou výstavu Josefa Bolfa a Tomáše Džadoně s názvem Dotek. Slovenský výtvarník Tomáš Džadoň ve svých objektech, site-specific instalacích a veřejných intervencích mísí elementy lidové architektury, socialistického modernismu a současné doby. Spojováním prvků do nečekaných kombinací vytváří absurdní koláže, které diváka často prostorově dezorientují. Pro Josefa Bolfa je malba médiem s dlouhou pamětí. Baví ho s ní pracovat se všemi omezeními, možnostmi a stereotypy, které má. Jeho obrazy zachycují svět, kde si melancholie podává ruku s neurózou a hrdinové trpí nevysvětlitelným nutkáním k sebedestrukci. Tato jejich společná výstava reflektuje lidskou paměť a emoce v kontextu s konkrétní architekturou a také s malířskou tradicí panoramatických obrazů.

Do 18. listopadu můžete ve věži Novoměstské radnice navštívit výstavu severského komiksu nazvanou Šepoty a výkřiky. Deprese a surreálné pohledy na svět, kde je něco znepokojivě jinak, jsou trademarkem komiksů ze severu Evropy. Ve společné výstavě zastoupí Švédsko autor letošního vizuálu Knut Larsson se svou oblíbenou postavou Krokodýlí ženy z aktuální knihy Krokodilstaden. Norský Steffen Kverneland ukáže svůj obdiv k slavnému expresionistovi Edwardu Munchovi a finská část představí hned celou současnou autorskou generaci v čele s Terhi Ekebom či Mattim Hagelbergem.

Do 14. listopadu bude v galerii U Zlatého kohouta otevřena výstava kreseb Moniky Mottl s názvem Marina World. Monika Mottl od roku 1992 žije v Praze. Jako instruktorka od roku 2007 vyučuje sportovně rekreační potápění v Chorvatsku již pátým rokem pod vedením svého zkušeného trenéra s 40letou praxí. Specializuje se na vrakové a jeskynní potápění. Mezi její koníčky patří cestování, muzika, film, kde našla své uplatnění v dabingové společnosti v Praze. V současné době studuje ekonomickou školu, věnuje se také studiu podvodní fotografie a nově kresbám mušlí, které můžete vidět na této výstavě.

Do 23. prosince bude v Dara Rollins Gallery a nábytkovém obchodu přístupná prodejní výstava obrazů Daniela Krejbicha. Daniel žije a pracuje v Praze. Malbě se intenzivně věnuje od roku 2002. Zaměřuje se jak na tvorbu figurální, tak na krajinomalbu, kdy tato údobí prokládá krátkými odbočkami k čisté abstrakci. V kolekci „Globální oteplování“ se potýká s přítomností člověka v době post-apokalyptické, kdy člověk, jenž tu dle autora byl vždy a vždy bude, čelí znovu „nové“ zkušenosti a bez patosu a s optimismem hledí vstříc novým zítřkům, jichž opět, ať chce či nechce, bude spolustrůjcem. K razantnímu dojmu přispívá notně i barva, která nikdy neslouží povrchu věcí, ale vždy jejich jádru. Krejbichova figurální tvorba nabízí pohled očima úpěnlivě hledajícíma živoucí stránku smrtelného člověka, jsoucího skrze svou schránku ze stále téhož masa a kostí, ale v nekonečných variacích.

Do 30. listopadu bude v galerii Diamant otveřena výstava Emila Cimbury s názvem Hledání souvislostí. Emil Cimbura, člen S. V. U. Mánes, malíř, textilní výtvarník, grafik, autor monumentálních mozaik, keramických reliéfů, restaurátor, scénograf, designér a také autor výtvarně-prostorových řešení stálých expozic v roce 2012 oslaví své 90. narozeniny v plné životní síle a pilné práci. Studoval na UMPRUM v Praze u profesorů Jaroslava Bendy, Antonína Strnadela, Antonína Pospíšila a u Aloise Fišárka, jemuž byl potom též asistentem. Vytvořil desítky plakátů pro festivaly, kongresy, pro Zahradu Čech či Laternu magiku. V prostoru Orlické přehrady je jeho monumentální mozaika a v hale České pojišťovny na Jižním Městě rozměrný keramický reliéf. Jako průmyslový návrhář mimo jiné formoval generátory a hradidlové a mostové jeřáby pro vodní díla Orlík, Kamýk a Fláje. Jako scénograf navrhl scénu Wildeovy Salome či Gogolova Revizora. Je nutné zmínit jeho podíl na prostorovém utváření pěší obchodní ulice na sídlišti Pankrác – první pěší zóně u nás.

Zhruba do 1. prosince bude v Obrazárně Kamenný stůl k vidění prodejní výstava obrazů Petry Skluzáčkové s názvem Proměny. Petra vyrůstala v rodině s malířskými kořeny. Její dědeček i otec se věnovali malbě jen zájmově, Petra si malování vzala jako životní poslání. Jako třetí v této generační linii začala prokazovat malířské sklony již v době dospívání, kdy navštěvovala kreslířský kurz při Výtvarné škole Václava Hollara v Praze. Její záběr je velmi široký, a to jak při využití technik (uhel, pastel, tempera, olej), tak zejména v žánrové rozmanitosti její tvorby. Je věrná portrétistka, neboť prvořadě usiluje o zachycení podoby, do které se snaží promítnout okamžik duševního naladění portrétované osoby. Zvládá ale také žánr karikatury. Krajinomalbu chápe jako rušný vstup do většinou městského nebo přímořského prostředí. Vyhledává navíc zajímavá zákoutí a snaží se o jejich zachycení v době ranní či večerní.

Do 31. prosince bude v pasáži Paláce Koruna otevřená výstava fotografií Zuzany Mináčové s názvem Hvězdy/Stars 1994–2012. Výstava představuje fotografie významných osobností, které navštívily Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary od roku 1994 do roku 2012. Slovenská fotografka od 60. let nevynechala jedinou přehlídku filmového pozlátka. Neexistuje snad nikdo, kdo akci navštívil a unikl by pozornosti Mináčové. Před jejím objektivem defilovaly stovky slavných osobností – proč by tedy jejich podobenky měly zůstat zamčené v šuplíku? Autorka snímků odhalila skutečnost, že opravdové hvězdy jsou skromné a milé. Čím význačnější jsou, tím lépe se s nimi pracuje.