výtvarné umění

Do 27. července můžete v galerii Fotograf navštívit výstavu Kataríny Hládekové s názvem Second best a výstavu Aleše Čermáka s názvem Zamilovaný Hérakleitos. K lepšímu pochopení fotografické výstavy K. Hládekové může přispět zběžná prohlídka jejího portfolia. Narazíme při ní na řadu objektů – modelů propojujících tvarosloví nábytku a architektury na jedné straně, na fotografie podobných objektů na straně druhé a také na modely jakýchsi miniaturních galerií, v nichž autorka buďto vystavovala práce pozvaných umělců, nebo je stavěla přímo „na tělo“ jejich tvorbě. S uměleckou prací A. Čermáka souvisí to, že založil nakladatelství Ausdruck Books, neboť literatura, čtení a text jsou pro něj zásadními vyjadřovacími prostředky, které umísťuje do galerijního prostředí. Nakladatelství pak toto prostředí a komunitu překračuje.

Do 3. srpna můžete v Bulharském kulturním institutu vidět výstavu Atanase Gadževa Kafka Expres. Atanas Gadžev vystudoval Národní výtvarnou akademii v Sofii, obor keramika ve třídě profesora Venko Koleva. Pracuje v oblasti monumentální plastiky. Je autorem řady prostorových výtvarných a plastických řešení pro interiér i exteriér. V poslední době se aktivně zabývá výzkumem možností různých materiálů jako způsobu doplnění a zpestření výrazových prostředků – grafiky, dřevěné plastiky, nástěnné monumentální plastiky a sochařství. Projekt je metaforou „cesty“ duchovními i geografickými prostory Bavorska a Čech, kde je svým způsobem výtvarníkovým průvodcem expres č. R 354 Franz Kafka. Autorův nápad se zrodil během jeho mezinárodního tvůrčího působení v centru umění ve Schwandorfu v Německu, kdy cestoval po různých městech v Čechách, na Slovensku a v Rakousku.

Jen do 12. července můžete navštívit v (A)Void gallery první letošní letní výstavu, která se v (A)Void gallery koná. Své dílo zde představuje Lu Jindrák Skřivánková. Výstava nese název Mezistupeň. Autorka výstavy vystudovala pražskou AVU, ateliér Michaela Rittsteina. Její obrazy jsou v podstatě takový deník z jejích cest, zaznamenaný na plátno formou snových architektur. Beton, asfalt, Skandinávie, to všechno jí učarovalo a to všechno můžeme najít v jejím díle.

Do 31. srpna můžete v galerii Morna navštívit výstavu s názvem Nový (k)rok, kterou prodejní galerie Morna oslavuje první rok své existence. Výstava vám představí díla Luboše Vetengla, Martina Mulače, Tomáše Honze, Jakuba Tytykala, Evy Vápenkové, Barbory Krninské, Kateřiny Klapkové a Jindry Kratochvíla. V den vernisáže zde vystoupila skupina Rapublica.

Do 31. července můžete v Divadle Komedie navštívit výstavu Dana Trantiny s názvem Hráči, na níž ztvárnil kmenové herce Pražského komorního divadla. Výstava je přístupná vždy hodinu a půl před představením, na návštěvě v jiném čase je možné se domluvit s obchodním oddělením divadla. Katalog k výstavě lze zakoupit v pokladně divadla nebo u hledištního personálu. Jelikož se jedná o poslední výstavu v Divadle Komedie, které ukončí svoji činnost, doporučujeme k návštěvě. Těžiště tvorby Dana Trantiny spočívá především v razantní expresivně laděné malbě, kde práce s barvou představuje dominantní polohu tvorby a je povýšena nad obsah díla.

Do 31. srpna můžete v Jindřišské věži navštívit charitativní výstavu věnovanou podpoře zdravotně postižených dětí nazvanou Hra světla. Na výstavě uvidíte fotografie Michala a Renaty Ebrlových a kresby Martiny Vopěnkové-Ebrlové. Vernisáž byla spojena s aukcí fotografií, jejíž výtěžek bude věnován klubu Pohoda Svitavy. Více informací, včetně toho jak můžete přispět, najdete na www.pohoda-svitavy.cz.

Do 23. září můžete v Domě U Kamenného zvonu navštívit výstavu s názvem London Twelve: Současné britské umění. Londýnská umělecká scéna je neobyčejně rozmanitá a proměnlivá, nevévodí jí žádná konkrétní snadno zařaditelná a definovatelná škola či skupina. Oplývá talentovanými tvůrci, neustále se vyvíjí a obměňuje. Pokroky dosahované v oblasti techniky vytvářejí spolu se společenskými a kulturními změnami rámec pro rozšiřování pole působnosti tvorby a otevírají nová východiska pro umělecké hledání. Současně s tím přicházejí i nové podněty pro tradiční námětové okruhy, jakými jsou například umělecké uchopování přírodních témat a otázek identity, jež umělci vřazují do nových kontextů, a to jak esteticky vytříbených, tak provokativně podvratných. Přehlídka tak nabízí individuální pohled na současné dění, jakousi momentku zachycující dynamickou a subjektivně rozrůzněnou množinu rozptýlených, a přesto vzájemně propojených tvůrčích dějů. Výstava vedle sebe řadí jednak různé generace umělců, jednak tvůrce již zavedené a nastupující. Jednotlivá díla jsou prezentována s estetickým záměrem co nejlépe využít jedinečného ducha a přirozených dispozic Domu U Kamenného zvonu.