Umberto Eco – Knih se jen tak nezbavíme

Jak už sám název
napovídá, nová kniha z „Ecovské edice“ nakladatelství Argo je určena
pro všechny bibliofily, milovníky literatury a oddané uctívače Umberta Eca,
který na sebe v rozsáhlém a velice fundovaném rozhovoru prozradí
například i to, že i takový intelektuál, jako je on sám, si mezi psaním
knih a esejí také rád „zapaří“ nějakou tu hru se svým synem. A hned
vzápětí dozná, že zpravidla takové hry prohrává na plné čáře.

Přežije kniha jako artefakt novou dobu
digitálních čteček? Po knižním veletrhu Svět
knihy, jenž se v letošním roce nesl v duchu této problematiky, tak
i nakladatelství Argo hází do ohně své polínko, které už jen podle
názvu plane velice optimisticky. A skutečně, z celého rozhovoru, který
vede francouzský novinář Jean-Philippe de Tonnac a kde odpovídají
společně scenárista Jean-Claude Carriére (který napsal například
scénáře k Valmontovi, Bílé stuze nebo Nesnesitelné
lehkosti bytí) a spisovatel Umberto Eco, není cítit ani troška
skepse.

To, že pevná vazba knihy válcuje jakékoliv snahy o její digitalizaci,
čiší z každé stránky této publikace. V porovnání s jakýmikoliv
paměťovými nosiči, jako jsou CD, DVD nebo flash disky, má totiž kniha jako
taková daleko nejdelší životnost, pokud ji nepotká oheň (Alexandrijská
knihovna je toho dostatečným důkazem). Navíc k ní nepotřebujete žádný
čtecí přístroj, kromě svých očí. Digitální čtečka knih naproti tomu
kromě možnosti skladování velkého množství textu na jednom místě nese
řadu nevýhod. Případný čtenář se musí neustále orientovat
v aktuálních formátech a hlavně s ní přijde o celý rituál „čtení
knihy“, tedy o její vůni, obracení stránek nebo zakládání záložek.
Dokážete si představit, že byste si digitální čtečku četli ve vaně
nebo si ji schovali před spaním pod polštář?

I když je tento rozhovor
zařazen do stejné edice nakladatelství Argo jako další Ecovy eseje, je
nutno říct, že Jean-Claude Carriére sekunduje Ecovi brilantně. Navíc do
knihy vnáší skrze své filmové zkušenosti další a velice cenný úhel
pohledu. Bohužel velkou slabinou je sám novinář Jean-Philippe de Tonnac,
jenž není schopen ani v psané podobě celý rozhovor vést tak, aby
čtenář ctil jeho osobu a autorský vklad. Jak Eco, tak Carriére se totiž
často nechávají unést svou bibliofilskou vášní a Tonnac není chopen je
usměrnit, což by nemuselo být tak na škodu, kdyby nevstupoval do rozhovoru
zrovna v nejlepším a nezačínal novými tématy, která s těmi
předchozími nemají nic společného. Díky tomu tak čtenář brzy nabude
pocitu, že by si zpovídaní bez problémů vystačili sami jen s trochou
redakčních úprav.

I přesto je publikace Knih se jen tak nezbavíme zajímavým a
velice čtivým příspěvkem k ožehavé otázce budoucnosti tištěných
knih. Škoda jen, že kniha, ve které se mluví o prvotiscích nezměrných
hodnot, za které by si Eco i Carriére mohli koupit hned několik nových
bytů, je sama vytištěna na recyklovaný papír.

Jean-Claude Carriére a Umberto Eco, Knih se jen tak
nezbavíme, Argo, Praha 2010, překlad Dagmar
Slavkovská.