Píše se rok 1958. Ve světovém šampionátu F1 se poprvé závodí o titul v poháru konstruktérů… ve Štrasburku poprvé zasedá Evropský parlament… světlo světa spatřuje první Šmoula… v Los Angeles umírá německý romanopisec Lion Feuchtwanger a v belgickém Bruselu se na Světové výstavě EXPO 58 velké pozornosti, obdivu a úspěchu těší pavilon Československé republiky se svými expozicemi a doprovodnými programy.
Rok 2008… přesněji 14. května 2008. Československá republika je již dávnou minulostí, ale v 2. patře Městské knihovny na Mariánském náměstí jako by se čas vrátil a zastavil právě o oněch 50 let zpátky. Nebojte, stroj času ještě nikdo nevymyslel, jen se zde právě otevírá výroční výstava pod názvem BRUSELSKÝ SEN s podtitulem Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let.
Výstavě jako takové se věnovat nebudeme, zaměříme se na jeden z jejích doprovodných programů, který vznikl také v rámci jednoho významného výročí. Pojem Laterna magika zná – a to nejen v České republice – snad každý. Ať již jen jako název divadla nebo samozřejmě jako jeden z novátorských divadelních tvůrčích principů vzniklý ve 20. století, který zjednodušeně řečeno slučuje akci prováděnou na jevišti s filmovou projekcí probíhající v pozadí. A letos je tomu také právě 50 let, co byl tento princip na jevišti divadla použit poprvé.
Laterna magika (LM) k tomu významnému výročí připravila revue nazvanou CODE 58.08. Jedná se o zatím krátké, cca dvacetiminutové multimediální představení využívající samozřejmě všechny principy typické pro tento typ divadla, které však není jen sondou do let dávno minulých nebo připomenutím kulatého výročí. Jak uvádí Václav Janeček, dramaturg LM: „Choreografie je sice stylizovaná do 60. let 20. století, ale jde o motivy přetavené do řeči, na kterou slyší dnešní moderní divák. … Snažíme se, aby představení bylo inspirováno dobou 60. let 20. století, ale zpracováno tak, jak si tuto dobu představujeme dnes.“
Představení by podle dramaturga mělo připomínat především revui, zábavu a magické vidění světa, jako fenomén (nejen) své doby, ve kterém Laterna magika vynikala.
Na přípravě představení se podílel mladý sehraný tým, který do něj vnesl nové, svěží a kreativní prvky, aniž jakkoli potlačil původní principy Laterny magiky. Představení je rozděleno na dvě poloviny. V té první je jasně dominantním prvkem „kód“, přesněji kód čárový, kód, který ač v podstatě vůbec nevnímáme a jeho přítomnost si zřídkakdy uvědomujeme, je jedním z našich nejvěrnějších každodenních společníků, provází nás jako jeden z hlavních inspiračních zdrojů mladých tvůrců celou první částí představení. V druhé, výrazně „retro“ části můžeme vidět inspiraci pop artem, populárním uměleckým stylem 60. let. Kostýmní výtvarník Pavel Ivančic sáhl k vděčnému inspiračnímu zdroji, geometrické střihy a barevná pestrost nenechají nikoho na pochybách, ke které době tvůrci odkazují.
Ambice této prozatím krátké revue, kterou můžete vidět dnes, tj. 27. 5. od 19.30 ve Velkém sále městské knihovny, zdaleka nekončí. Tvůrci by jej rádi rozpracovali do celovečerního představení, kterým by oslavili padesáté výročí Laterny magiky jako oficiálního samostatného souboru pod hlavičkou Národního divadla, které se bude slavit 9. května příštího roku. Tehdy Laterna vznikla coby experimentální scéna naší „první scény“, z jejíhož svazku se vyvázala relativně nedávno, v roce 1992 a již se zase objevují zprávy o návratu.
Laterna magika: Code 58.08
Námět a scénář: Michal Cimala a Václav Janeček
Režie: Michal Cimala a Jan Loukota
Výtvarný design: Michal Cimala
Hudba: Stanislav Abrahám
Choreografie: Pavel Strouhal
Kamera a střihová postprodukce: Jan Loukota
Triková animace: Matěj Hájek a Jakub Nepraš
Kostýmy: Pavel Ivančic
Představení Code 58.08 bude pro veřejnost uvedeno v rámci výstavy Bruselský sen 27. května ve Velkém sále městské knihovny od 19.30 hodin. Program v rámci večera doplní pantomimická hříčka Blackmoons tria, které si dalo název „Skupina extrémní klauniády s.r.o.“: tvoří je umělci Miloslav Horáček, Josef Kotěšovský a Rudolf Papežík, kteří v minulosti prošli takovými soubory jako právě Laterna magika, Černé divadlo Jiřího Srnce nebo Pražský komorní balet Pavla Šmoka.
Fotografie: Petr Našic
Galerie{gallery}nekultura07/divadlo/lm-code{/gallery}
Napsat komentář