Dirty muzikál Karla Steigerwalda

Poprava Milady Horákové je jistě tématem, které si při divadelním představení říká o ideologicky zabarvené, přímočaré podání. Pokud ale neděláme instruktážní představení pro školy, nýbrž plnohodnotnou divadelní inscenaci, k něčemu takovému nesmí dojít: již proto, aby se diváci při jinak jistě tragické záležitosti nesmáli.

Karel Steigerwald, jízlivý komentátor s vytříbeným smyslem pro černý humor, je autorem, který by tímhle problémem měl prokličkovat se ctí: ani nestvořit nudnou nezajímavou rekonstrukci zrůdného procesu, ani neztrapnit osud Horákové prvoplánovým a plochým patosem. Nutno říci, že se mu to podařilo jen zčásti, byť z té větší. A na odvrácení uměleckého neúspěchu má patrně nemalý vliv též režisérka Viktorie Čermáková, která právě se Steigerwaldem a jeho manželkou, herečkou Evou Salzmannovou, založili divadelní studio La Fabrika (Továrna), které „Horákovou x Gottwalda“ uvedlo coby svou první inscenaci. V představení jsou v trochu kabaretním podání Horáková a Gottwald přímými soupeři – i když se téměř nesetkají, na jevišti vidíme pořád oba dva. Příběhem nás provází postava Emila Františka Buriana, celá inscenace je protkána mnoha zpěvy a tanci, převážně dobovými, ne bez odkazů na voiceband.

Zalitoval jsem, když jsem po příchodu do slévárny zjistil, že v roli Gottwalda tentokrát neuvidím Jiřího Štrébla, nýbrž Filipa Rajmonta. Ten ovšem překvapil a předvedl vynikající výkon ve štréblovském duchu. Klement Gottwald na jevišti La Fabriky je těžko uvěřitelná, o to ovšem zábavnější figurka napůl dementního, napůl ztřeštěného alkoholika, který vlastně vůbec neví, co se kolem něj děje. Někdy ale překvapí jako rafinovaný cynik, co se „probral“. Famózní Eva Salzmannová ztvárnila Miladu Horákovou dle očekávání velmi přesvědčivě jako heroinu, silnou a pevnou ženu, která se stává obětí zločinu. Jak také jinak v přeci jen poněkud legendistickém podání. Jenomže napsat a zahrát Horákovou jiným způsobem je problém, takový Gottwald je mnohem pružnější – protože je zločinec, protože jeho zlidštěním nebo zesměšněním – čehož obého jsme v této inscenaci svědky – zároveň nezpochybníme jeho existenci. Ano, existenci, protože z Horákové už člověk nánosem historie nezbyl. Jen svatý obrázek. A ten se nesmí samozřejmě ani zesměšňovat. A nejen nesmí, on k tomu ani není důvod.

Pokud jde o E. F. Buriana, ve výjimečném podání Petra Jeništy, zůstává poněkud nejednoznačný: což vlastně sedí i na jeho reálnou předlohu. Prostředí holešovické slévárny, v níž La Fabrika sídlí, je skvělé a pro divadlo jakéhokoli typu se báječně hodí. Jediné, co mě trochu znepokojuje, je neustálé zdůrazňování provozovatelů podniku, že je „v rekonstrukci“ a že na dokončení se pracuje. Neboť pokud by z továrny měly zbýt jen obvodové zdi, bude mít Praha jen další divadlo. Takhle by z ní mohlo být místo skutečných velkých událostí.

Celý „muzikál“ vcelku logicky nenechává diváka na pochybách, co si o éře padesátých let myslí autoři, zároveň zde zůstává dostatečný prostor pro groteskno, (samozřejmě černý) humor a absurditu. Scény, kde hraje prim Gottwald (například opakovaná „trampská“ u ohně), představují vrchol mrazivé zábavy – nikoli tragikomický průsečík, ale jakýsi galimatyáš, součet hrůzy a humoru – což je i v té agitační rovině, kterou hra zcela nepochybně má, daleko působivější než některé chvíle zejména první půle, které skutečně připomínají spíše hodinu dějepisu ve škole. Zbývá jedna otázka: jestlipak ti mladí studenti, kteří v představení opakovaně nadšeně zpívají budovatelské písně (jakožto parodii), by je před padesáti lety nezpívali stejně nadšeně, ale již vážně. Já jsem přesvědčen, že ano. Je to především mládí, které je nebezpečné.

U nás nemáme mnoho dramatiků s vlastním rukopisem, schopných napsat snesitelnou hru. U nás se nehraje příliš často politické divadlo. A málo se tu hraje v továrnách.
V tomto směru je Horáková versus Gottwald slibnou „vlaštovkou“ (která ale jaro nedělá).

Karel Steigerwald: Horáková x Gottwald.

Režie Viktorie Čermáková.

Hrají Eva Salzmannová, Filip Rajmont / Jiří Štrébl, Petr Jeništa,

David Steigerwald / Stanislav Majer a další.

Divadelní studio Továrna v La Fabrice, Praha-Holešovice.

Psáno z reprízy 27. 9. 2007.