Domů » Divadlo » divadlo-recenze » Pornohvězdy v Roxy

Pornohvězdy v Roxy

roxy / nod: Kolečko, Svoboda: Pornohvězdy

Vážení přátelé porna, byl jsem u toho. Pokud by se udělovaly
divadelní ceny za „zhůvěřilost roku“, jedním z jasných adeptů a
v tuto chvíli asi nepřekonatelných favoritů by bylo trio
Kolečko-Svoboda-Wajsar, které v pražském NODu od prosince uvádí svůj
muzikál Pornohvězdy. Stabilně vyprodaný sál, který nadšeně aplauduje po
každém „čísle“, docela pěkně dokazuje, jak je to s tím naším
národním vkusem.

Kolečko se Svobodou přesně vyplnili díru na trhu. Téma pornoprůmyslu se
u nás objevovalo dosud jen zřídka, a když, tak jen v podivných
nevkusných metaforách v interpretacích klasických, nejlépe antických
textů. Zde se však jde přímo k meritu věci. Všechny zábrany a tabu jdou
stranou a z pornoprůmyslu se stává běžná umělecká disciplína na
pomezí levné, ale efektivní reklamy a velkého trháku oblastního
divadla.

Dějová linka není nijak komplikovaná. První čtená zkouška nového
pornofilmu je prokládána hudebními čísly, která představují jednotlivé
„kumštýře“ a naznačují cestu, po které se k pornu dostali. Začíná
se Režisérem (Tomáš Petřík), původně talentovaným, ba přímo
geniálním divadelníkem, který svůj talent zahodil při milostném románku
s manželkou ředitele Národního divadla, a tento románek mu nadělil
i dceru, a peníze na alimenty nenajde v oblastním divadle, kam byl
přeřazen, ale vydělá je jedině v pornoprůmyslu. Kašle na morálku,
i zde bude tvořit estetická díla. Poznáváme hlavní Herečku (Jana
Stryková), kterou kdysi kdosi nechal opuštěnou v kočárku a které se ujala
hodná babička (Alena Štréblová). I přes pečlivou výchovu ovšem chudá
dívka z vesnice našla cestu do velkoměsta. Z oblíbeného koníčka
vesnických zábav se rázem stalo povolání a z ní hvězda snímku
Zabukemcam 2. Kromě toho si občas moc ráda hrála se sirkami, což mělo
vliv na osud Producenta, původním povoláním kněze, který přišel
o kostel a o svou farnost a stal se skoro satanistickým králem pornosvěta.
Roztomilou postavou je pak Zvukař (Vojta Dyk), který se již od útlého
mládí utíkal od rodinných hádek k pornokazetám a porno proto má moc
rád. Že se veškeré osudy všech postav na konci protnou, určitě nemusí
být velkým překvapením.

Inscenace je rozdělena na dvě poměrně odlišné půlky. Zatímco ta
první sosá z tématu pornoprůmyslu první poslední a vysává ho úplně na
dřeň, doplněna o skvělou a chytlavou hudbu, ta druhá řeší vztahové
problémy mezi postavami a už je to jaksi mimo téma. Nepřináší nic moc
nového a opakuje-li se jedna a tatáž situace třikrát za sebou, je to
určitě zajímavý režijní záměr, ale pro diváka nuda. Bez posledních
zhruba třiceti minut by se hra jistě obešla.

Zmíněná čtená zkouška se týká nového, velmi dobrého scénáře,
o jednom instalatérovi, protékajícím těsnění a nenasytné paní domu.
Celý se odehrává v kuchyni s obrovskou postelí. Vše je markýrované, a
tak herci stačí říct jen pár trapných dialogů před tím, než dojde na
„lámání chleba“, a pak už je prostor jen na pravidelné a stupňující
se vzdechy. Herce scénář baví, i když trochu polemizují nad smyslem
oněch několika vět, režisér v něm spatřuje estetickou nádheru a
zvukař, jinak zbytečný na první čtené, sem chodí, protože porno
obdivuje. Vše nekončí jinak než obrovskou hudební porno akcí, která je
plná enormních údů, nadpřirozeně velkých poprsí a vůbec gigantických
lidských barokních tvarů. A přesně tady by to mohlo skončit
k divákově dokonalé spokojenosti. Jenže přichází druhá polovina a
veškeré peripetie příběhu se začínají spojovat, ovšem s pornem už to
nemá mnoho společného. Jedno hudební téma střídá druhé, představení
se mění v moderní operu a celé to vyústí ve společné grandiózní
finále. Nápady se ovšem vytrácejí, jako by téma pornoprůmyslu už bylo
vyčerpané. Už se nehraje vtipná parodie, už se o pornu jenom zpívá.
A to je škoda.

Představení má dva základní styčné pilíře. Prvním je skvělá hudba
Petra Wajsara, který kombinuje snad všechny myslitelné žánry (od opery,
před disko až k vesnickým sprostonárodním motivům), a to je v dnešní
době muzikálů „jednoho šlágru“, který se neustále opakuje dokola,
poměrně unikum. Každá melodie je chytlavá, má originální autorský
nápad a zvedá libreto o třídu výš. Druhým jsou herci – povedlo se
dát dohromady skutečně skvostné obsazení, jemuž dominuje Jana Stryková
(alternovaná například s Marthou Issovou) jako velmi prostoduchá
pornoherečka, a výborným tahem bylo i obsazení dua Dyk-Prachař. Muzikál
Pornohvězdy díky těmto dvěma faktorům našel přesně svou cílovou
skupinu, a ta ho, doufejme, bude ještě nějaký čas slibně živit.

Tomáš Svoboda a Petr Kolečko ovšem dokazují, že se nezastaví před
ničím a že dokáží udělat docela působivou show i na tak diskrétní
téma. Problém ovšem nastává v momentě, kdy se na káru vezoucí téma
snaží naložit víc, než v něm je.

Je s podivem, že všichni herci zvládají poměrně náročné pěvecké
party s velkým přehledem a představení si užívají. Nejen Jakub Prachař
v roli Pornoherce, ale i Tomáš Petřík jako všeumělský režisér-estét,
Pavel Klečka (v alternaci s Petrem Opavou) jako ďábelsky vyhlížející
producent či v neposlední řadě Alena Štréblová a Zdena Hadrbolcová jako
dobré láskyplné babičky. Ti všichni dokazují, že se na muzikál nemusí
chodit jenom na statické zpívající pseudoherce, ale i na kvalitní herce se
slušnou hudební průpravou.

Uvedení Pornohvězd bylo jistě velkým experimentem. Ten ale vyšel.
Především díky faktu, že celá příprava zjevně všechny tvůrce
nesmírně bavila a jistě bylo lákavé vydat se na tenký led tabuizovaného
tématu. Tomáš Svoboda a Petr Kolečko dokazují, že se nezastaví před
ničím a že dokážou udělat docela působivou show i na tak ožehavé
téma. Problém ovšem nastává v momentě, kdy se na káru vezoucí toto
téma snaží naložit víc, než v něm je. Proto druhá půlka sice
potěší, ale už rozhodně neohromí tak jako ta první, což je autorsky
docela škoda, zvláště, když ani ono společné finále není tak
vypointované, jak by se u Kolečka se Svobodou dalo čekat.

Odvázaná porno show aspiruje už teď na jednu z událostí sezóny,
provokativní téma láká a ze začátku i nezklame – ba naopak,
zůstaneme-li u jádra věci, pak dokonce nadchne. Jste-li milovníky
muzikálů, tenhle musíte mít ve sbírce. Máte-li rádi originální,
i když dosti střelené divadlo, které experimentuje a provokuje diváky,
musíte zajít také. A pokud inscenaci pro její téma striktně odmítáte,
zajděte rovněž, protože vás v Roxy přesvědčí, že i porno se dá
dělat s nadhledem a přístupně do osmnácti let.


Roxy / NoD, Praha
Petr Kolečko a Tomáš Svoboda: Pornohvězdy

Režie: Tomáš Svoboda Hudba: Petr Wajsar
Scéna, kostýmy: Jitka Nejedlá

Hrají:
Pornoherec – Jakub Prachař / Jaromír Nosek
Zvukař – Vojtěch Dyk / Lukáš Příkazký
Pornorežisér – Michal Slaný
Maruška – Martha Issová / Jana Stryková / Vladimíra Krčková
Farář – Petr Opava / Pavel Klečka
Babička – Zdena Hadrbolcová / Alena Štréblová
Magda – Jana Stryková / Monika Zoubková / Vladimíra Krčková
**Premiéra*: 16. prosince 2009 v Roxy, psáno z reprízy
3. února 2010

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *