Na půdě DAMU se již potřetí sešel
herec a režisér Ondřej Pavelka se současnými absolventy katedry
alternativního a loutkového divadla, aby společně završili divadelní
spolupráci a navázali na předchozí inscenace Čekání a Večer
tříkrálový zkrácenou verzí Čechovových Tří sester. Vznikl tak
nevídaný divadelní triptych trvající celých 13 tisíc
vteřin.
V inscenaci se tak během jediného večera na jevišti vystřídají tři
zásadní díla světových dramatiků první třídy. Vedle Williama
Shakespeara a studentům DAMU velmi dobře
známého Antona Pavloviče Čechova tu je ještě Ten Třetí. Čekáte-li, že
se dozvíte kdo, čekáte marně. Nezbývá než čekat dál, nebo se třeba
oběsit. „Když jsem se zpětně zamýšlel nad oběma hotovými
inscenacemi, překvapilo mě, kolik se v nich dá najít společných témat.
Tak jsem se rozhodl doplnit tato dvě představení o zhuštěnou inscenaci
Čechovových Tří sester. Myslím si, že všechny je tak nějak spojuje jedno
jediné téma: čekání na to, až to přijde. Ovšem kdy to přijde a co to
bude…“ říká o inscenaci Ondřej Pavelka
Divákům se tak postupně odkrývají tři příběhy. Příběh Violy,
která je při ztroskotání lodi odtržena od vlastního bratra, dvojčete.
Moře ji vyvrhne na břeh podivuhodné země Ilýrie. V převlečení za
Cesaria se dostane do služeb hraběte Orsina a jeho jménem se dvoří krásné
hraběnce Olivii. Temperament mladé Violy probudí život ve znuděných
obyvatelích Ilýrie a dožene je, i diváky, až na sám kraj šílenství.
Dále budou diváci uvedeni do zvláštního domu sourozenců Prozorovových,
uvidí marné snažení Olgy, Máši, Iriny a Andreje dosáhnout životního
štěstí. A nakonec se zúčastní absurdního čekání na pána, který to
má všechno rozhodnout, ale nepřijde. To vše oddělují dvě přestávky,
podává se pivo a párky a u vchodu hraje nepřeslechnutelné
hudební duo.
„Podle mě je
13 tisíc vteřin představení o čekání na šťastnou budoucnost,
o zoufalé touze naplnit svůj osud, zkompletovat svou osobnost a nalézt
odpověď na otázku, co tady vlastně děláme. Ale v první řadě je to
představení o žrádle,“ říká dramaturgyně projektu Kristýna
Filcíková.
Každá z inscenací je
jiná, ale všechny dohromady fungují. Večer tříkrálový asi nejvíc
připomíná školní cvičení – je zasazen do prostoru vodáckého tábora,
hrají se tu táborové odrhovačky, podává se již zmíněné pivo, limo,
párek a okolo toho brousí kempový hlídač. Zároveň s tím právě zde
celé herecké osazenstvo předvede nejvíce ze svého „alternativního
umu“. Tři sestry jsou pak nejvíce činoherní, jdoucí spíše po obsahu
než po formě. Obrovskou devizou je jejich zkrácení na hodinu, přesto však
neztrácejí svůj obsah, zklidňují celý večer po rozverné první části,
dávají všemu na minimalisticky řešené scéně řád a předznamenávají
apokalyptický konec v podobě Čekání. To je spíše než inscenací
filozofickou jevištní bombou. Ta když vybuchne, klade tolik existenciálních
otázek, že je všechny nedokážete spočítat (v duchu absurdního dramatu
pouze v holých, zdánlivě nesouvislých větách), a pak již jenom na zem
dosedá prach a popel našich marných životů. Dva čekající, Vladimír a
Estragon jsou zde všichni herci dohromady, jeden za všechny a všichni za
jednoho. Každý ale zároveň trochu jinak. Závěrečné části dominuje
přizvaná herecká pedagožka ročníku Radka Fiedlerová, zde v roli Pozza.
Její existence na jevišti, 
vedle mladých, ještě ne
tak zkušených hereckých kolegů, působí lehce cynickým, ironizujícím
dojmem a všem třem inscenacím dodává potřebný nadhled. Jako by se k ní
všichni studenti s nadějí obraceli o radu a v očekávání hledali
spásu. Té se ale vlastně nedočkají. Ačkoli, kdo ví?
Inscenace je zásadní především jevištní vyzrálostí. Už se tu přes
vtipné, ale trochu banální vtipy nereflektují podivnosti světa okolo nás,
jako u jiných damáckých představení, už to nevypadá jako cvičení, ale
jako reálné divadlo. Velký přínos na tom má Ondřej Pavelka, leč je to
také zásluha absolvujících studentů, kteří jsou touto inscenací jednou
nohou mimo školu.
13 tisíc
vteřin
režie: Ondřej Pavelka
úprava: Kristýna Filcíková, Ondřej Pavelka, Tomáš
Jarkovský
dramaturgie: Kristýna Filcíková a Tomáš Jarkovský
hudební dramaturgie: Vratislav Šrámek a Daniel Čámský
scénografický koncept: Ondřej Pavelka
scénografická pomoc: Jitka Hudcová
Premiéra 15. 1. 2009
Napsat komentář