Dva předposlední večery festivalu Nultý bod představily dvojprogram
Alžběta/Alžběta hluchá tanečnice a choreografky Evy Klimáčkové v Nodu
a inscenaci Nothing There budapešťských The Symptons na Nové scéně
Národního divadla. Obě představení pojil dohromady koncept využití
světla a projekce v interakci s reálnými (čti přítomnými na scéně)
tanečníky.
Eva Klimáčková si v sólovém výstupu Alžběty pohrála s exponovaným
fyzickým tancem, s výrazovou křečí, která v černobílé výpravě
evokovala tragikomiku surrealizmu. Zadní projekce Alžběty prodírající se
hlubokým sněhem ospravedlnila nepřirozenost trhaných pohybů a balanci
nemohoucího těla, jež se snažilo vzpouzet situaci. Tanečnice skvěle
zosobnila tento vzdor proti síle ovládající její motoriku. Rostoucí
frekvence nepříjemných zvuků navodila touženou atmosféru přísnosti, ale
zároveň něhy. Výstupy z reálného prostoru na plátno a multiplicita
tančící Alžběty v černém kostýmu zhmotnily čas v prostoru.
Navzdory technickému problému s hudbou si i druhý výstup udržel svou
vážnost. Tragika a směšnost se v tanečním duetu Klimáčkové
s Constantinem Leu nejasně mísily a vytvářely zvláštní melancholickou
náladu. Jejich fyzický vztah procházel vývojem přímo na scéně a
v situaci, kdy muž rdousí hystericky se smějící Alžbětu, dorůstal až
do absurdních rozměrů. Maďarští The Symptoms jdou ve využití projekce
ještě o kus dál než Klimáčková. Inscenace Nothing There je založená na
symbióze technologie a pohybujícího se lidského těla. Projekce tvoří
prostor. Tanečníci přesně reagují na objekty v nově nabytém prostoru a
lidské tělo formuje jejich tvar. Dokonalá přesnost pohybů a preciznost
provedení je základem nekonvenční choreografie.
Představy, stíny úzkosti a noční můry spojují individuality
tanečníků a vytváří hlavní téma inscenace. Každý tanečník
dovytváří svým vlastním příběhem výslednou mozaiku vzájemných
vztahů. Každý z nich pracuje s prostorem odlišně. Ani projekce
nezůstává stále stejná, mění se s tanečníkem, s příběhem,
s motivem. Choreografie Réky Szabó, která se inspirovala filmy Davida
Lynche, je naprosto nová a invenční, zatímco si zachovává
jednoduchost.
Fakt, že The Symptoms tvoří na nezávislé taneční scéně, jim
přirozeně poskytuje větší volnost tvorby a prostor k experimentům.
Důkazem je jedinečná celistvost inscenace, jejíž jednotlivé složky jsou
nejen naprosto kompaktní, ale navíc by mohly existovat i samy o sobě.
Důkladně připravení tanečníci (část tréninku probíhala se zavázanýma
očima, kdy tanečníci vyčkávali na náraz míče bez předcházejícího
varování) pracují s projekcí naprosto přirozeně a skladby Alberta
Márkose a light design Atilly Szirtese ji působivě rámují. Inscenace
Nothing There je nepopiratelným důkazem kreativity a invence tvůrců, kteří
vás v každém výstupu minimálně jednou překvapí.
cie E7KA, Eva Klimáčková: Alžbeta/Alžběta Hluchá
Režie: Eva Klimáčková
Hudba: Aramis Mazer
Kostýmy: Jana Kuzmová
Video: Juraj Kyska
Light design: Thiery Derret
Tančí: Eva Klimáčková, Constantin Leu
Psáno z reprízy 26. září 2010 v NoD v Praze v rámci festivalu
Nultý bod
The Symptoms – Nothing There
Choreografie: Réka Szabó
Hudba: Albert Márkos
Kostýmy: Fruzsina Nagy
Video: MTA SZTAKI media Technology Group
Scéna a Light design: Attila Szirtes
Tančí: Ákos Dózsa, Rita Góbi, Andrea Nagy, Dániel
Szász, Zsófia Tamara Vadas, Csaba Varga
Psáno z reprízy 27. Září na Nové scéně Národního divadla v Praze
v rámci festivalu Nultý bod
Napsat komentář