Zatímco se večerní Prahou proháněla banda polských fotbalových
fanoušků a kousek od Karlova mostu došlo k plynové havárii, v Divadle Na
zábradlí se děly samé magické věci. Od čtvrtka se i zde koná festival
NEXT WAVE a v jeho rámci se tento magický večer vzpomínalo na mága
z největších – divadelního režiséra Petra Lébla.
„Mezi životem a smrtí“, tak se jmenovala festivalová vzpomínka na
tohoto režiséra, velmi úzce spjatého s Divadlem Na zábradlí. Již ve
čtvrtek tuto vzpomínku předznamenala projekce Léblovy inscenace Naši naši
furianti, kterážto ve své době způsobila svou podobou velký rozruch.
A specifický záznam, který si všímá detailů, pracuje s hloubkou
ostrosti a druhými a dalšími plány ji navždy velmi osobitě zvěčnil.
V pátek na projekci navázal celý blok různorodých představení, která
se tomu zvláštnímu (ne)stavu mezi životem a smrtí věnovala. První na
řadu přišla inscenace GENESIS Č.2, která je vlastně velmi svéráznou
koláží pacientky psychiatrické léčebny s diagnózou akutní schizofrenie.
Velmi silné sousto, jak pro diváky, tak pro herce. Ale už na úvod dává
tušit, že tu dnes, při vzpomínce na Petra Lébla, budou kdesi nad námi
poletovat trochu podivní šílenci, půjde tu hodně do tuhého a rozhodně to
nebude sranda. Koláž, v níž v roli schizofrenické Antonie Velikánové
(pro hru si zvolila zajímavé alter ego Lotovy ženy) zaujme především
uhrančivá Jana Stryková, představila pražská skupina Meetfactory.
Smrt se pak přesunula ven, před brány Zábradlí, kde Tanec na hraně
zatančila tanečnice Antonie za doprovodu Jana Patery. A byl to zajímavý
tanec. Nepochopitelný, přesto uhrančivý. Šílený, zběsilý a vlastně
sevřený a úzkostlivý. Hezky doplňoval předchozí inscenaci. A přilákal
i „fanoušky“ z okolních ulic. Když ale zjistili, že tenkou hranici mezi
životem a smrtí, tu hranici pomyslného jeviště, na které tu teď bílá
postava velice excentricky tančila, nelze překročit, odešli se věnovat
svým všedním radostem – tu fotbalu, tu pivu. Smutným radostem se
věnovali i diváci na Zábradlí. Vrchol večera s mágem Léblem nebyl
daleko.
O tom, že Odchody jinam nebývají definitivní, se laskavý a trpělivý
divák přesvědčil během večera již mnohokrát. Ale scénické čtení
z korespondence a vůbec textů Petra Lébla tomu dalo korunu. Autorka knihy
o Léblovi Smrt, nebudeš se báti Radka Denemarková se po roce od jejího
křtu na Zábradlí vrátila a představila s herci další koláž dnešního
večera. Tentokrát mnohem spontánnější, otevřenější a divácky
přístupnější. Byla to velice komorní show pro tři herce a pár nadšeně
poslouchajících diváků. Na začátku se zapálily svíčky, pak na malém
stolku vyjely nahoru mezi táhla jevištního provaziště, aby se ozval jeden
z Léblových citátů a dolů spadly listy jeho korespondence. Ano, Léblův
duch žije na Zábradlí neustále. Když se divák otočil a rozhlédl se po
hledišti, pochopil onoho léblovského genia loci. Alespoň na chvilku. Různé
texty, myšlenky, korespondence, črty i vzkazy personálu divadla byly brány
z kupy papírů, která spadla shora. Byly brány bez ladu a skladu, byla to
tedy čirá improvizace s otázkou: „A co přijde teď?“ Ale i tak to
dalo krásný obraz Léblovy osobnosti. Byl tu jeho vztah k amatérskému
divadlu, jeho laskavé úkoly personálu, úzkosti, touhy a vztek. A nechyběla
ani lékařská diagnóza jasně dávající najevo, že Lébl je zralý na
psychiatrické léčení. To vše ještě doplňováno projekcemi a na konci
zakončeno velkým finále plným ohňostrojů, dynamické vážné hudby a
kouře. Přesně v Léblově stylu.
Vůbec celý ten večer byl velmi léblovský. Šílený, zmatený,
chaotický – ale přesto to byl chaos organizovaný, slušný, a jakkoli byl
trochu neočekávatelný, zvládl se dobře. V rámci tohoto bloku festival
jistě nehledal nové vlny českého divadelnictví. Naopak, zdá se, jako by se
obracel k těm známým a osvědčeným. A povolal si na to velkého mága,
který ovšem celý život s novými vlnami ve všem pracoval. Jakkoli by se to
mohlo zdát před pár lety nemyslitelné, dnes se od něj máme hodně co
učit. Hlavním tématem tu tento večer byly psychózy, radosti a úzkosti
v různých formách. Myslím, že by se Léblovi docela líbil.
Psáno z tematického večera Pocta Petru Léblovi – Mezi životem a
smrtí v Divadle Na zábradlí dne 9. 10. 2009 uvedeného v rámci festivalu
Next Wave
Napsat komentář