Známý klipař Michel Gondry, pracující s takovými hvězdami, jako jsou Chemical Brothers, Björk, Beck, Daft Punk, Rolling Stones či mnoha dalšími, se pustil do svého nového celovečerního snímku. A co z toho vzniklo? Snad by se na začátek slušelo říct, že slibný název Nauka o snech může nejednoho diváka opravdu zklamat. Ve srovnání s ostatními snímky tohoto roku je Nauka o snech poměrně zajímavý, vizuálními orgiemi neskutečně prodchnutý film. Ve srovnání s Gondrym samým ale jde o ubohý plagiát, jehož příběh je na úkor vizuálna natolik okleštěn, že se nebezpečně podobá dalšímu z jeho klipů, tentokráte 105 minutovému.

Gael García Bernal alias Stephan byl odjakživa více snivý než ostatní lidé, podobně jako samotný režisér, jelikož sny jsou motivem, kolem kterého se prakticky točí každý z jeho snímků. Zpočátku se to dalo svést na bujnou dětskou tvořivost, ale jak se Stephan blížil dospělosti, začal těžko rozlišovat tenkou hranici mezi realitou a sny.
Po několika letech se vrací zpět do svého rodného města, kde se mu podařilo s pomocí jeho matky najít slibnou práci. Jeho iluze se ale okamžitě rozpadají, jakmile zjišťuje svou opravdovou náplň dne. Záchranou se tak stávají jeho dvě potrhlé sousedky – Stephanie (Charlotte Gainsbourg) a Zoe. Postupně začíná být čím dál více jasné, že imaginace Stephanie a Stephana jsou si podobné stejně jako jejich jména. A před Stephanem leží překážka, kterou není schopen zdolat ani díky své bujné fantazii.

Scénografie je asi jedinou z věcí, která je a bude u Michela Gondryho vždy naprosto originálním, geniálním a neustále překvapivým prvkem jeho snímků. Scény, kdy vynalézavý Stephan obklopuje svůj objekt lásky vlastnoručně vyrobenými dárky, jako je stroj času na jednu sekundu, opravený koníček či Noemova archa plující po modrých fóliích, patří mezi to nejlepší z celého snímku. Každičký prostor, každá scéna tak nepostrádá autorský rukopis Michaela Gondryho, díky němuž bez větších problémů poznáte i ostatní jeho snímky. Všechno je neuvěřitelné, imaginace tohoto režiséra nezná jakýchkoliv hranic.
Tím ale chvála končí. Vztáhnete-li totiž Nauku o snech při jejím sledování na jeho předchozí snímek, Věčný svit neposkvrněné mysli, nedivil bych se cocacolám vrženým na plátno, hlasitému nesouhlasnému křiku či pláči. Přeháním, ale jen do jisté míry. To, že sny jsou tématem, které Michael Gondry bude neustále dokola rozebírat, vůbec nevadí, dokonce se dalo předpokládat, že jeho tvůrčí proces musí skončit u podobného filmu. Ale tak transparentní kopie Věčného svitu neposkvrněné mysli, navíc opravdu nepovedená, byla krokem vedle. Věčný svit neposkvrněné mysli měl jasné téma, opravdu úchvatnou kompozici několika se prolínajících dějových linií, které držely pohromadě, a zajímavé herecké výkony hlavních herců, jejichž postavy se vyvíjely a nepřešlapovaly na jednom místě. A zatímco se o jeho předchozím snímku dá bez problému hovořit jako o jednom z nejoriginálnějších a nejkrásnějších filmů o lásce a její pomíjivosti, jeví se Nauka o snech pouze jako zajímavý sled scén bez předem daného řádu.

Michel Gondry, ať už se inspiruje ve svých snech jakkoliv, je stále přeci jen režisér, a pokud vezmeme oba výše zmíněné filmy jako dva kusy papíru, přeložíme je přes sebe a porovnáme, jakou věcí se může chlubit Věčný svit neposkvrněné mysli, kterou Nauka o snech postrádá, spatříme jen jednu možnou odpověď. Scenáristu jménem Charlie Kaufman (jehož profil najdete na našich stránkách zde). S jeho pomocí se totiž Gondrymu u předchozího snímku povedlo vytvořit svět iluzí, svět snů, minulých či možných životů, a i přesto byly tomuto filmu ponechány určité zákonitosti, hranice, za které se už nesmělo, jinak by se koncepce scénáře a potažmo celého Věčného svitu neposkvrněné mysli rozjela oběma tvůrcům pod rukama.
Vrátíme-li se tedy zpět k Nauce o snech, je jisté, že většina znalců Gondryho počinů bude více než zklamána. Ostatní tento film minimálně osloví svou originalitou, představivostí, drobnými detaily, které potěší. Takovým lidem ale nezbývá než doporučit, aby se na Věčný svit neposkvrněné mysli nedívali, pokud nechtějí věřit, že něco tak kouzelného jako Nauka o snech se dá i hanit.
.:Zhlédněte flashový trailer::Jiný pohled:.

Nauka o snech (The Science of Sleep)
Scénář: Michel Gondry
Režie: Michel Gondry
Kamera: Jean-Louis Bompoint
Střih: Juliette Welfling
Hudba: Jean-Michel Bernard
Hrají: Gael García Bernal, Charlotte Gainsbourg, Alain Chabat, Miou-Miou
Premiéra: 30. 11. 2006




Napsat komentář