V dějinách filmu se tu a tam vyskytne postava, která si časem vyslouží přídomek „kultovní“, a hned dvě takové postavy jsou spojeny se jménem Sylvester Stallone (*1946) – boxer Rocky Balboa a válečný veterán John Rambo. Stalloneho nejnovější snímek, nazvaný prostě Rocky Balboa, představuje v pořadí již šestý návrat tohoto amerického herce a režiséra s italskými kořeny k tomuto hrdinovi – byl to právě první díl Rockyho, oceněný v roce 1976 třemi Oscary (nejlepší film, režie a střih), který takřka neznámého herce s ochrnutou tváří a svalnatým tělem vynesl přes noc mezi hollywoodské hvězdy. Nyní se šedesátník Stallone coby scenárista, režisér a představitel hlavní role k sérii, mající z hlediska kvality jednotlivých dílů spíše sestupnou tendenci, opět vrací, aby za ní učinil příslovečnou tečku.
Bývalý boxerský šampión stojí na prahu stáří a těžce se smiřuje s účtem, který mu život vystavil – sláva i peníze jsou z velké části pryč, předčasná smrt jej připravila o milovanou ženu a jeho vztah s jediným synem má povážlivé trhliny. Z Rockyho se stal majitel restaurace pojmenované po zesnulé manželce Adrianě, kde baví své hosty vyprávěním starých historek z dob své největší slávy. Jedním z mála pojítek s jeho zářivou minulostí zůstává Paulie, Rockyho mrzutý švagr odcházející do vynuceného důchodu. Úřadujícím mistrem světa v těžké váze je nyní Mason „The Line“ („Tahoun“) Dixon, který čelí kritice kvůli snadným vítězstvím, která mu současný titul vynesla. Jeho postavení ještě zhorší počítačová simulace Dixonova fiktivního zápasu s Rockym na vrcholu sil, která s sebou přinese palčivou otázku – kdo z této dvojice by v případě vzájemného utkání vyšel z ringu jako vítěz a kdo jako poražený ? Navzdory Rockyho pokročilému věku zdaleka ne všechny prognózy hovoří v Dixonův prospěch a stárnoucí boxer se rozhodne chopit možná poslední šance dokázat sobě i svému okolí, že ještě nepatří do starého železa…
Žádný snímek, představující x-tý díl nějaké filmové řady, se nevyhne srovnávání se snímky předchozími – nový Rocky Balboa však možná trochu překvapivě vychází z této konfrontace se ctí a stává se vcelku důstojným rozloučením s touto kultovní postavou. Ani nový Rocky se sice zcela nevymanil ze zaběhnutého schématu „Rocky se jako správný rváč s buldočí povahou a srdcem bojovníka pustí do křížku s favorizovaným protivníkem a ze zdánlivě nerovnocenného zápasu vyjde jako vítěz“ – ale značný prostor je zde věnován stinnějším (tedy i realističtěji působícím) stránkám boxerova života: setkáváme se s mužem, který svůj čas dělí mezi návštěvy hřbitova, kde je pochována jeho milovaná manželka Adriana, a dohlížení na svou restauraci; s mužem, který si zoufá nad marnou snahou najít cestu ke svému dospělému synovi, jenž se nedokáže smířit s životem ve stínu svého otce; s mužem utápějícím se ve vzpomínkách, který už ani tak nežije, jako spíše přežívá. Právě tato „existenciální rovina“ je tím, co mnohdy postrádaly některé z předchozích dílů Rockyho a díky čemu se film Rocky Balboa aspoň trochu blíží dosud nepřekonanému dílu prvnímu z roku 1976.
Co se týče hereckého obsazení, objevuje se zde vedle neodmyslitelného Sylvestra Stalloneho (Rocky) a Burta Younga (Paulie), dalšího „veterána“ této série, mimo jiné Milo Ventimiglia (Rockyho syn) či Geraldine Hughes („malá Marie“). Rockyho protivníka v ringu pak ztvárnil skutečný boxerský šampión Antonio Tarver. Hodnotit výkon Stalloneho jako představitele hlavní role je ošidné – na jedné straně rozhodně nepatří mezi herce schopné obsáhnout svým výrazem více odlišných poloh, na straně druhé je však právě role Rockyho Stallonemu jako herci takřka šitá na míru, takže jeho působení lze i v posledním dílu této série hodnotit spíše kladně. Také výše jmenovaní představitelé vedlejších rolí – Burt Young, Milo Ventimiglia a Geraldine Hughes zahráli své party velice přesvědčivě. Nejslabším článkem hereckého řetězu je tak vcelku logicky neherec Antonio Tarver, který svou postavu nedokáže zbavit jisté šablonovitosti.
Pokud jde o výsledný vizuální dojem z celého filmu, odpovídá avizovanému úsilí jeho tvůrců o co největší autentičnost – snímek působí střídmě a nestrojeně, s výjimkou závěrečného boxerského utkání, které je v 
porovnání s předchozími scénami snad až příliš barvité a kdy chvílemi přesmíru zběsilý střih a vkládání scén z předchozích dílů Rockyho výslednému dojmu spíše ubližuje. Hudební složce pochopitelně dominují již notoricky známé motivy, podtrhující začlenění filmu Rocky Balboa do celé série.
Sečteno a podtrženo – filmové rozloučení s kultovní postavou „italského hřebce“ Rockyho dopadlo lépe, než mnozí diváci, uvyklí na to postupně spíše upadající kvalitě nových a nových pokračování příběhu o tomto boxerovi, čekali. Film Rocky Balboa prozíravě ustupuje z již vyčerpané pozice adrenalinem nabitého boxerského snímku a klade větší důraz na lidskou stránku hlavního hrdiny – samozřejmě se přitom nevyhne určité míře patosu, ale tu mu věrní fanoušci Rockyho, přicházející se do kina rozloučit se svým oblíbeným hrdinou, jistě rádi odpustí. A ti, kteří neviděli a neoblíbili si již některý z předchozích pěti filmů této série, na nového Rockyho stejně nepřijdou.
.:Zhlédněte flashový trailer:.
Rocky Balboa (USA 2006)
Režie: Sylvester Stallone
Scénář: Sylvester Stallone
Kamera: Clark Mathis
Hudba: Bill Conti
Hrají: Sylvester Stallone, Burt Young, Geraldine Hughes, Milo Ventimiglia, Antonio Tarver
Napsat komentář