Nejpopulárnější český spisovatel Michal Viewegh vyvolává v českých
čtenářích tradičně rozporuplné pocity. Jedni ho nenávidí a druzí jeho
tvorbu vyzdvihují až do nebes. Jak je to ale s filmy natočenými podle jeho
knih? A dají se Vieweghovy knihy vůbec úspěšně zfilmovat, když jsou
z většiny tvořeny vnitřními dialogy postav a popisem jejich
nejniternějších pocitů? Naposledy se o to pokusil s Vieweghovou knihou
Román pro muže režisér Tomáš Bařina, kterého si divácká veřejnost
pravděpodobně pamatuje jako tvůrce příjemné letní komedie Bobule.
Ať už máte na Viewegha jakýkoli názor, musíte uznat, že žádný
český spisovatel nepopisuje problémy současné střední vrstvy tak
přesvědčivě a přesně. I tentokrát se celá zápletka příběhu točí
kolem obyčejných lidí. Vypráví o třech sourozencích, kteří na prahu
dospělosti tragicky přišli o oba rodiče a byli nuceni se postarat jeden
o druhého.
Nejstarší Cyril (Miroslav Donutil) se vypracoval, stal se bohatým soudcem,
a i když už jsou jeho sourozenci dávno dospělí, neustále má tendenci je
vychovávat a poučovat, jako když byli ještě děti. Druhý z bratrů, Bruno
(Miroslav Vladyka), se oženil, ale na internetu stále dychtivě sleduje
striptérku Tali (Táňa Pauhofová), která shodou náhod pracuje v podniku ve
městě, kde Bruno bydlí. Nejmladší Aneta (Vanda Hybnerová) je
„investigativní žurnalistka“, která se za každou cenu snaží
upozorňovat na zkaženost politiků a zkorumpovanost soudců. (Čímž by
možná mohla ranit Cyrila, kdyby nebyl tak neuvěřitelně sebestředný a
cynický.) K rodinným zvyklostem a tradicím sourozenců neodmyslitelně
patří každoroční několikadenní lyžovačka. Letos poprvé však jedou na
hory s vědomím, že příští společné dovolené se Bruno už nejspíš
nedožije. A tak se Cyril chopí iniciativy a rozhodne se, že dopřeje
bratrovi tu nejlepší poslední dovolenou. Bohužel ani Bruno, ani Aneta nejsou
schopni si luxus, který Cyril zajistil a zaplatil, pořádně užít, a tak
jediný, kdo se opravdu baví, je nejstarší ze sourozenců a striptérka Tali
najatá pro obveselení umírajícího Bruna.
Režisér se snažil trochu ohladit hrany a odstranil většinu vulgarismů,
které dodávaly příběhu šťávu a dělaly z něj opravdový román
pro muže.
Nemyslím si, že Román pro muže by byl špatný film. Domnívám se
dokonce, že patří mezi tři nejlepší snímky natočené podle Vieweghových
knih (Účastníci zájezdu, Nestyda), jenom mám pocit, že ve filmu
„něco“ chybí. Tím něčím by pravděpodobně mohla být jakási lehkost,
nadnesenost a zároveň údernost, kterou najdeme v knize. Bařina se totiž
snažil trochu ohladit hrany a odstranil většinu vulgarismů, které dodávaly
příběhu šťávu a dělaly z něj opravdový román pro muže. Z celého
příběhu se tak stává opravdu jenom příběh, přičemž kniha je ve
skutečnosti celkem hlubokomyslnou sondou o tom, že svět řídí přestárlí
kluci hrající si na mocné a úspěšné. Další věcí, kterou Bařina
s Vieweghem při vytváření filmového zpracování knihy vymýtili, je
určité Vieweghovo doznání a sebeironie, protože v knize autor sám sebe
projektuje do postavy a ironicky vše komentuje. Tím film ztrácí jednu
podstatnou věc – lehkost a hravost, která činí Vieweghovy knihy
úspěšnými a zábavnými.
Výborným tahem bylo obsazení Miroslava Donutila do role zkaženého a
samolibého Cyrila. V jeho podání možná celá postava působí trochu jako
karikatura, ale rozhodně to není na škodu, protože Donutilovo rádoby
chlapácké siláctví, do očí bijící přezíravost a zahleděnost sama do
sebe posouvá postavu Cyrila ještě o kousek dál; není pouhou typicky
zápornou postavou, ale spíše výsměchem všem skutečným osobám podobného
ražení. Miroslav Vladyka v roli nemocného a umírajícího Bruna na mě
působí jako česká varianta všemi oblíbeného Forresta Gumpa. Na rozdíl od
svého karikovaného bratra si zachovává tichou důstojnost a neshazuje sám
sebe. Právě skrze Brunovu smířenost s osudem a následné silnější
vnímání reality Bařina v Románu pro muže buduje vyšší filmařinu.
Román pro muže je komickou tragédií, ve které nechybí filmová poezie
vystavěná především na drobných detailech, které diváka nepochybně
chytnou za srdce.
Román pro muže tak není pouhou lacinou komedií, ale spíše komickou
tragédií, ve které nechybí jakási filmová poezie vystavěná především
na drobných detailech (zastavení lanovky mezi dvěma horskými štíty, tichá
nevinnost lyžování na zasněžených horách a dokonce i vkusný striptýz
ve vířivce), které diváka nepochybně chytnou za srdce. Pokud tedy máte
náladu na občasné zamyšlení se i na lehce obhroublé vtípky Miroslava
Donutila, je filmový Román pro muže přesně to pravé pro vás.
V případě jiné nálady rozhodně sáhněte spíše po jeho knižní
předloze.
Román pro muže (Česko, 2010)
Režie: Tomáš Bařina
Kamera: Tomáš Sysel
Hudba: Zdeněk Vřešťál a Neřež
Scénář: Michal Viewegh
Hrají: Miroslav Donutil, Vanda Hybnerová, Miroslav
Vladyka, Táňa Pauhofová, Jan Budař, Filip Čapka, Igor Chmela, Pavel
Řezníček
Délka: 100 minut
Premiéra v ČR: 23. 9. 2010
Napsat komentář