Oživit animované postavičky svým hlasem. Kdo by po tom netoužil? Každý určitě vidíme dabérství jako příjemnou práci s kolektivem známých celebrit, které jen něco namluví u mikrofonu, dají si pivo a jdou zase domů, těžší o nějakou tu částku peněz. Do zákulisí tohoto povolání nás zavede hned několik následujících rozhovorů a třeba nám poodhalí pravdu.
Bolek Polívka (Šerif)
Už někdy promlouvala vaším hlasem nějaká kreslená figurka?
Právě nedávno jsem ve zlínském studiu namluvil film Krysáci – tam dabuju tři krysy, které žijí na smetišti u Vizovic. A to je vlastně moje jediná dabingová zkušenost.
Když tedy porovnáte tyto dvě zkušenosti – co je těžší – namlouvat krysu, nebo šerifské auto?
Neznám toho herce, který šerifa v originále mluvil, ale jít v jeho stopách bylo příjemné. Jinak jsem zjistil, že kolikrát jsou postsynchrony vlastní postavy těžší – tedy trefit se sám sobě do pusy – než trefit se do auta. Tím, že je to stylizované, je to volnější.
Vašemu prostřednímu synovi Jeníčkovi jsou dva roky – tedy věk na animované filmy… Má je rád?
No a jak! Jeho miláčkem je Nemo a taky Krteček. Už se těším, jak bude koukat, až auťák promluví tátovým hlasem. To bude pro něj příjemné překvapení. Navíc jsem šerif, a kdo je víc?
Jaký jste divák animovaných filmů vy?
Já mám rád disneyovky. Třeba takové, jako Kniha džunglí. A samozřejmě ta naše česká klasika, to jsou nádherné věci. Po pátém dítěti to teprve člověk umí ocenit! Už jsem – mohu prohlásit – skoro znalec různých animovaných pohádek a večerníčků. To bych snad mohl napsat i nějakou diplomku na toto téma.
Proč si myslíte, že jste dostal právě roli šerifského vozu?
No to já nevím, původně jsem totiž měl být ten hippiesovský volkswagen ze 60. let, co pak dostal Jirka Macháček.
Pro jaká auta máte slabost ve skutečnosti?
Měl jsem štestí, že jsem si vždycky vybral dobré auto. Potřebuju hlavně – pohodlný a přiměřeně rychlý auťák. A na farmě máme i traktor. Čas od času si na něm zajezdím. Musím, kvůli klukovi. Jet s tátou na traktoře, to je něco!
Kateřina Brožová (Sally)
Patříte ke zkušeným dabérům animovaného filmu. Kteří jeho hrdinové
vám přirostli k srdci?
Vzpomínám třeba na Egyptského prince, kde jsem mluvila královnu, nebo zrovna nedávno jsem dabovala takovou úžasnou mamutici v Době ledové 2. Taky jsem v několika animovaných filmech zpívala.
A co autíčko, nebo nějakého jiného "neživého" hrdinu?
Autíčko jsem dabovala poprvé a s úžasnou chutí, protože ten film je opravdu krásný.
Je pro herce velký rozdíl mezi dabováním hraných filmů a animovaných?
Určite ano. Když dabujete člověka, je to úplně jiné a taky to mimochodem jinak odsejpá. U animovaných filmů existují docela striktní pravidla, jednak musíte projít konkursem a musí si vás vybrat druhá strana. Tady jde skutečně jenom o hlas, jeho barvu, nikoli o podobnost typu. A v případě namalovaného zvířátka, postavičky nebo v tomhle případě autíčka si vás musí zvolit hlavně podle určitých hlasových odstínů. Práce je to poměrně zdlouhavá, zastavujete se skoro na každé větě, abyste se trefila do originální nuance. Často výsledek ještě kontroluje supervize zahraničního producenta nebo distributora, takže je tato práce pro herce i v tomhle směru složitější.
Jaká je vaše Sally – kromě toho, že je to bleděmodrý porsche?
Autíčko Sally je právnička, ženská se vším všudy a poměrně od rány, ale má i citlivé momenty. Hájí zájmy města a aut tam žijících. Přihodí se jí i milostný příběh, zakouká do jednoho frajírka a mohu předeslat, že jejich románek po mnoha peripetiích dobře dopadne.
Vaše dcera je v ideálním věku konzumentů animovaných filmů. Díváte se spolu?
Animované filmy miluje. Jedním z nejoblíbenějších je rybička Nemo, ale to je poměrně razantní film, takže poprvé byla trochu zahlcena emocemi, které se tam odehrávají. Ale milujeme i spoustu krásných českých pohádek, které mají svébytnou poezii. Krteček, Víla Amálka, Maková panenka, Křemílek a Vochomůrka… to všechno u nás s úspěchem běží. Ale jako první si dcerka zamilovala Ošklivé káčátko – to jí byly teprve dva roky – a naučila se velmi rychle i písničku z tohoto filmu.
Petr Novotný (Burák)
Jaké jsou vaše zkušenosti s dabingem animovaných filmů?
Naprosto nulové, je to práce, kterou jsem dělal poprvé v životě – bál jsem se, abych nezdržoval ostatní, ale nestalo se. Každý svou postavu namlouvá sám a pan režisér Strach je velmi trpělivý. Trvalo mi pár hodin, než jsem se trochu rozkoukal, ale myslím si, že se stejně ještě mám co učit. Ovšem později jsem jednou dostal "veřejnou pochvalu", že už prý dabuju "jako starý mazák"… Tak ta mě potěšila hodně!
Jak byste charakterizoval svého "starého dobrého chlapíka trucka" – Buráka?
Já si ho naprosto zamiloval! To je takový dokonalý jednoduchý prosťáček, žvanil, provokatér a nekonečný inspirátor různých darebáctví, že mi hned přirostl k srdci. Pořád se musím smát, když ho slyším mluvit. Přitom má určitě dobré srdce, je citlivý, spravedlivý, chvílemi se dívá tak dojemně, že až vhání slzy do očí.
Rád se díváte na animované filmy, nebo to přenecháváte dětem?
Kdepak, dívám se s nimi. Na dovolené na Krétě jsme dokonce na počítači pořádali u bazénu festivaly kreslených filmů. Sešlo se nás někdy i třicet! Předloni vyhrál Shrek, to si pamatuju, museli jsme ho reprízovat asi desetkrát.
Ve filmu se představí celá galerie vozů – od nového Porsche přes minibus 60. let nebo staré policejní auto až po závodního fešáka. Pro jaké vozy máte slabost vy?
Líbí se mi Ferrari, ale jezdím s Toyotou Landcruiserem – je to velké a pohodlné auto.
A s jakými autíčky jste si nejradši hrál jako kluk?
Stydím se, ale v dětství mě autíčka moc nebrala. Dostal jsem v pěti letech loutkové divadlo a to mi zabralo veškerý volný čas až do doby, kdy ho vystřídal zájem o děvčata.
Co se vám zdálo na dabingu Aut nejtěžší?
Je tam scéna, kdy Burák jede šílenou rychlostí pozpátku, šíleně ho to baví, děsně při tom jásá, haleká, řve a zpívá. Tenhle poměrně dlouhý výstup mi dal zabrat tak, že jsem skoro ztratil hlas. Ale je to ve finále úžasná scéna!
Richard Krajčo (Blesk McQueen)
Jak vnímáte své první setkání s dabingem, a zrovna v animovaném filmu? Opravdu je to moje úplně první dabingová zkušenost, postsynchrony jsou přece jenom něco úplně jiného. A právě proto, že je to moje dabingová premiéra, jsem moc rád, že jde právě o animovaný film společnosti Pixar, protože jejich filmy mám moc rád a všechny DVD mám doma.
Jak byste charakterizoval svého hrdinu Bleska?
Je to trošku frajírek, jak jen nablýskaný červený sporťák může být, ale jak to v těchto "pixarských" filmech bývá, nakonec dojde k pokání. Jak se říká, trošku se chytne za nos. Taky prožívá milostný románek se Sally – to je takové pěkné světle modré porsche. Dá mu ale dost zabrat, než získá její srdce.
Jaké to je dát neživému hrdinovi život?
U těch Pixarů to ani není žádný velký problém, protože máte pocit, že ty jejich "neživotní"
hrdinové mají duše i charaktery jako živé bytosti. Oni to tak skvěle dokáží udělat, že nemáte pocit, jako byste namlouval nějakou neživou věc, ale spíš reálného člověka. Brzy splynete s jejich mimikou, výrazem, gesty a normálně se proměníte v auto.
V originále nadaboval Lightninga McQueena, jak se v angličtině váš hrdina jmenuje, známý herec Owen Wilson. Nechal jste se jím inspirovat?
Slyšel jsem ho, myslím, že je dobrý, a vynasnažím se být nejméně stejně dobrý.
Je červené sportovní "žihadlo" Blesk autem vašich klukovských snů?
Není to typ vozu, po kterém bych prahnul. Já jsem si právě nedávno svůj sen tohoto druhu splnil a mám konečně "off roada" Mitsubishi Pajero. Mám rád velké, silné vozy a nikdy jsem na sporťáky moc nebyl.
Váš hrdina Blesk má ale asi jiný vkus…
Jo, je to přesně Bleskův typ. Ale i mně se ta modrá "porschinka" moc líbí. Jako fáro je to
dobrý a ješte k tomu má na zadku cool tetování.
Vladimír Brabec (Ramone)
Vy jste zkušený dabér. Jaké máte zkušenosti s dabingem animovaných filmů?
Ani nevím, kolik vlastně let animované filmy dabuji. Každopádně méně než hrané. Je to ale trošku odlišná zkušenost. Neříkám, že lidičky se dabují jednoduše, ale myslím, že kreslený film se dabuje jednodušeji. Jak postavy hrané, tak kreslené mají jedno společné – mají své duše, charaktery. V tom je to približně stejné. Ale ta herecká duše a fantazie se tomu animovanému filmu, myslím, musí dát větší.
Jakou duši můžete vdechnout autíčku?
Přiznám se, že auto dabuju poprvé ve své kariéře. Tohle autíčko ale není obyčejné, vždycky se chová jako člověk. A můj hrdina je takový trochu dryáčnický, trochu vychloubačný a rozpustilý rošťák. Alespoň takovou představu jsem si o něm udělal z toho, jak se chová. Bez představy nejde v hereckém umění nic, přičemž pan režisér na této představě samozřejmě může spolupracovat a dotvářet ji. To je dané i textovou předlohou a hlasem herce originálního dabingu. Člověk se pak snaží přizpůsobit tomu, jak si myslí, že to chtěl režisér amerického dabingu.
Jaký máte vy sám vztah k autům?
Myslím, že naprosto normální. Měl jsem hodně autíček, je to pro mě především praktický dopravní prostředek, který stál a pořád stojí nějaké peníze. Nejsem z těch, kdož si své miláčky na čtyřech kolech opečovávají a dávají jim jména. Filmový hrdina Ramone je tedy mým prvním autem, které má jméno.
Napsat komentář