Měli jsme možnost položit několik otázek tvůrcům nezávislého filmu The Resolution, který bude brzy uveden do českých kin. Náš názor na snímek jste si mohli přečíst v nedávné recenzi a teď vám nabízíme pohled z druhé strany. Neb jak své dílo vidí páni režiséři Petr Hastík a Petr Smělík.
Můžete pro úvod představit celý projekt? Jeho historii, motivy jeho vzniku a cíle?
Petr Smělík: Resolution je nezávislý projekt, který uznává a respektuje styl hollywoodských filmů, zároveň si z nich ale do velké míry střílí. V roce 2004 jsme společně s Petrem Hastíkem sepsali scénář, který byl realizovaný v roce 2005 v České republice. Přelom pak nastal v roce 2006, kdy jsme začali zjišťovat, že nebudeme schopní film v Čechách dokončit v kvalitě, kterou jsme si předsevzali. Proto jsme oslovili hudební skladatele, ale i jiné profese z různých koutů světa a postupně z nich utvořili jeden celistvý štáb. Velkou oporou nám pak bylo především studio Six Film Sound sídlící v Coloradu. Pod vedením Andrew Smithe se zde v roce 2007 a první polovině roku 2008 konala kompletní zvuková postprodukce.
Proč vzniknul a kam míří? Pro mě osobně je Resolution snem. Nevzniká na objednávku, což je zásadní věc – není podporovaný státem ani jinými organizacemi. Je nezávislý a svobodný – s čímž do velké míry souvisí samozřejmě i samotné téma filmu.
Petr Hastík: The Resolution je od počátku zamýšlený jako thriller, tedy něco, s čímž se divák u českých filmů zřídka setká. Podstatný vliv na jeho podobu má uctívání stylu velkých hollywoodských filmů, ze kterých si však zároveň dokáže utahovat. Samotný nápad na realizování přišel před dlouhými čtyřmi lety v roce 2004 a od té doby se na něj postupně navazovali zahraniční tvůrci, které základní koncept provedení nadchnul na dlouhodobou spolupráci. Jedním z důvodů pro vznik tohoto počinu bylo mimo přínos jiného žánru do české kotliny také určitá snaha zkusit se protlačit zkostnatělým českým filmovým trhem navyklým na určitou jednobarevnost a mnohdy i plochost českých snímků.
Jaké to je, točit vážně myšlený celovečerní film tak říkajíc na koleně?
Petr Smělík: „Vážně myšlený“ je určitě v uvozovkách, není naším cílem se srovnávat s 30milionovou produkcí – to, co chceme, je vytěžit maximum z podmínek, které jsme ke tvorbě měli. Což je samozřejmě produkčně nesmírně složité a fyzicky i psychicky náročné. Zásadní je podle mě v tomhle případě, že je to film dvou režisérů – vzájemná motivace a touha nikdy nepřestat nás dohnala až k dokončení. Neumím si představit, že by film byl kdy vůbec hotový, kdyby to bylo pouze na vedení jednoho z nás.
Petr Hastík: Úplně nejhorší jsou první začátky, kdy si jako v našem případě nezajistíte dostatečný počet zodpovědných lidí, kteří by s námi film táhli až do konce. Až když se nám podařilo přehoupnout se přes určitou hranici, po které jsme byli schopni vytvořit fungující trailer, otevřela se nám příležitost spolupracovat se zahraničními tvůrci. I to však nakonec nevedlo k rychlému dokončení projektu, jak jsme původně počítali.
Film je kompletně v angličtině. Kromě toho, že mnohé dialogy v tomto jazyce zní lépe, plánujete to využít i pro distribuci v zahraničí?
Petr Smělík: Jednoznačně, už v roce 2006 při postprodukci se začalo ukazovat, že tahle volba byla ta správná – zvlášť při rozšiřování štábu. A dnes je nezbytná při distribuci na festivaly a do zahraničí. Základní věc ale tkví v tom, že se ten jazyk slučuje se stylem filmu.
Petr Hastík: Ano, angličtina byla jeden z důvodů, proč nemusíme být závislí na omezenosti české distribuce.
V The Resolution je vidět silná inspirace komiksy a videohrami. Je videoherní a komiksová poetika v Resolution úmyslná? (Pokud ano, tak které videohry, případně komiksy vás inspirovaly?)
Petr Hastík: Zdrojů inspirace pro vytvoření filmu bylo spoustu. Nebyly to jen americké filmy nebo videohry. Zamýšleli jsme se nejen nad současnými trendy, ale čerpali také z globální situace ve světě a z jejích možných směrů do budoucnosti, samozřejmě s notnou dávkou nadhledu a stylizace. Díky tomu, že film vznikal téměř 4 roky, působily na nás měnící se trendy ve velkém filmu a do podoby Resolution se to mohlo v jisté míře otisknout. A navíc on videoherní vliv v tomto žánru v současné době je neodmyslitelný a my se mu úmyslně nebráníme.
Je Resolution zaměřen na filmové fanoušky a znalce, nebo máte ambice upoutat i běžného diváka?
Petr Smělík: Resolution chce upoutat především svým audiovizuálním pojetím, stylem a přístupem k nadsázce. Jestli se v tom smyslu dá udělat nějaká škatulka, to nevím, ale je pravda, že i při propagaci se zaměřujeme spíš na studentskou část diváků.
Petr Hastík: Myslím, že film je zaměřen spíše na filmové fanoušky, neboť spíše oni budou odhodlaní podívat se na něco, v čem nepotřebují hledat žádnou známou českou hvězdu ani ohraná klišé, a mají chuť jít vstříc něčemu novému, o čem se v mainstreamových denících snadno nedočtou. Příběh jsme navíc od počátku zamýšleli tak, aby se vyhnul jednoznačné interpretaci, a zcela odlišná podoba přístupu od standardního filmu je nepřehlédnutelná. Uvidíme, zdali je na to ochotné přistoupit i širší publikum.
Co si odnášíte z projekcí filmů a reakcí diváků – zklamání, radost, pocit zadostiučinění… ? 🙂
Petr Hastík: Zatím nic konkrétního. Projekcí bylo ještě málo a z těch, na kterých diváci film viděli, se spíše utvrzuji ve své teorii v předchozí odpovědi, koho filmem můžeme zkusit oslovit.
Co vám Resolution dal a co naopak vzal?
Petr Smělík: Nevzal mi nic. Naučil mě nesmírně moc věcí, díky tomuhle projektu jsem si mohl projít naprosto kompletní tvorbou filmu a to teď mluvím spíš o produkci než režii. Ta zkušenost je tak obrovská, že bych ji za nic jiného nechtěl vyměnit. Navíc jak jsem říkal na začátku, je to sen. A plnit si vlastní sen je přece úžasné.
Petr Hastík: Vzal mi spoustu volného času, prakticky úplně všechen. Dal mi spoustu zkušeností nejen z vůbec fungování filmové řeči, ale také z oblasti technické, organizační a propagační. A mimo to všechno samozřejmě spoustu skvělých vzpomínek, které ve mně zůstanou navždy.
Chtěli byste něco vzkázat našim čtenářům, potenciálním divákům či kolegům nezávislým filmařům?
Petr Hastík: Ačkoli může být tento projekt pro někoho velkým překvapením, možná také budí nedůvěru nebo si snad ještě někdo protírá oči, kterým nevěří. Je-li někdo plný pochybností a předsudků, že něco takového nemůže v českých podmínkách, nezávislých podmínkách v žádném případě fungovat, a pokusy o něco podobného třeba už byly, a nedopadly úspěšně, sám za sebe můžu upřímně tvrdit, že podívat se na tento projekt a pustit ho aspoň na chvíli ke slovu a hlavně vyvrátit nebo potvrdit si své předsudky a nejistotu můžu s klidným svědomím doporučit. Díky.
Napsat komentář