Po čtyřech letech vydali na podzim Hm… nové album nazvané Plán na
zimu. A co naplánovali? Jízdu v růžovém malém kupé, sezení na
mechových polštářích, mhouření očí, plašení démonů, schylování
víček, slazení zad, shánění broučků neposedů a četbu Jeana-Arthura
Rimbauda.
Hm… – Plán na zimu
13 skladeb / 43:40, O.S.I.N.A.
Zní to jako klišé, ale z desek Hm… je cítit radost.
Radost z hraní na nástroje i z hraní si s nástroji vyvěrá z každé
písničky – to však není žádná samozřejmost. Vždyť tolik českých
kapel působí jako upocení snaživci. Hm… jsou zkušení a studovaní hudebníci.
Také jsou usměvaví, slušní a oplývají nestárnoucí chlapeckou
křehkostí. Svým způsobem připomínají prvorepublikové swingové
zpěváky, kteří si s jiskrou v oku a ležérním elegantním úsměvem
dokázali poetickým způsobem podmanit publikum a zároveň ironizovat
patetický text.
Na aktuální čtvrté desce opět najdeme české a světové klasiky
poezie, k tomu jeden text lídra Hm… Marka Doubravy a jednu báseň z dílny
kamaráda Petra Kotouše. Autorské texty jsou především recesistické.
„Já chci repovat v hustý repový kapele/ jenže ten můj blbej kukuč
vypadá tak nesměle/ celej život hrál jsem jenom folk a kántry/ a celej
život budu hrát jen folk a kántry,“ zazní v písni Marka Doubravy
Můj příběh dále gradující slokou: „wabiho i daňka posílat do
prdele.“ (Wabi Daněk se objevil v Akropoli na křtu. Jak to dopadlo, se
můžete podívat pod recenzí.)
Album Plán na zimu
rozšiřuje řadu kvalitních desek kapely Hm… S rukama ohmatanýma od
literárních příruček nahráli na tuzemské hudební spektrum opět vysoce
návykové album, které nese ideové i zvukové nosné prvky desek
předchozích.
Dadaistický název Sifonový bombometčík ukrývá Kotoušovu zamilovanou
báseň z prostředí samoobsluhy: „Já dobře vím, že ten mladý muž
od vedle z úseku pečiva/ pokaždé po šichtě v podvečer domů vás za
ruku vodívá/proto si od něho vícekrát pečivo kupovat nemohu/ místo něj
nosívám v košíku k pokladně bombičky sifonu.“ V porovnání
s údernějšími texty z předchozích alb jako Moje milá, Buď můj salám
nebo Hluboko v lesích působí Sifonový bombometčík trošku vyvanutým
dojmem. Zdá se, že šuplíkové zásoby z gymnázia nejspíš docházejí,
což je věčná škoda.
Z písní zhudebněných velikánů světové poezie zaujme hned první
Plán na zimu, která dala název celému albu. Začíná foukací harmonikou,
jež evokuje fučení vánice. Rimbaudův epický pohádkový text dokresluje
zimně hřejivá, jako vždy velmi nápaditá hudba Marka Doubravy. Následuje
existencionální kus Jiřího Ortena U tebe teplo s tklivým smyčcovým
refrénem, Gellnerův Kuplet o Ženské emancipaci, dále odpatetizovaná
Nezvalova čítanková hymna Sbohem a šáteček. Příjemnou inovací je
použití žesťového tělesa v Monotónní od Jana Zábrany.
Album Plán na zimu rozšiřuje řadu kvalitních desek kapely Hm…
S rukama ohmatanýma od literárních příruček nahráli na tuzemské
hudební spektrum opět vysoce návykové album, které nese ideové i zvukové
nosné prvky desek předchozích. Hm… si zkrátka patentovali trademark
„zhudebňovatelů“ klasické poezie, a ten jim velmi sluší.
Wabi Daňek vrací úder na křtu: {youtube}TZoeihVwg0o{/youtube}
Napsat komentář