V rozhovorech předcházejících nově vydané desce The Bachelor Patrick
Wolf zvěstoval, že se jedná o jeho nejambicióznější projekt. Tak
ambiciózní, že spolupráci odkývla i herečka Tilda Swinton a ve studiu
s Wolfem nahrála pro jeho písně mluvené pasáže. Jen jestli si už svými
očekáváními, sliby a především skvělými předchozími alby nenasadil
laťku příliš vysoko.
Patrick Wolf – The Bachelor
14 skladeb / 50:49 min (Bloody Chamber Music)
Poslechová rekapitulace Wolfových alb by nikoho neunudila. Na britskou
scénu vtrhnul jako rozjařený osmnáctiletý kluk vyznávající na desce
Lycanthropy folkovou elektroniku a image odrbaného dítěte ulice. Ladění
dalších dvou alb kormidloval zase někam jinam: po ponurém písničkářství
Wind in the Wires a Wolfovi oblečeném v černé barvě přišel alternativně
naservírovaný pop na The Magic Position s nezapomenutelnými zrzavými vlasy
a červenou vázankou. Pak podle svých slov zatrpkl a zanevřel na vřelé
lidské vztahy, rozkmotřil se se svým vydavatelstvím a založil vlastní
label. Financované fanoušky (Wolf využil služeb projektu Bandstocks, kde se
posluchači stávají investory pomáhajícími k dokončení nahrávky) a
složené pro fanoušky – vydal album The Bachelor, s nímž přichází
jako povstávající popová hvězda.
S výstražným zvukem intra Kriespiel se tak ocitáme na začátku cesty.
Tu celé album The Bachelor přetne někde v polovině, protože již dlouhou
dobu před vydáním ohlašoval Patrick Wolf jeho následovatele. Na jaře
2010 vyjde ta část tvorby, která se na desku nedostala. Práce na
materiálu, v počátku souhrnně nazvaném Battle, se odehrávala ještě
v průběhu posledního světového turné. Na albu The Bachelor (Starý
mládenec) tak dostala prostor únava a frustrace, která dlouholeté
cestování a osamění provázela. Druhá polovina materiálu nakonec skončila
tematicky oddělená, protože v tom nejhorším období se Wolf bláznivě
zamiloval a vznikly písně o „bitvách lásky, štěstí a vítězství“,
dočasně odložené pro album The Conqueror (Dobyvatel).
Patrick Wolf tentokrát upustil od konceptuální podoby alba a zkombinoval
dvě zdánlivě nesourodé roviny – elektronickou, více či méně taneční
polohu a něžné houslové balady dobře známé z předchozích desek. I ty
ale nakonec zaznamenaly posun. Produkce na albu je tentokrát mnohem
vznosnější a epičtější, sóla jsou nahrazena dvanáctismyčcovou formací
a gradující nápěvky rovnou sborem. 
Není však všechno zlato, co se třpytí. S The Bachelor skončil Patrick
Wolf trochu jako natěšené dítě, co dostane do rukou spoustu hraček a
nakonec si s nimi neví rady. Velká produkce tak odnímá z jeho tvorby
intimitu a postrkuje ho víc do misky popu. Singl Hard Times je sice chytlavý,
ale utápí sám sebe v dokola se opakující houslové smyčce. Ze spolupráce
s Alecem Empirem z Atari Teenage Riot vzešly písně Vulture a Battle, které
album svou agresí a napětím téměř až násilně předělují.
Jiné kolaborace své ovoce ale zaručeně zplodily. Titulní píseň alba
nazpívaná společně s folkovou muzikantkou Elizou Carthy je sytá, téměř
až kabaretně úderná, a ústřední námět o člověku, který bolestně
touží po lásce, si vypůjčuje z apalačské legendy. Spolupráce
s Matthewem Herbertem zase dala vzniknout výborné gradující varhanní
skladbě Who Will?. V takové jednoduchosti, která se vrací někam ke
kořenům desky Wind in the Wires, dlí Wolfova písničkářská síla.
Mé trochu nejasné, z poloviny kladné, z poloviny negativní
vyjadřování, je úměrné podobě nahraného materiálu. Domácí hudební
kuchyně Patricka Wolfa se namočila do vod velké produkce, která na ni
nanesla kal, a cizí producenti semleli jeho osobitý rukopis. Některé skladby
jsou tak vydařené a strhující, že vrhají stín na své starší
sourozence. Ty další jsou prostě jen průměrné. The Bachelor je deska
o hledání imaginárního domova. Napadá mě jedním dechem se zeptat, jestli
Wolf přece jen někde v polovině toho hledání nesešel omylem z cesty.
Hard Times {youtube}XirV0hqeRXE{/youtube}
Napsat komentář