Leader britských Radiohead přichází se sólovou deskou, jež je zároveň i jeho debutem.
Podařilo se mu téměř autorským LP překonat věhlas skupiny, nebo se jedná o průměrný materiál, těžící z popularity Radiohead?
Hned v úvodu – Eraser má k ostatním počinům Radiohead poměrně daleko, je kompaktnější a drží se jedné linky, kterou sice různě větví, ale hlavní strukturu zachovává.
Deset elektronikou oháknutých, kytarami a klavírem vyšňořených tracků se volně táhne, aniž byste museli vyvinout větší úsilí k poslechu. Mohutně se kupící syntetizátorové smyčky kopulují s klávesami, melancholicky oddychující vokál nechává vzpomenout na mindráky z dětství, krásu první masturbace i bolest z posledního rozchodu. Neurčitost textů se rozpíjí do každičké mezery vaší duše, občas nevíte, zda se smát nebo jít spasit svět s TNT kolem těla.
It gets you down
It gets you down
You traveled far
What have you found
That there’s no time
There’s no time
To analyse
To think things through
To make sense
Hledání ztraceného něčeho se může v průběhu několika veršů volnomyslně proměňovat podle nálady, přesto pointa vyzní vždy stejně děsivě, neurčitě a bez jakékoliv naděje. Yorke našel hranici mezi hudebním podkladem a vokálem, ani jedno se nepředbíhá, nevyvyšuje se nad to druhé, ani jej nezastiňuje. Jedná se o prazvláštní symbiózu, která na první poslech působí poněkud těžkopádně, přesto ze sebe dokáže vypotit několikavrstevnaté a zajímavé skladby.
When you walk in the room everything disappears
When you walk in the room it’s a terrible mess
When you walk in the room I start to melt
When you walk in the room I follow you round
Like a dog, I’m a dog, I’m a dog, I’m a lapdog
I’m your lapdog, yeah
I just got a number and location
I just need my number and location,
Jednoduchost, jež z každého řádku vnáší do celé písně nejasnosti, se s lehkostí převtěluje do složitějšího celku. Je v podstatě jedno, zda píseň reaguje na postmoderní prázdnotu nebo špatně uklizený záchod po vaší / vašem ex. Yorke mistrně balancuje nad hranicí neurčitosti a konkrétna a většinou mu to vychází. Monolitně sepnuté album nevyzývá k žádným experimentům, jedná se spíš o jakousi zasněnou reflexi toho, co teprve přijde.
The Eraser je Radiohead bez Radiohead. Pořád se navrací pachuť, že se dalo jít ještě dál. Neubráníte se pocitu, že posloucháte jen zlomek světa, který milujete, a zbytek zůstává ukryt. Pokud se od tohoto světa odpoutáte, Yorke vám ukáže jen svůj kontinent. Pochmurný, elektronický, kompaktní a velmi vyspělý. Pořád ale víte, že za pomyslnou oponou je daleko více možností, pohledů, názorů a kontur, na něž jste si za šest desek Radiohead zvykli.
Tracklist:
1. The Eraser
2. Analyse
3. The Clock
4. Black Swan
5. Skip Divided
6. Atoms For Peace
7. And It Rained All Night
8. Harrowdown Hill
9. Cymbal Rush
Napsat komentář