
Bezmála patnáct let patří skupina -123 min. ke stálicím kvalitní české
hudební scény. V tomto měsíci jim vychází nové album nazvané Dream.
Nejen o něm, ale i o plánovaných novinkách během chystaného podzimního
turné jsme si povídali s frontmanem „Minut“ Zdeňkem Bínou.
Už brzo si budeme moci poslechnout vaše nové album, o kterém se
toho zatím příliš neví, tak nám ho nějak představte.
Mám pocit, že to je zatím nejživelnější a nejprdlejší album Minut,
vycházeli jsme z toho, že si s tou hudbou můžeme dělat, co chceme. Je to
pro nás průlet celým světem a každou emocí.
Jak dlouho jste na něm pracovali?
S přestávkama tak půl roku.
Desku Mom jste vydali ještě pod
hlavičkou společnosti Universal, nové album už vyjde u labelu Indies Scope,
co pro vás odchod od Universalu znamenal?
Jen větší klid a pocit, že hudba není zboží.
Neuvažovali jste o nějaké nové formě distribuce vašich
nahrávek lidem, jakou zvolili například Vypsaná fiXa nebo
Wohnout?
S Indies Scope vymýšlíme spoustu drobností, jak tomu albu pomoct, zatím
ale ještě nemáme úplně jasno.
Kdy a kde se bude křtít?
Pojede se křtící šňůra, bude to začátkem roku.
Bude se točit k některé z nových písní
i videoklip?
Je to v plánu, zatím vybíráme a snad už máme singl.
17. listopadu vystoupí –123
min. v Obecním domě spolu s Pražskou komorní filharmonií, jak tento
projekt vznikl a co se bude hrát?
Vzniklo to ze zájmu lidí z Filharmonie, pak jsme měli štěstí, že se ten
projekt líbil na magistrátu města Prahy a vše se mohlo rozjet. Hrát se bude
převážně repertoár z posledního alba, plus pár překvapení.
Bude z koncertu pořízen nějaký záznam?
Ano, bude, a měl by i vyjít na cd.
Budete také hrát na silvestrovské Noci s Andělem, na co se mohou
diváci těšit?
Asi opět představíme to naše nové album.
Jaké jsou vůbec plány Minut do budoucna? Co zajímavého se
chystá?
No, nejzajímavější je teď ten koncert s PKF a potom nás čeká
dlooouháá šňůra.
Pomalu vám táhne na patnáctý rok, jak hodláte oslavit toto
jubileum?
Ani o tom nevím /smích/.
Zdeňku, vy vystupujete i sólově, neplánujete vydat i vlastní
album?
Sólové koncerty jsou pro mě něco tak intimního, že s deskou zatím
nespěchám, chci to nechat žít hlavně na pódiu. Zároveň je mi líto tu
hudbu nechat jen tak letět, tak se do toho příští rok asi pustím.
Čím to je, že se v Minutách tak často střídají
bubeníci, a jak jste spokojení s tím nynějším?
Každá změna bubeníka na nás působila dost přirozeně, prostě tak, jak
jde život. Teď jsem rád, že ta kapela hraje jako jeden stroj,
jedno tělo.
Vídáte se spolu i jinak než pracovně? Myslíte si, že je pro
hudební skupinu důležité, aby její členové byli kamarádi?
No, my spolu trávíme často víc času než s rodinou /smích/, a o to víc
je důležité, abychom byli kamarádi, na tom opravdu hodně záleží.
Nezbývá, než se těšit, jak se podařilo kamarádskou atmosféru
přetransformovat do nových skladeb. Recenzi na album Dream si budete moci
přečíst na stránkách nekultury v co nejbližší době.



Napsat komentář