Rozhlasovou hru Ludvíka Aškenazyho Bylo to na
váš účet odvysílá v úterý ve 20 hodin Vltava. Následovat bude
sestřih z besedy, která se uskutečnila po skončení prvního poslechu
rozhlasové hry v budově Českého rozhlasu s názvem Radiokino. Paralelně
s hlavním výběrem Kánonu 100 oslovila Vltava také současné i minulé
rozhlasové tvůrce a teoretiky a spolu s nimi sestavila seznam deseti
nejvýznamnějších rozhlasový her. V Kánonu 100 rozhlasové hry se na
prvních místech umístili tři z nejslavnějších rozhlasových her naší
historie – Bylo to na váš účet od Ludvíka Aškenazyho (Prix Italia 1964,
režie Jiří Horčička), Linka důvěry od Miloslava Stehlíka a Válka
s mloky podle Karla Čapka. V desítce her dále nechyběla Kafkova Proměna
režiséra Josefa Henkeho, Let do nebezpečí podle Arthura Haileyho, ze
současných realizací pak Vojcek. Ve středu ve 20 hodin začne ČRo Dvojka
reprízovat četbu ze Svatého Xaveria Jakuba Arbesa. V neděli 28. října
začalo vysílat další Rádio Retro, tentokrát věnované první republice.
Tradičně trvá 28 hodin, takže se každý den budou všechny pořady
vysílat se 4hodinovým zpožděním a po týdnu se vše opakuje ve stejných
časech.
TIPY K POSLECHU RÁDIA RETRO:
PONDĚLÍ
0:35 MS v kopané Řím (1934)
Mezi reportážemi z časů první republiky nemůže chybět žánr, který
měl v této době svého nekorunovaného krále v osobě reportéra Josefa
Laufera. Nikdy nebyl zaměstnancem rozhlasu, patřil neodmyslitelně k ČTK a
sportovním reportérem rozhlasu se stal vlastně náhodou. Na MS v Římě
jsme sice nevyhráli, ale zato se nám dochoval kompletní záznam Lauferovy
reportáže. Respektive kompletní záznam toho, co se pro technické poruchy na
trase podařilo tehdy odvysílat. Mluví-li se někdy o prvorepublikové
eleganci a noblese, pak by se to mělo spojovat především s úrovní
reportování Josefa Laufera, který je dodnes těžko dosažitelným
vzorem.
2:20 Praha tone dnes v záplavě barev
Jedním z pojmů, které nemůžeme přejít bez povšimnutí, je také
datum 28. října. Za první republiky to byl skutečný svátek, oslava
samostatnosti, oslava osvobození. Rozhlas na 28. říjen připravoval pořady
různé, ale nejvelkolepější oslava 28. října se nepochybně odehrála
v roce 1937. Z té doby se v našem archivu před časem našly zvukové
fólie, díky kterým jsme mohli poskládat mozaiku tehdejšího vysílání
rozhlasu. Nahrávky z 28. října 1936, kdy Prahu navštívil rumunský král
se synem korunním princem digitálně rekonstruoval archivář Miloslav Turek,
který cituje z dobových vysílacích protokolů. Prvorepublikové reálie
komentuje Jakub Doležal z Archivu Kanceláře prezidenta republiky, vojenský
historik Eduard Stehlík a bývalý protokolář Jindřich Forejt.
4:00 Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový
(1964)
Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině
60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a
vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady
byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky.
Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře
neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.
4:48 Pásmo o reportérovi Frantovi Kocourkovi
Už v první polovině 30. let spolupracoval s Československým
rozhlasem, v únoru 1934 prošel v té době standardní reportérskou
zkouškou spočívající v komentování děje promítaného na plátno.
Franta Kocourek odvysílal desítky přenosů, byl vybaven jazykově,
disponován brilantní češtinou a schopností formulovat srozumitelně i pro
běžné posluchače. Ti ho za to měli rádi a německý fašismus právě
naopak.
5:16 Pásmo o reportérovi Josefu Cincibusovi
Komerční inženýr, reportér a pozdější redaktor Supraphonu patřil
k těm nejtypičtějším hlasům za první republiky. V roce 1935 se stal
hlasatelem Československého rozhlasu a vzápětí reportérem, jehož věcný
styl a vždy pečlivě odměřená dávka emocí mu zajistily vynikající ohlas
u běžné i odborné veřejnosti. Jistá strohost a uměřenost
v protektorátním období ho uchránila od poválečného odsouzení.
Nahrávky s hlasem ing. Josefa Cincibuse komentuje jeho syn, svého času
rovněž pracovník rozhlasu.
5:44 „Řekni mu, že je blbej…“
Těmito slovy reagoval Jaroslav Ježek v Americe na právě mu přeloženou
otázku, jak může skládat na jedné straně vážné seriózní kompozice a
na straně druhé populární a lehké šlágry. Na Jaroslava Ježka jakožto
ikonu prvorepublikového jazzu vzpomínají někdejší jeho kolegové
z Osvobozeného divadla.
7:08 Pásmo o prvním hudebním šéfovi rozhlasu K. B.
Jirákovi
V dubnu roku 1930 nastoupil do rozhlasu hudební skladatel a dirigent Karel
Boleslav Jirák, který se stal prvním hudebním šéfem této instituce.
Zavedl pevné vysílací schéma hudebních programů a energicky prosazoval a
obhajoval vysílání vážné hudby, proti které se posluchači vytrvale
bouřili. K. B. Jirák argumentoval, vypočítával procentuální zastoupení
hudby vážné oproti skladbám lidovým a zábavným a neustoupil. Přivedl do
rozhlasu řadu osobností meziválečné hudby a v neposlední řadě zvolil
pro pražský vysílač dnes už legendární harfovou znělku. Na K. B. Jiráka
v pořadu vzpomíná jeho manželka Blanka, se kterou po roce 2000 natáčel
Jiří Vejvoda.
8:00 Jak mluvil TGM
Pásmo archivních nahrávek s hlasem prvního československého prezidenta
doplněné úryvky textů Karla Čapka s postřehy o tom, jak se TGM
vyjadřoval, jaká používal slova a jaký byl jeho vztah k mluvenému
projevu.
8:30 Jak jsme začínali – Karel Kramář (1937)
Projev prvního ministerského předsedy Československé republiky, ve
kterém rekapituluje svoje politické působení krátce před svou smrtí.
9:22 Reportáž o výlovu Rožmberka (1933)
24. října 1933 uvedl Československý rozhlas reportáž z hráze
rybníka Rožmberk. Z nahrávky plyne, jaká byla toho roku ryba a také jakou
podobu a dikci měly pořady tohoto žánru v desátém roce existence
pravidelného rozhlasového vysílání v Československu.
10:10 Josef Bezdíček o počátcích rozhlasové
hry (1960)
Za první republiky se utvářely všechny rozhlasové žánry, a to
publicistické i umělecké. Dnes jsou nesmírně populární audioknihy, ale
mluvené slovo v rádiu má svojí tradici už od dvacátých let. Režisér
Josef Bezdíček tehdy s Daliborem Chalupou nebo Františkem Kožíkem
utvářeli v brněnském rozhlase zákonitosti literárně-dramatických tvarů
a prošlapávali mnohé slepé uličky. S Josefem Bezdíčkem hovoří
Jan Wenig.
10:27 Co jste dělali 18. května 1923?
Václav Cibula uvádí nahrávky z amatérského pásku, který po druhé
světové válce natočil rozhlasový publicista a herec ND Karel Pech. Ptal se
svých kolegů, zda si vzpomínají na den, kdy u nás začalo pravidelné
vysílání rozhlasu.
10:57 Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový
(1964)
Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině
60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a
vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady
byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky.
Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře
neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.
12:16 Vláda demokracie (1936)
Pásmo s nahrávkami hlasu Antonína Hampla, poslance Československé
sociálně demokratické strany dělnické. Přednáška o demokracii je
z roku 1938. Uslyšíte úvahy o demokracii, demokratických režimech,
současné těžké době.
12:52 Jak my žijeme – Nezaměstnaný (1938)
Na počátku roku 1938 uvedl Československý rozhlas sérii besed Jak my
žijeme, ve které představil některé vrstvy společnosti. Vybrané relace se
dochovaly v kompletním znění.
13:42 Tisíc nových pilotů k zesílení obrany (1935)
Po nástupu Hitlera k moci začínalo být zjevné, že československé
letectví bude důležitou složkou obrany státu. Slyšíme projev divizního
generála Jaroslava Fajfra u příležitosti akce Tisíc nových pilotů
k zesílení národní obrany. Proslov byl vysílán 12. 5. 1935 v rámci
pořadu Referát o otevření hangáru Aeroklubu Republiky československé.
Jaroslav Fajfr působil později za všeobecné mobilizace na podzim 1938 jako
velitel letectva Hlavního velitelství.
14:04 Dalibor Chalupa o počátku rozhlasových
her (1970)
Otci zakladateli rozhlasové dramatiky byli ve dvacátých letech v Brně
režisér Josef Bezdíček, dramatik František Kožík a dramaturg Dalibor
Chalupa. Hlavně jeho spolupracovníci nejen z časů avantgardních
prvorepublikových počátků vysílání rozhlasových her mu blahopřáli ke
kulatým narozeninám v pořadu z cyklu A léta běží.
14:56 O technickém rozvoji rozhlasu (1935)
Dvanáct let existence prvorepublikového rozhlasu, v té době již
majoritně vlastněného a řízeného státem, ve slovech ing. Josefa Strnada,
ministerského rady Ministerstva pošt a telegrafů, místopředsedy
jednatelského sboru společnosti Československý rozhlas a zástupce naší
země v mezinárodní rozhlasové unii jakožto člen technické komise.
15:09 Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový
(1964)
Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině
60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a
vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady
byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky.
Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře
neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.
15:37 Nad knihou Prvních deset let Čs.
rozhlasu (1983)
Tam, kde neexistují dobové nahrávky prvorepublikových pracovníků
rozhlasu, přicházejí ke slovu pozdější pamětnické rozhovory. Ota Nutz
v roce 1983 natáčel pro pořad 3×60, a to stereo s autorkou pozoruhodné
knihy Prvních deset let Československého rozhlasu Annou J. Patzakovou, která
zmapovala historii našeho rozhlasu od roku 1923 do roku 1933 a dodnes je tato
publikace cenným (a často jediným) zdrojem informací.
16:00 K čemu zavazuje světová krize čs.
demokracii (1933)
Projev ministra zahraničních věcí Edvarda Beneše
z 19. dubna 1933.
16:08 Jan Malypetr před vypsáním nových voleb (1933)
V roce 1935 se v Československu konaly předčasné volby. Před jejich
vypsáním promluvil v rozhlase ministerský předseda Jan Malypetr a z jeho
slov vysvítá řada zajímavých informací o tehdejších politických
i hospodářských poměrech Československé republiky. Zmiňuje se
například o začátku krize v roce 1929, nebo o řešení
nezaměstnanosti.
17:29 Jan Grmela: Požár opery (1933)
Ukázkou rozhlasové dramatiky počátku třicátých let je učebnicový
titul Požár opery. Jan Grmela v něm (poprvé v roce 1930) uvedl ve své
době oblíbený žánr mystifikační hry ve formě rozhlasové reportáže.
Při svém prvním uvedení vzbudila hříčka velký rozruch, a to jak
u posluchačů, tak u odborné veřejnosti. Požár opery se stal
populárním, a tak byl v roce 1933 vydán na gramodesce. Díky tomu si
můžeme udělat vlastně autentickou představu, jak tato první rozhlasová
mystifikace v dějinách zněla. Slyšíme tu druhého hlasatele Radiojournalu
Františka Havla a činoherní sbor.
17:42 Portrét Miloslava Dismana, reportéra
Původně nuselský kantor Miloslav Disman spolupracoval s Československým
rozhlasem v oboru školského vysílání a po roce 1931 se stal uměleckým
vedoucím DRDS, dětského dramatického souboru nesoucího jeho jméno. Stal se
režisérem rozhlasových her a pásem, ale dokonale zastal také profesi
hlasatelskou a reportérskou. Jeho strhující projev si připomeneme na
několika prvorepublikových i pozdějších nahrávkách.
18:10 Kam spěje technika (1970)
První reminiscence meziválečného rozhlasového vysílání s využitím
dobových zvukových záznamů se u nás začaly objevovat ve druhé půli
šedesátých let a nastupující normalizace tomu učinila přítrž. Nicméně
v průběhu několika málo uvolněnějších let se povedlo natočit několik
cenných pásem, ve kterých znějí nahrávky z 30. let komentované buďto
odborníky daného oboru nebo dokonce pamětníky. V roce 1970 se redaktorky
Mila Semrádová a Eva Kacetlová pustili ještě dál. Ke vzpomínce a
komentáři pozvali dokonce přímo jednoho z protagonistů besedy na téma
„Kam spěje technika“ ing. Vladimíra Lista. Věhlasný elektrotechnik
v roce 1934 diskutoval po linkách napříč republikou o technickém pokroku
a po desítkách let se mohl k tomuto tématu osobně vrátit.
18:54 Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový
(1964)
Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině
60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a
vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady
byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky.
Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře
neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.
20:57 Otevření kaple s hrobem J. A.
Komenského (1937)
Pásmo sestavené z úryvků záznamu přímého přenosu slavnosti
otevření kaple s hrobem Jana Ámose Komenského v holandském Naardenu
8. května 1937. Sám reportér Josef Cincibus byl po celý svůj život
přesvědčen, že tuto jeho reportáž rozhlas nezaznamenal, ale po roce
2000 se ji podařilo čistě náhodou objevit a digitálně rekonstruovat. Na
základě reportérových pamětí z druhé půle třicátých let tyto
nahrávky komentuje jeho syn Josef Cincibus.
21:44 Vzpomínka na plukovníka Švece (1933)
Proslov Rudolfa Medka k 15.výročí tragické smrti plk. Josefa Jiřího
Švece. Josef Jiří Švec byl zapálený sokol, vášnivý rusofil, který se
na začátku první světové války zapojil do působení československých
legií v Rusku. Postupem doby se v roce 1918 v létě stal plukovníkem a
těsně před vznikem Československa dobrovolně odešel ze života za
okolností hodných důstojníka: 24. října 1918 mu jeho podřízení
odmítli poslušnost. Jejich mínění ovlivnil komunistický agitátor a oni
nechtěli splnit rozkaz k vytlačení přesily bolševiků. Ve tři hodiny
v noci 25. října 1918 proto Josef Jiří Švec zvolil dobrovolnou smrt,
která československými vojáky natolik otřásla, že rozkaz přeci jen
splnili. Jejich velitel byl pohřben 28. října 1918 v Čeljabinsku a
v roce 1933 se jeho ostatky podařilo od sovětské vlády získat a přenést
do Památníku osvobození na Vítkově. Této události bylo přítomno na
20 tisíc lidí. V této době o Josefu Jiřím Švecovi mluvil v rozhlase
generál Rudolf Medek, sám velká postava našeho vojenství a literatury. Na
základě jeho hry o plukovníku Švecovi inscenuje jeho příbeh
v současnosti Národní divadlo v Praze.
21:51 Pavel Eisner: Dva národy na jednom
území (1936)
Přednáška Pavla Eisnera o čs. demokracii, jejích ideách, o vztahu
Čechů a Němců na našem území, o kulturách a duchovních statcích obou
národů, o ideálu české demokracie, o německé a české literatuře.
ÚTERÝ
0:00 Objevený projev T. G. Masaryka (1931)
Teprve nedávno byl na zvukové fólii objeven proslov prvního
československého prezidenta z 28. října roku 1931. Snímek je technicky
ne příliš zdařilý, ale jednak je z doby, ze které ještě nemáme mnoho
původních rozhlasových nahrávek a jednak je to dáno spíše umístěním
mikrofonu při nahrávání než dobou jeho vzniku. Přesto jde o unikát,
protože dokumentů s hlasem TGM se nedochovalo mnoho.
1:10 F. X. Šalda: Něco o moderní kritice (1933)
Rozhlas za první republiky dbal o povznesení a vzdělání svých
abonentů. Ti se sice často bouřili proti vážným relacím a zvláště pak
proti komorní a symfonické hudbě, ale vedení rozhlasu přesto zařazovalo do
programu přednášky a besedy osvětového charakteru.
1:25 Josef Svatopluk Machar o Janu Nerudovi (1934)
Jméno Josefa Svatopluka Machara je obyčejně spojeno s pojmy jako básník
a prozaik, ne každý se potkal s informací, že po roce 1918 byl Machar
požádán Masarykem, aby se ujal funkce generálního inspektora
československé armády. V tomto případě však hovoří o osobnosti Jana
Nerudy.
1:42 Zprávy ČTK (prosinec 1936)
Jak vypadalo zpravodajství ČTK vysílané v Československém rozhlase?
Jaké mělo tempo, jaký obsah? Poslechněte si jedny kompletně dochované
zprávy z konce roku 1936, ve kterých uslyšíte nejen o událostech dne, ale
také kdo se pohřešuje a jaké bude počasí.
2:04 Zadáno pro dobrou náladu – Oldřich Nový
(1964)
Ačkoli cyklus půlhodinek Zadáno pro dobrou náladu vznikal v polovině
60. let, hlas Oldřicha Nového a konec konců i jeho vzpomínání a
vyprávění odkazuje spíše do let dávno minulých. Už tehdy tyto pořady
byly ostatně určené hlavně pamětníkům, a to právě první republiky.
Budiž Oldřich Nový zástupcem těch, kteří k meziválečné kultuře
neodmyslitelně patřili a jsou tak trochu jejím symbolem.
2:34 Čest průkopníkům rozhlasu (1970)
Ohlédnutí za lidmi, kteří se za první republiky pustili do nejistého
podniku s touhou udělat něco pro mladou demokratickou společnost. Věřili,
že vzdělání a povznesení musí přinést pokrok, mír a prosperitu. Praxe
ukázala, že to nebude tak jednoduché.
3:07 Jak se vyrábí věstník Radiojournal (1936)
Nejen tradice pravidelného rozhlasového vysílání se u nás traduje od
časů meziválečných, ale také nepřetržitá tradice 95 let vydávání
rozhlasového programového časopisu, který se dnes jmenuje Týdeník rozhlas.
Jeho předchůdce začal vycházet po létě 1923 a stal se reprezentativním
přehledem všech slyšitelných evropských stanic. Jaká byla jeho výroba
v roce 1936 zachytil ve své reportáži ing. Josef Cincibus.
DALŠÍ TIPY K POSLECHU:
PONDĚLÍ 29. ŘÍJNA
1:05 ČRo Plus – Názory a argumenty
K výročí státního svátku 28. října, vzniku Československa budeme
diskutovat v neděli i v pořadu Názory a argumenty. Jakých bylo
československých sto let? Hosty budou bývalý premiér České republiky a
předseda Senátu Petr Pithart, historikové Eva Doležalová a Jaroslav Šebek
z Historického ústavu Akademie věd České republiky, komentátor Českého
rozhlasu Radko Kubičko a publicista a politický teoretik Přemysl Janýr.
Moderuje Jan Vávra.
Pořad se v premiéře vysílá už v neděli 28. října v 18:10. Poté
kdykoliv k poslechu v iRadiu.
14:30 ČRo Vltava – Witold Szablowski: Plyn
v parku Gezi
Příběh o Turecku polského reportéra a spisovatele. Z knihy Vrah
z města meruněk ve svém překladu vybrala Barbora Kolouchová a upravila
Klára Fleyberková. Účinkují Vasil Fridrich, Michal Zelenka, Lucie
Pernetová, Kryštof Krhovják a Matouš Ruml. Režie Vlado Rusko.
19:30 ČRo Vltava – Koncertní sezóna Symfonického orchestru
Českého rozhlasu
Přímý přenos 2. abonentního koncertu řady Když klasika je vášní
z Dvořákovy síně Rudolfina v Praze. Sólistka Simona Šaturová (soprán)
Dirigent Ondrej Lenárd. Vítězslav Novák: V Tatrách, symfonická báseň,
op. 26 Eugen Suchoň: Ad Astra, cyklus písní pro soprán a orchestr na
básně Štefana Žáryho, op. 16 Josef Suk: Asrael, symfonie pro velký
orchestr, op. 27 Uvádí Jitka Novotná
21:00 ČRo Dvojka – Klub osamělých srdcí
seržanta Pepře
Připravil a uvádí Jiří Černý. Pravidelnou pondělní večerní hodinu
svých vzpomínek a dojmů, jakési „veřejné samoty“, prokládá Jiří
Černý tentokrát nahrávkami skupin Brontosauři a Jethro Tull, Lindy
Jonesové, Fantastic Negrita, Freddieho Mercuryho a Montserrat Caballé, Joan
Baezové a skupiny Tangerine Dream.
22:00 ČRo Vltava – Ivana Dobrakovová: Bambini e
genitori
Povídka slovenské autorky o dětských bojích i o bojích dospělých
lidí. Z překladu Lenky Brodecké ji upravila Klára Fleyberková. Účinkuje
Jitka Sedláčková. Režie Dimitrij Dudík.
ÚTERÝ 30. ŘÍJNA
10:00 a 19:00 ČRo Vltava – Vizitka
Dagmar Voňková, písničkářka. Moderuje Renata Klusáková. Rozhovory
s těmi, kterým umění proměňuje život.
14:30 ČRo Vltava – Witold Szablowski: Imámové a
prezervativy
Příběh o Turecku polského reportéra a spisovatele. Z knihy Vrah
z města meruněk ve svém překladu vybrala Barbora Kolouchová a upravila
Klára Fleyberková. Účinkují Vasil Fridrich, Kryštof Krhovják, Lucie
Pernetová, Michal Zelenka, Ivan Řezáč a Matouš Ruml. Režie
Vlado Rusko.
20:00 ČRo Vltava – Ludvík Aškenazy: Bylo to na
váš účet
Hra oceněná za nejlepší režii na festivalu Prix Italia v roce
1964 byla v anketě mezi rozhlasovými odborníky zmiňována nejčastěji.
Inscenaci doprovodí závěrečná debata z prvního vltavského Radiokina
s Jarmilou Konrádovou a Janem Vedralem, uvádí Petr Gojda. Dramaturgie
Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Horčička. Osoby a obsazení: Jaroslav
Pokštefl, úředník (Karel Höger), jeho mladý hlas (Vladimír Brabec), jeho
matka (Marie Vášová), teta Anna (Jaroslava Adamová), Willi (Rudolf
Hrušínský st.), Hanička (Jana Drbohlavová), pan Kohoutek (Valtr Taub),
telefonistka (Jindra Hollmanová) a telefonistka (Věra Labská). Natočeno
v roce 1964
STŘEDA 31. ŘÍJNA
9:10 ČRo Vltava – Gaye Boralioglu: Je Turecko mezi Východem a
Západem mostem nebo černou dírou?
Esej turecké prozaičky a scénáristky z překladu Petry Sedmíkové
připravila Petra Kultová.
14:30 ČRo Vltava – Witold Szablowski: Černá dívka
Příběh o Turecku polského reportéra a spisovatele. Z knihy Vrah
z města meruněk ve svém překladu vybrala Barbora Kolouchová a upravila
Klára Fleyberková. Účinkují Vasil Fridrich, Jana Stryková a Lucie
Pernetová. Režie Vlado Rusko.
15:00 ČRo Vltava – Odpolední koncert
Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet d moll op. 34 (29 min). Hraje Vlachovo
kvarteto. – Biblické písně op. 99. Cyklus písní na slova Bible
kralické (30 min). Zpívá Věra Soukupová. Hraje Ivan Moravec (klavír).
18:30 ČRo Vltava – Patrick Modiano: Ulice Temných
krámků (1/9)
Příběh soukromého detektiva, který jde po stopách vlastní ztracené
minulosti. Z překladu Václava Jamka pro rozhlas upravil Ludvík Němec.
V režii Radima Nejedlého účinkují Michal Bumbálek a Věra Zástěrová.
(Brno)
Vysílá se každý den ve stejném čase.
20:00 ČRo Dvojka – Jakub Arbes: Svatý
Xaverius (1/8)
Jedno z nejznámějších romanet českého spisovatele a žurnalisty,
obsahově se vztahující k obrazu sv. Xaveria v chrámu sv. Mikuláše na
Malé Straně. Připravila a režii má Markéta Jahodová. Redaktor Jiří
Vondráček. Účinkuje Jan Hartl. Natočeno v roce 2010.
Vysílá se od pondělí do pátku ve stejném čase.
Celá četba je trvale ke stažení na https://hledani.rozhlas.cz/iradio/?…
20:00 ČRo Vltava – Večer na téma
Malíř pražských nokturen a soumraků. Procházka pražskou výstavou
Jakuba Schikanedera ve Valdštejnské jízdárně s profesorem Tomášem
Vlčkem doplněná literárními ukázkami a básněmi Karla Hlaváčka, Rainera
Marii Rilka a Jaroslava Vrchlického v podání Jiřího Hromady, s hudbou
Zdeňka Fibicha a W. A. Mozarta. Připravil Jiří Kamen. Natočeno
v roce 2012
22:00 ČRo Vltava – Marek Piaček: Rieky,
ľudia, mosty
Elektroakustická kompozice mapující jedinečný genius loci dvou
měst – Prahy a Bratislavy. Základní zvukový materiál skladby, která je
věnovaná 100. výročí vzniku Československa, tvoří nahrávky pěti
bratislavských a pěti pražských mostů.
ČTVRTEK 1. LISTOPADU
14:30 ČRo Vltava – Witold Szablowski: Bajbajbuš
Příběh o Turecku polského reportéra a spisovatele. Z knihy Vrah
z města meruněk ve svém překladu vybrala Barbora Kolouchová a upravila
Klára Fleyberková. Účinkují Vasil Fridrich, Michal Zelenka, Matouš Ruml,
Ivan Řezáč, Kryštof Krhovják a Marek Holý. Režie Vlado Rusko.
20:00 ČRo Vltava – Zdeněk Bouček: Ismy po česku –
Hovadismus
Jeden z dílů dokumentárního cyklu Ismy po česku, které v roce
2005 realizovali různí autoři v dramaturgii Jitky Škápíkové. Boučkův
díl Hovadismus aneb Stalinův pomník v povětří aneb Myslím to upřímně
zkoumá různé podoby hovadismu napříč českou minulostí a kulturou.
Repríza v neděli 4. listopadu ve 14 hodin.
PÁTEK 2. LISTOPADU
14:30 ČRo Vltava – Witold Szablowski: To
z lásky, sestro
Příběh o Turecku polského reportéra a spisovatele. Z knihy Vrah
z města meruněk ve svém překladu vybrala Barbora Kolouchová a upravila
Klára Fleyberková. Účinkují Vasil Fridrich, Jana Stryková, Ivan Řezáč a
Marek Holý. Režie Vlado Rusko.
20:00 ČRo Vltava – Koncertní sezóna
Z evropských pódií Přímý přenos z Mnichova Dmitrij Šostakovič:
Koncert pro housle č. 1 a-moll op. 77. – Igor Stravinskij. Svěcení jara.
Hraje Leonidas Kavakos a Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu. Řídí
Mariss Jansons. Přímý přenos ze sálu Philharmonie im Gasteig uvádí Dita
Hradecká.
22:00 ČRo Vltava – Rádio Dada
Debbi Love. Diskusně dramatický fantaskní pořad s hosty a posluchači.
Bio Masha reaguje na aktuální dění v životě a světě mluveným slovem,
Luděk Kazda hudebními nástroji rámuje dění v akustické celky. Forma
zahrnuje všechny poslechové žánry a s nadsázkou a pochopením je
kombinuje, podobně jako hlukový smog, ve kterém se dnešní člověk ocitá
(neustále něco slyší a míchá to v hlavě s tím, co zjišťuje, že si
myslí).
SOBOTA 3. LISTOPADU
11:30 ČRo Vltava – Gustav Meyrink: Opálové oči; Tajemství
zámku Hathaway
Dva tajuplné příběhy z povídkového souboru Kouzelný roh německého
šosáka. Připravil Dominik Mačas. Překlad Božena Koseková. Účinkuje Ivan
Řezáč. Režie Jakub Doubrava. (Plzeň)
13:05 ČRo Dvojka – Ivan Hejna: Bílé stopy
Příběh o odvaze a kamarádství, ale i o zbytečném riskování. Hudbu
složil a řídí Leoš Kosek. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Jan Berger.
Účinkují: Daniela Kolářová, Jiří Ornest, Jaroslav Moučka, Vilém
Besser, Miloš Hlavica, Dominik Štros, Petr Hořejš, František Šulc, Martina
Zaoralová, Jiří Petíra a Petr Zdražil. Natočeno v roce 1983.
13:30 ČRo Vltava – Odposlechy
Všechnu moc imaginaci! Aktuální hudební dění komentuje Pavel
Klusák.
14:00 ČRo Vltava – Sofoklés: Élektra
Přeložila Hana Burešová. Rozhlasová úprava Štěpán Otčenášek, Hana
Burešová a Helena Herbrychová. Hudba Aleš Březina, zvukový design Pavel
Ridoško. Dramaturgie Helena Herbrychová. Režie Hana Burešová. Osoby a
obsazení: Élektra (Eva Hacurová), Orestés (Pavel Neškudla), Chrysothemis
(Marie Poulová), Klytaiméstra (Petra Špalková), Vychovatel (Jan
Vondráček), Aigisthos (Jan Meduna), Chór (Klára Sedláčková-Oltová),
Chór (Marie Turková) a Chór (Magdalena Zimová). Natočeno v roce 2018
15:30 ČRo Vltava – Koncert týdne
Recitál Igora Levita – 2. část. Frederic Rzewski: The People United
Will Never Be Defeated (58 min). Záznam z festivalu Kissinger Sommer ze
7. července 2018.
16:30 ČRo Dvojka – Šance pro šanson
Eva Hazdrová-Kopecká zve do světa legendárních písní, na něž by byla
škoda zapomínat, i těch novějších, jež by byla škoda neznat.
17:00 ČRo Vltava – Reflexe: Historie!
Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná
dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí.
Připravil Martin Groman.
18:00 ČRo Vltava – Fernando Pessoa: Nevinnost je
nemyslet
Básně Alberta Caeira, jedné z fiktivních spisovatelských osobností
portugalského básníka a prozaika Fernanda Pessoy. Připravil Dominik Mačas.
Překlad Pavla Lidmilová. Účinkuje Miloslav Mejzlík. Režie Jakub Doubrava.
(Plzeň)
20:00 ČRo Vltava – Craig Bohmler: Jezdci
z purpurových stepí
Opera o třech dějstvích na motivy nejznámnějšího westernu Zane Graye.
Libreto Steven Mark Kohn Záznam světové premiéry v Arizona Opera, Tucson
& Phoenix Osoby a obsazení: Jane Withersteen (Laura Wilde), Lassiter
(Joshua Jeremiah), Bern Venters (Joshua Dennis), Bess (Amanda Opuszynski),
Biskup Dyer (Kristopher Irmiter), Starší mormonské církve Tull (Keith
Phares), Judkins (Hugo Vera), Zloději dobytka (John Kraft, Vassilios Makavos).
Sbor a orchestr opery v Arizoně. Provedení řídí Joseph Mechavich. Pořad
připravil Boris Klepal.
21:30 ČRo Dvojka – Je mi ctí
Připravil a uvádí Jan Spálený.
22:00 ČRo Dvojka – Marcel Schwob: Král se
zlatou maskou
Symbolická povídka o vladaři v masce, který žil mezi maskami.
Z francouzštiny přeložil Oskar Reindl. Pro rozhlas upravil Ludvík Němec.
Dramaturgie Ludvík Němec. V režii Lukáše Kopeckého účinkují Jana
Štvrtecká, Viktor Skála a Pavel Zatkoukal. (Brno)
22:45 ČRo Vltava – Planoucí granátové jablko
Výběr z tvorby současných tureckých autorů, básníka Haydara
Ergülena a básnířky Lali Müldürové. Z vlastních překladů připravila
a okomentovala Zuzana Gabrišová.
NEDĚLE 4. LISTOPADU
8:00 a 23:00 ČRo Vltava – Duchovní Evropa
S Martinem C. Putnou procházíme spletitými duchovními dějinami Evropy
napříč národy i náboženskými konfesemi. Dušičky, Hrastovlje a
Tanec smrti.
8:30 a 23:30 ČRo Vltava – Ke kořenům
S Petrem Vaďurou a jeho hosty hledáme v Bibli a křesťanské tradici
odpovědi na smysl našeho jednání v soukromém i veřejném životě.
Vykořisťování.
11:00 ČRo Vltava – Karel Josef Beneš: Uloupený
život – (4/5)
Seriál o osudu ženy, která se stane dvojnicí vlastní sestry.
Dramatizace Šárka Kosková. Dramaturgie Jana Paterová. Redaktor Jana
Paterová. Režie Markéta Jahodová. Osoby a obsazení: Martina (Vanda
Hybnerová), Toman (Jiří Schwarz), JUDr. Král (Rudolf Kvíz), Erlebachová
(Jaroslava Obermaierová), Karal (Zdeněk Hruška), Erlebach (Ilja Racek), Cilka
(Simona Vrbická), Aljuchin (Jaromír Meduna), Stadler (Jiří Holý), MUDr.
Planck (Rudolf Pellar), Hlas (Petr Křiváček) a Andersen (Pavel Pípal).
Natočeno v roce 1997
13:05 ČRo Dvojka – O pyšné Karuši
Rozmařilost bývá v pohádkách vždycky potrestána. A že není radno
zahrávat si s mužskou trpělivostí a tahat ženichy za nos, to ví snad
každá holka na vdávání. Jenom Karuše ne… Volně na motivy pohádky
Heleny Lisické napsala Šárka Kosková. Hudba Tomáš Pergl. Dramaturgie
Václava Ledvinková. Režie Lukáš Hlavica. Účinkují: Magdaléna Borová,
Miroslav Táborský, Jaroslav Plesl, Hynek Čermák, Marek Němec, Matouš Ruml,
Jiří Schwarz, Růžena Merunková, Zdeněk Hess, Miloš Hlavica, Libuše
Šplíchalová, Petr Šplíchal, Jiří Litoš, Jana Knappová, Eva Přibylová,
Kateřina Tučková, Zdeněk Sadovský a Václav Balák. Natočeno
v roce 2014.
14:05 ČRo Dvojka – 3×60, a to v pohodě
Magazín, ve kterém najdete programový týdeník, reportáž, poklady
rozhlasového archivu a hudbu pro nedělní odpoledne. Připravil a uvádí
Tomáš Černý.
17:00 ČRo Vltava – Margaret Atwoodová: Neprotivte se vůli
třetího oka
Kompozice z krátkých textů kanadské spisovatelky. S použitím
překladů Viktora Janiše a Miroslava Jindry připravila Dagmar Oravová.
18:00 ČRo Vltava – MusiCafé
Passion Chanson. Voix du Sud – Hlas z jihu. Připravila a uvádí Eva
Cendors.
19:00 ČRo Vltava – Sedmé nebe
s Vladimírem Franzem. Hudebníci o hudbě.
20:00 ČRo Dvojka – Nikolaj Alexejevič Někrasov: Petrohradský
lichvář
Komedie o nápadníkovi, který byl nucen podvést lakomého lichváře, aby
dostal svolení k sňatku s jeho dcerou. Přeložila Hana Budínová.
Rozhlasová úprava Hana Duchková. Hudba Jiří Váchal. Dramaturg Jiří
Hubička. Režie Josef Melč. Účinkují Josef Somr, Libuše Šafránková,
Miroslav Masopust, Míla Myslíková, Josef Kemr, Petr Kostka, Václav
Postránecký a Radim Vašinka. Natočeno v roce 1979.
21:00 ČRo Vltava – Futurissimo
Ruská moderní hudba Připravil Vojtěch Frank. Andrej Volkonskij: Suita
Zrcadla. (7 min). – Edison Děnisov: Les Pleurs: Pláč při pohřebním
průvodu (7 min). – Rodion Ščedrin: Klavírní concert č. 2 (13 min). –
Valentin Silvestrov: Hudba-kýč (6 min). – Alfred Šnittke: Serenáda (10
min). – Sofija Gubajdulina: Stimmen… verstummen (8 min). – Kirill
Molčanov: A jitra jsou zde tichá. (7 min). – Nikolaj Kapustin: Suita ve
starém stylu. (8 min). – Galina Ustvolskaja: Symfonie č. 5 „Amen“ (9
min). – Tichon Chrennikov: Klavírní koncert č. 4. (10 min). – Alexandr
Knajfel: Amicta sole. (11 min).
Napsat komentář