Domů » autista mi nakreslil kostrbatý souhvězdí

autista mi nakreslil kostrbatý souhvězdí

„Už zase fňukáte. Proč si myslíte, že to někoho zajímá? Spousta lidí fňuká a ti nikoho nezajímají.“

„Ani mě ne. Protože to jsou amatéři. Já fňukám cynicky a rýmovaně, s předstíraným nadhledem, který by třeba mohl někomu dát sílu. Navíc myslím, že jsem ty sloky tentokrát fakt hezky rozházel. Dokonce jsou tam dva vulgarismy.“

„Vy poezii skutečně rozumíte, že?“

„Ano.“

autista mi nakreslil kostrbatý souhvězdí

a zasněženej park
tak v něm sedim

smutnej cvok
v klíně blok
two o´clock, four o´clock?
nevim, která bije
tři čtvrtě na hovno
a furt to nestačí

vždyť co tě nezabije
to tě zmrzačí

chci, aby můj život byl
hořící bublina
ale zatim je to
rozkopnutý lego

nevim, co bez tebe
a nevim, co s tebou
cejtim se otrávenej
ale nechce se mi zvracet
pořád jinej, pořád stejnej
v březnu je mi dvacet
a nevim, která bije
čtvrt na smrt
a furt to nestačí

vždyť co tě nezabije
to tě zmrzačí

oranžovej sníh ve světle lamp
už ani nezebe
jenom se drolí
koukám se na sebe
dopředu nevidim
a zpátky mě to bolí
do prdele všechno
mi to za to stálo

a jestli mě to nezabilo
bylo toho málo


zmatená

jak nevidomý
v kině
jak próza v japonštině
jak
bulimická svině

jsem zmatenej

jak
grep ve větvích smrku
jak mrož
co dělá vrků
jak pluk spermií v krku

jsem zmatenej

jak sudí v první lize
jak
vnitřek televize
jak architekti
v Pise

jsem zmatenej

jak koblih plnej bláta
jak osmiletej
táta
jak báseň od Charváta

jsem zmatenej

jak podpaží
co zebe
jak arcus tangens nebe
jak vazelína
s chlebem

jsem zmatenej

z tebe


až budu dávat autogramy
do knih, které jsem nenapsal
tvé oči budou světluškami
z nichž touha dávno vyhasla

autogramy

sedíme doma s rodinami
děti si bryndaj na trička
všechno, co bylo mezi námi
zůstalo jenom v básničkách

má žena skládá origami
tvůj manžel v noci masturbuje
já kreslím tiché autogramy
do knih, co nikdo nekupuje

tvůj úsměv zdobí soudní síně
pořád máš kukuč děvčete
a někdo jiný ve tvém klíně
nalezl úkryt před světem

tak zvracím další autogramy
zleva a zprava, seshora
pod básně, co nic neříkají
co pouze bolí autora

někdy se stavím s květinami
a přinesu ti autogram
zajdeme spolu někam sami
zajdeme někam každý sám

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *