Street Art Praha

V těchto dnech už naplno běží nedávno zahájený projekt, který si dal za cíl seznámit pražany s fenoménem umění, které mnozí znají z fasád svých domů, nebo zastávek, kde ráno čekají na tramvaj. Komunikační centrum ve Školské 28 představuje street art, umění ulice.

Epozice je sestavena z fotografií dokumentujících pražský street art, z originální kolekce nálepek a nástřiků (stickers & stencils) posbíraných ze zdí pražských domů kurátorem akce, Istvánem Lékóem a z části i z originálních maleb vytvořených specielně pro výstavu známými street artisty (Pasta, Point, Masker, Pash a dalšími).

A cože to street art vlastně je? Historik umění a druhý kurátor výstavy – Tomáš Pospiszil – jej popisuje jako fenomén v našich končinách dosti nový, přesněji nový v našich městech. Ke své kultivaci totiž potřebuje inspiraci velkoměstem a jeho umělou přírodu dopravních značek, informačních systémů, reklamních tabulí, parterů atp. Dobře se mu daří v Praze, jinde se vyskytuje zřídka. Má nejčastěji podobu podomácku vyrobených nálepek a plakátů, na kterých nalezneme vše od čistě textových sdělení, piktogramů, log, až po kresby, nebo výjevy, stříkané pomocí šablon. V ulicích města se objevuje i v podobě reliéfních objektů, nebo plnohodnotných trojrozměrných soch, přilepených k fasádám domů. Street art se svou úzkou vazbou na ulice města něčím podobá grafitti. Ale narozdíl od grafitti se snaží komunikovat a oslovovat kolemjdoucí názory, nebo poesií svých autorů.

Obdivovateli je vyzdvihován jako jediný skutečně autentický směr výtvarného umění začátku 21. století, alternativní forma komunikace, lidová typografie, kritiky považován za vandalství a zábavu znuděných teenagerů. Dílčí pravdu mají asi obě strany. Záleží na konkrétní osobě tvůrce a místě, které si pro své dílo vybere. Výstava ve Školské ulici se k tomuto problému nijak nevyjadřuje, neřeší ani širší společenský kontext. Představuje pouze umění samo o sobě.

Interiér i exteriér galerie jsou zaplaveny uměním skoro do posledního místa. Přesto tu obyčejný laik asi nepobyde příliš dlouho, neb galerie není zrovna rozsáhlá. Často se budete přít se svými kamarády, či sami se sebou, kde jste to či ono v Praze už viděli. Některé věci prostě vnímáme podvědomně, bez toho abychom si jich doopravdy všímali. Výstava nám tak vlastně rekapituluje umění, které sice mnozí znají, přesto ho ještě nevzali na vědomí .

Součástí projektu je také vydaná monografie o streetartu v Praze a jeho podobách v posledních pěti letech. Naleznete v něm na 900 nejlepších stickers a stencils. Jde o první publikaci podobného typu v českém jazyce, systematicky mapující jedno místo, unikátní dokumentaci tohoto časově pomíjivého jevu..

A kdo jsou vlastně ti street artoví umělci? Již jsem toto téma v jednom odstavci trochu nakousl. Kromě převážně laiků v mladém věku se tvůrci rekrutují také z řad studentů výtvarných škol jako je pražská AVU a jiných. Pro akademickou půdu je to zajisté vítané oživení. Pokročilí umělci vyznávající tento styl se pomalu stávají součástí umělecké obce a vystavují společně se zástupci jiných uměleckých směrů. Příkladem mohou být třeba prostorové tagy Jana Kalába (Point) na přehlídce současného mladého umění v galerii Mánes minulý měsíc (InterCity: Berlín – Praha 2007). Streetart se prostě pomalu přibližuje oficiálním uměleckým kruhům a přestává být tak docela undergroundovým směrem.

Je otázkou, zda patří do galerie a neměl by zůstat tím, čím je, tam, odkud přišel – uměním ulice na ulici. Určitě není pochyb o jeho zajímavosti, ba naopak, ale fakt, že je stále častěji zastoupen na oficiálních výstavách moderního umění považuji za viditelnou část pomyslného ledovce, nevratného procesu, na jehož konci budou streetartové motivy častěji "zdobit" trička mainstreamové mládeže než fasády oprýskaných domů na periferii. Možná je to škoda, možná je to přirozené, nevím, pravdou je, že každé alespoň trochu kontroverzní a alespoň trochu zajímavé hnutí nebo umělecký směr si nakonec konzumní společnost nějak podrobila a pohltila. Bez ohledu na tento neradostný závěr vás ale zvu, abyste si , až třeba půjdete někdy v blátivém listopadu kolem, vyhradili chvíli a výstavu navštívili. Možná vám to pro další cesty Prahou otevře oči.