Divadelní bouře aneb Buzení uvolněného hereckého projevu
Prostory pražského Klubu Mlejn prožily v únoru Divadelní bouři. Akci s tímto názvem zde jako prezentaci svých pravidelných kurzů, které se konají na tomtéž místě, uspořádala Budilova divadelní škola. Otevřená hodina představila práci frekventantů za uplynulý trimestr a opravdu se bylo na co dívat.
Budilova divadelní škola pořádá od roku 2007 herecká studia, workshopy, divadelní laboratoře i pravidelné kurzy a jejich prostřednictvím v České republice prosazuje francouzskou metodu uvolnění hereckého projevu, pojmenovanou po jejím zakladateli Jacquesu Lecoqovi. Lecoq založil svou Mezinárodní divadelní školu v Paříži již v roce 1956. Dodnes fungující škola už vychovala mnoho absolventů, kteří metodu dál šíří po celém světě. U nás je její propagátorkou a zakladatelkou Budilovy divadelní školy Vendula Burger, která absolvovala dva roky u Jacqua Lecoqa v letech 1995 – 1996.
Základním stavebním kamenem metody Jacques Lecoq je pohyb. Prostřednictvím přirozených životních pohybů učí aktéry improvizovat a překračovat své herecké možnosti. Pomocí základního pohybu, jeho dynamiky a gesta učí, jak modelovat charakter postavy a jak dospět k vlastnímu nenucenému divadelnímu výrazu. To vše vytváří na základě bazálního fungování lidského těla a mysli. O tom, že výsledky jsou překvapující, se můžete přesvědčit osobně na některém z dalších „buzení“.
Tématem prvního trimestru kurzů byl pohyb tahání – přetlačování, který vychází ze základních životních situací. Podobných základních studijních pohybů má metoda celkem dvacet. Prostřednictvím jejich opakování, zkoumání, modelování a proměn hledá jejich významy a potenciál. Metoda Jacques Lecoq ovšem není určena pouze pro pohybové divadlo. Večer v Klubu Mlejn vás snadno přesvědčí o opaku. Po prezentaci základních pohybových situací studenti přidávají text. Úryvky her, které se, jednoduše deklamované a bez pohybu, snadno blíží k automatizaci, rázem ožijí, když do hry vstupuje nastudovaný pohyb. Už obyčejné držení těla v poloze kliku má na výraz textu překvapivý účinek. Když studenti zapojí základní pohyb, kterým se zabývali celý první trimestr, texty v jejich ústech ožívají a získávají hloubku, která jim před několika chvílemi chyběla.
Při dalších cvičeních vás metoda Lecoq přesvědčí, jak důmyslně naše mysl vnímá a dešifruje charaktery a jak působivě je naopak možné je budovat výhradně na základě pohybu a jeho dynamiky. Jak důležité je dokonale se seznámit s každým detailem, věcí či materiálem, se kterým budete později pracovat, abyste s ním pracovali skutečně přesvědčivě. A v neposlední řadě také dokáže, jak pevným stavebním kamenem jsou tyto postupy při vytváření improvizací.
Pokud se vám zdá, že česká jeviště jsou až příliš často svědkem bezvýrazného klouzání po textu, potom se zajděte podívat, jaký lék je možné jim naordinovat. Kurzy Budilovy divadelní školy jsou otevřeny amatérům, studentům divadelních škol i profesionálům.
Psáno z předváděcího večera Divadelní bouře v pražském Klubu Mlejn v sobotu 18. února 2012
Fotograf: Jan Bigas