divadlo-seriál-mimopražský rozcestník

Zdá se, že filmová tvorba se pro divadlo stává čím dál větší inspirací. Zvláštní pozornosti se těší obzvláště skandinávští filmaři. Vedle Bergmana, který koneckonců s divadlem sám výrazně obcoval, objevil se na našich scénách též Fin Kaurismäki (Muž bez minulosti v Dejvickém divadle) a nejednou též dánský psychotik Lars von Trier. Právě od něho převzal režisér Jiří Honzírek pro brněnské HaDivadlo provokativní společenskou sondu Idioti.

HaDivadlo uvedlo začátkem ledna premiéru Ucha, stejnojmenné dramatizace slavného trezorového filmu Karla Kachyni. Filmový scénář Jana Procházky zdramatizovala jeho dcera Lenka Procházková, režie se ujal Ondřej Elbel. Komorní drama v Elbelově podání nezobrazuje jen tísnivou atmosféru komunistické doby, stává se zároveň i psychologickou sondou do vztahu manželského páru procházejícího krizí.

V jako vtipná, E jako energická, N jako neokázalá, D jako divácky vděčná, A jako aktuální. Taková je inscenace monodramatu Venduly Borůvkové Modelka XXL, kterou můžete od začátku ledna vidět ve Studiu HaDivadla. Vanda Drozdová hraje ve zmíněné inscenaci roli ženy s přiléhavým jménem Venda Koblížková, která se trápí svým vzhledem a snaží se zhubnout, aby jí každé stoupnutí na váhu nezpůsobovalo doživotní trauma.

Brněnská Polárka je divadlo, které se zaměřuje převážně na tvorbu pro děti a mladší diváky, a tak není divu, že se tamější dramaturgie semtam rozhodne zařadit kus, který se kromě uměleckých ambicí natahuje i po hodnotách spíše vzdělávacích a výchovných. V současnosti je takovýmto počinem autorské představení režiséra Jana Jirků Bitva u Lipan.

Mladý nezávislý brněnský Buranteatr, který tvoří především nedávní absolventi JAMU, považuje Tennessee Williamse za autora sobě blízkého. Koneckonců svůj divadelní život zahajoval zhruba před pěti lety právě jeho Tramvají do stanice Touha. Snad i proto si „Burani“ vybrali Williamsovo rané komorní drama, v němž se silně odráží Williamsův životní příběh. Ten je vystavěný kolem otázky, která se podle programu stala i heslem inscenace: „Jak se dostat ze zatlučené rakve a nevyrvat ani jeden hřebík?“ Neboli jak napravit svůj zpackaný život a neublížit lidem, které máme rádi?

Temná a syrová pohádka literárně zpracovaná sudetským pohádkářem Ottfriedem Preusslerem se u nás zapsala do povědomí především díky filmaři Karlu Zemanovi. Jeho kultovní loutková verze příběhu plného černé magie a smrti dnes úspěšně deprimuje již několikátou generaci českých dětí. Do souboje o to, kdo přivodí svým divákům vícero nočních můr, se s ním pustil v brněnské Polárce režisér Jakub Maceček.

Od brněnského Městského divadla člověk očekává spíše kousky snáze stravitelné. Zpráva o tom, že jako první letošní premiéru nachystalo hru zlého muže rakouské dramatiky Thomase Bernharda, vzbudila proto mlsné očekávání. Jeho tvorba má totiž do odpočinkové pořádně daleko. Vydat se s Bernhardem do vratkého světa moderního (anti)dramatu, kde jsou tradiční divadelní postupy přísně zakázány a hlavním heslem se stává všeobecná provokace, to je velmi sympatická odvaha při obohacování repertoáru.