17. Ročník MFDF Ji.hlava 2013 byl včera večer zahájen
![mfdf-jihlava-2010-perex](http://www.nekultura.cz/images/2010/film/rijen/mfdf-jihlava-2010-perex.jpeg)
Jaké bylo letošní zahájení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě? A co vlastně tento rok čeká jeho návštěvníky? Odpovědi na tyto otázky lze získat buď po příjezdu na místo, nebo snadněji z pohodlí domova přímo tady na Nekultuře.
„Dobré ráno,“ zaznělo od otlačených dobrovolníků do ztichlého press centra jihlavského festivalu, odkud píši tyto řádky. Včerejšek byl totiž oficiálním startovním dnem nejen po stránce filmové, ale i organizační. Někteří po sedmnácté v řadě, jiní zas úplně poprvé uvidí nejvýznamnější filmovou přehlídku dokumentárních filmů, kterou střední Evropa nabízí.
![mfdf 2013](http://www.nekultura.cz/images/2013/film/mfdf2013-1.jpg)
Foto: Antonín Matějovský, Štefan Berec
Kolem osmé hodiny večerní se hlavní pozornost festivalových návštěvníků upínala na tzv. DKO, které je kromě OGV hlavním centrem MFDF (opravdu se tady tak mluví). V naplněném jihlavském kulturním centru se včera uskutečnilo slavnostní zahájení sedmnáctého ročníku festivalu. Scéna posetá kvalitní vysočinskou úrodou (namátkou – dýněmi, patisony, jablky a mrkvemi) hned od začátku naznačovala, že se zahájení ponese v zahrádkářském a lidovém duchu. Stejně jako v minulých letech zajistilo solidní ostrovtip divadlo VOSTO5, které z Prahy kromě lidových krojů a malé barytonové kapely dovezlo i pár kotoučů jemně kruté předvolební satiry. Po tradičním zahájení z úst ředitele a duchovního i biologického otce Marka Hovorky začaly být na pódium zvány i osobnosti, bez kterých to takzvaně (bohužel) nejde. Předvolební proklep tak absolvoval starosta Jihlavy Jaroslav Vymazal, kulturní zástupkyně kraje Vysočina a senátor Přemysl Sobotka, který přidal i veselou zahrádkářskou bajku.
Zahájení tradičně patří představením soutěžních bloků festivalu, tento rok to jsou sekce: Česká radost, která představí nejlepší českou dokumentární tvorbu. Mezi moři, jež budou reprezentovat filmy střední a východní Evropy. Fascinace, která nabídne současné experimentální dokumenty a sekci Opus bonum, kterou bude mít pod patronátem jediný porotce Craig Baldwin.
Před vždy očekávaným rautem přišly ještě dvě důležité premiéry. Po zakončení zahájení přišel na řadu krátký animovaný snímek výtvarnice Evy Bystriancké a Hynka Bernarda věnovaný Jihlavě. Několikaminutový film plný rozpohybovaných vystřihovánek a všudypřítomných ježků popsal v někdy až zběsilém tempu interesantní historii hlavního města Vysočiny.
Dalším večerním dokumentem byl absolventský snímek Ivo Bystřičana Dál nic. Snímek mapující posledních šest let existence a neexistence jednoho úseku dálnice D8. Podivnou konfliktní náladu v sále dokreslovala osobní účast ekologického aktivisty doktora Patrika a stavbyvedoucího Pavla Lányho. Samotný dokument umocněn doslova „národní“ atmosférou Wagnerova Tannhäusera postupně popisoval vlastně běžný život v okolí auty přeplněných silnic, kterým měla plánovaná stavba významně odlehčit.
Dokument však i přes svoji velkou výpravnost a řemeslně dokonalé zpracování působil spíše jako popisné médium v konfliktu, který je již pěkných pár let za zenitem. Zajímavou se tak může jevit jedině postava doktora Patrika, jehož primárně ekologický problém přerostl v podivný osobní boj a jehož jediným spolubojovníkem je paradoxně zákon. Osobně se těším spíše na další Bystřičanův film Posledních 150 000 cigaret, který je na programu v neděli.
Pokud zde nejste, zkuste se normálně sbalit a přijet. Atmosféra I program určitě stojí za to.