Děcka jsou v pohodě – ale stačí to na dobrý film?
Americká režisérka Lisa Cholodenko je jednou z nejznámějších představitelek současného lesbického filmu, přestože (nebo snad právě proto) jsou její snímky určené divákům bez rozdílu sexuální orientace. Návštěvníci letošních Mezipater měli možnost zhlédnout dva její starší tituly – kritikou oceňované Vrcholné umění (1998) a hvězdně obsazené drama Laurel Canyon (2002) z prostředí hollywoodské bohémy. Film Děcka jsou v pohodě je pak teprve čtvrtým celovečerním snímkem této tvůrkyně, která začínala jako filmová střihačka a až na prahu třicítky se rozhodla vystudovat režii a scenáristiku.
Hlavními hrdiny příběhu jsou členové dosti netradiční rodiny – lesbické partnerky Jules (Julianne Moore) a Nic (Annette Bening), jejich syn Laser (Josh Hutcherson) a dcera Joni (Mia Wasikowska). Zdánlivě harmonické rodinné vztahy jsou však narušeny v okamžiku, kdy se děti, jež přišly na svět díky umělému oplodnění, rozhodnou vypátrat svého biologického otce. Na scéně se tak objevuje Paul (Mark Ruffalo), charismatický volnomyšlenkář, který však ve zmiňované čtveřici nalezne větší zalíbení, než by se dalo čekat – a snad i větší, než by bylo vhodné…
Režisérka se mohla opřít o velmi kvalitní herecký ansámbl, kterému vévodí dvojice uznávaných a hojně obsazovaných hollywoodských hvězd s řadou oscarových nominací – Julianne Moore a Annette Bening. Obě talentované dámy (těžko uvěřit, že jsou to už padesátnice) podávají strhující výkony, ostatně jimi ztvárněné postavy v lecčem upomínají na jejich dřívější slavné role – Julianninu nestydatou Amber z Hříšných nocí a Annettinu pichlavou Carolyn z Americké krásy. Jejich protihráče z řad dospělých ztvárnil Mark Ruffalo, kterého jsme zvyklí vídat spíše ve vedlejších rolích (naposledy zdatně sekundoval DiCapriovi ve Scorseseho Prokletém ostrově). Zde se mu podařilo přesvědčivě ztvárnit pomalou přeměnu nezodpovědného a sebestředného hejska v osamělého muže středních let, který zavětří dost možná poslední příležitost k tomu, aby se usadil a pořídil si rodinu. Do rolí sourozenecké dvojice teenagerů režisérka obsadila Miu Wasikowskou (známou především z Burtonovy Alenky v říši divů) a Joshe Hutchersona (Most do země Terabithia, Upírův pomocník) – Joni a Laser, kterým je ve filmu věnováno mnohem méně prostoru, než napovídá jeho název, ovšem zůstávají v jejich podání poněkud bezvýrazní.
Řemeslně dobře natočený snímek se z hlediska žánru potácí mezi komedií a dramatem, aby nakonec se závěrečným happyendem zapadl mezi neškodný hollywoodský mainstream, z něhož mírně vyčnívá jen skrze nadprůměrné herecké výkony představitelek ústředního lesbického páru.
Hlavní nedostatek snímku pramení již ze samotného scénáře, který je společným dílem Lisy Cholodenko a Stuarta Blumberga (např. Sexbomba od vedle). Byť film nepostrádá vtipné dialogy, ani poměrně neotřelou zápletku, působí ve výsledku příliš didakticky a divák se nadto neubrání pocitu, že přes nezvyklou sestavu postav ona jimi tlumočená a poněkud banální životní moudra už na stříbrném plátně slyšel i viděl mnohokrát. Ostatně jistou míru angažovanosti svému snímku neupírá ani sama režisérka: „A je to také jakási zpráva lidem, kteří si myslí, že homosexuální lidé nemohou vychovat psychicky zdravé normální děti. Jakože děti jsou v pořádku. Nebojte se o ně. Mají se dobře.”
Řemeslně dobře natočený snímek se z hlediska žánru potácí mezi komedií a dramatem, aby nakonec se závěrečným happyendem zapadl mezi neškodný hollywoodský mainstream, z něhož mírně vyčnívá jen skrze zmíněné nadprůměrné herecké výkony představitelek ústředního lesbického páru. Film Děcka jsou v pohodě sice mnohé diváky pobaví, ba některé možná i skutečně osloví, ale Lisa Cholodenko už dokázala, že umí natočit podstatně lepší snímky – snad se jich v budoucnu dočkáme.
Děcka jsou
v pohodě (The Kids Are All Right, USA 2010)
Režie: Lisa Cholodenko
Scénář: Lisa Cholodenko, Stuart Blumberg
Kamera: Igor Jadue-Lillo
Hudba: Carter Burwell, Nathan Larson, Craig Wedren
Hrají: Julianne Moore, Annette Bening, Mark Ruffalo, Mia
Wasikowska, Josh Hutcherson
Délka: 106 minut
Premiéra v ČR: 6. 1. 2011