První recenze: Zvítězí Harry Potter s relikviemi smrti nad smrtí?

Marně jsem se filmové distribuci snažil vysvětlit, že na předpremiéru
první části snímku Harry Potter: Relikvie smrti hodlám vyslat
editory, kteří budou posléze redigovat připravovanou recenzi
Janky Ryšánek Schmiedtové (ta si osvěžila
paměť sledováním předešlých filmových Potterů a její recenze
z brněnské premiéry vyjde příští týden). Přístup na pražské
promítání měli jen redaktoři, kteří budou psát recenzi. Soudě dle
velikosti publika, českou filmovou kritiku teď čeká přes půl sta recenzí.
Tahle je první – psaná na základě českého dabingu, k němuž se
vracím v závěru recenze.

Mě na promítání vylákala jen obrovská publicita, se kterou se snímek
potkává, a desetitisíce přečtení této recenze. Jenže to bych nemluvil
tak úplně pravdu, taky ve mně ještě nevyhaslo nadšení ze schopností a
sebedůvěry, které v sobě v prvních dílech odhaloval malý Harry. Že je
ovšem pod hávem kouzelnických miráklů skryt obrovský byznys, dával tušit
muž z ochranky. Dole pod plátnem hleděl ostřížím okem na hosty a
hlídal, zda někdo z nás náhodou promítání nenahrává.

Především budete muset přijmout, že Harryho mladická nerozvážnost je
už dva díly ta tam. Získal nad vším jistý nadhled, takže potěší pár
ironických poznámek na jiskřivý vztah jeho přátel a odlehčená chvilka
v akční smršti přijde vhod. To uvítají zejména ti, kteří už dávno
rozkousli předsudek vůči dílu J. K. Rowlingové jako dětské četbě.
Současně Harryho protivníci jsou prohnanější, dokonce víc jak ti
v historkách Quentina Tarantina. Každou chvílí to zavání nějakou
šáhlou postavičkou jak z Burtonovy Alenky
v říši divů nebo padouchem, jehož krvelačnosti nesahají
upírská Stmívání
po kolena. Romantickému trojúhelníku je tentokrát věnován minimální
prostor až na krátký tanec Harryho a Hermiony. Mnohem více je nutné jednat,
neboť o Harryho život se hraje už od samotného začátku a moc Lorda
Voldemorta sílí. To, po čem jde, má spojitost s tajemným znakem, na který
ústřední trojka naráží na každém rohu a jehož význam v sobě skrývá
už samotný název snímku – dechberoucí, tajemné a především mocné relikvie smrti.

V záplavě snímků s inspirací v počítačových hrách a komiksových
dílcích další díl Harryho Pottera míří k finálnímu střetu, na který
si ovšem budeme muset ještě nějakou dobu počkat do druhé části. Jen
rozdání zbraní není zprvu příliš jasné, neboť nejmocnější kouzelník
Brumbál ve svém testamentu odkázal naší trojici zdánlivé zbytečnosti.
Samozřejmě tyto propriety, jak každý tuší, sehrají v příběhu nemalou
roli. A mocný meč, o kterém je v závěti také řeč, se ovšem záhadně
ztratil. Střílečka, v níž místo kulek budou vzduchem svištět životu
nebezpečné čáry a místo stíhaček Smrtijedové,
může začít!

Příběh, respektující jednotu děje, nikoli však pod tíhou
kouzelnických čar jednotu místa, náhlými přemístěními připomene
dokonce i nedávný Počátek.
Zde je architektkou prostředí nebo alespoň přemisťovatelkou Hermiona. Když
dojde na putování opuštěnou krajinou, kde slídí proradní lapkové,
vybaví se i apokalyptická Cesta. Skutečná
pustota by však světu Harryho Pottera hrozila pouze v případě, že se
vlády nad ním zmocní strašlivý Lord Voldemort. Ten se v honbě za mocí
nezastaví ani před obětováním svých odpůrců, ani před vražděním
nevinných. Škoda jen, že autorce v líčení rasistických praktik došla
fantazie, a tak s filmovými tvůrci v zádech vdechli společně obsazenému
ministerstvu kouzel podobu soudního dvora obsazeného gestapem. Na scénu tak
přijdou povážlivě známé mundúry a vojenské čapky. Místo Hanebných
panchartů přichází okupanty potrápit Harry následován dvojicí
věrných přátel také v převlečení – díky mnoholičnému
lektvaru v přestrojení za úředníky ministerstva. Jejich mise však
není Impossible a po jejím splnění neodhodí latexové masky do
nejbližšího odpadkového koše. Cílem je postupně získat a zničit
všechny viteály, do
kterých ukryl Lord Voldemort části své duše, aby se stal nesmrtelným. Jen
tak mohou zkrotit jeho moc a jednou pro vždy s ním zúčtovat.

Nejste-li zvyklí na rychlokvasný český dabing, jehož jedinou předností
je pohotovost, s níž jej distributoři pořídili, volte raději originál.
Mnoho z replik si mnohem více vychutnáte v angličtině, navíc
s nezaměnitelnými hlasy jejich majitelů. S větším akcentem na ponurost a
napětí snímku, nikoli na obskurnost danou tlakem času a blížící se
chlíváckému pomlaskávání některých šarží Jana Přeučila. Tedy nic
proti českému dabingu, ale naši herci by se tímhle podivným koníčkem
devalvujícím jazykové znalosti zbytku národa měli zabývat spíš jen ve
svém volném čase nebo alespoň s péči odpovídající umělecké tvorbě,
nikoli řemeslné nádeničině. To odráží těch zbývajících deset procent
do stovky u mého hodnocení. Co do akční náplně snese srovnání
s nejnovějším rozlítaným Sherlockem
Holmesem, ovšem oproti němu má stále ještě nějakou duši. A ti
citlivější z vás si při něm i trochu zapláčou.

Na podrobnější recenzi První
část posledního dílu aneb Není cesty zpět v kontextu předešlých
Potterů se můžete těšit příští týden z pera Janky Ryšánek
Schmiedtové.