Psycho: Jste si jistí, že se dnes nebudete koupat?
![film-psycho-perex](http://www.nekultura.cz/images/2010/film/leden/film-psycho-perex.jpg)
V rámci Projektu 100 se od roku 1995 v limitovaném termínu (od poloviny ledna do poloviny května) každoročně distribuují mimořádně kvalitní a oceňované filmy na plátna vybraných artových kin v celé České republice. Hlavní podstatou celé akce je jak budování nových artových kin, tak již zmíněné promítání vybraných snímků patřících do zlatého fondu české i světové kinematografie. Jedním z hlavních taháků loňského ročníku byl film Psycho, který v roce 1960 natočil neméně slavný a úspěšný americký režisér Alfred Hitchcock.
Temná atmosféra snímku
![film-psycho](http://www.nekultura.cz/images/2010/film/leden/film-psycho-1.jpg)
Psycho zakončuje režisérovu trilogii započatou snímkem Na sever severozápadní linkou (1958), pokračující jednou velkou závratí ve filmu Vertigo (1959). Z každého ze zde jmenovaných thrillerů si Hitchcock vypůjčil nějaký prvek nebo motiv, jenž pečlivě zakomponoval do Psycha. Hlavní konstrukce zápletky zapůjčená z filmu Na sever severozápadní linkou je divákovi předložena jako karetní partie. Vyprávění se nespokojí v postupném vyložení svých trumfů. Dramatická stránka je budována pomocí rozdílu mezi tím, co ví divák a co filmoví hrdinové. Ďábelské detailní záběry kamery na Normana Batese, jehož dlouhé prsty a občasné zakoktání připomínají čím dál více nějakého ptáka, které má tak rád, brnkají na stejnou strunu jako o rok dříve Vertigo. Nekonečná závrať a tísnivý pocit, že již nic nelze vrátit zpět, protože se všechny události dostaly do bodu, odkud není návrat možný, už jen dotvářejí temnou atmosféru, procházející celým snímkem.
Konec tajemství do poslední chvíle, pro všechny
Snímek natočený podle krátké novely spisovatele Roberta Blocha, která vychází ze skutečných událostí vražd v jednom malém americkém městečku. Alfred Hitchcock zakoupil anonymně práva k filmu za 9 000 dolarů. Zároveň skoupil co největší počet výtisků knihy, aby nikdo nezjistil, jaký má příběh konec. Uvedení filmu do kin doprovázela mohutná kampaň režiséra, ve které žádal, aby diváci po zhlédnutí nehovořili o konci příběhu ani se svými blízkými. Podobné způsoby utajení využil také při natáčení filmu. Až do poslední chvíle neznal nikdo ze štábu konec scénáře. Herci čekali na finální repliky až do posledního možného okamžiku. Alfred Hitchcock doufal, že jedině tak může zamezit nechtěnému provalení tajemství na veřejnost.
Útěk s ukradenými penězi
![film-psycho](http://www.nekultura.cz/images/2010/film/leden/film-psycho-2.jpg)
Páteční horký den ve městě Phoenix v Arizoně se pomalu a líně přesouvá k odpoledni. Mladá žena Marion (Janet Leigh) se po příjemném strávení své polední pauzy v hotelovém pokoji se svým milencem pomalu obléká, aby se mohla vrátit do kanceláře. V kanceláři je požádána zaměstnavatelem, aby odnesla 40 000 dolarů do banky. Marion souhlasí a zároveň kvůli nevolnosti požádá o dřívější odchod z kanceláře. Místo do banky však směřuje do svého bytu, kde si začne balit nejnutnější věci. Rozhodne se zmizet i s penězi, aby mohla s milencem začít žít nový, vysněný život. Stále ale není přesvědčená o správnosti svého rozhodnutí. Vidina tolika peněz je však příliš lákavá. Sedá do auta a odjíždí z města pryč. Celý večer na cestě je značně únavný. Začíná silně pršet a Marion se rozhodne na nejbližším možném místě zastavit. Po sjezdu z dálnice zastavuje v prachu cesty u jakéhosi motelu. V motelu je zhasnuto. Do tmy noci občas problikne tabule s nápisem „Bates Motel“. Vystoupí z vozu a zatroubí. Ze starého domu za motelem po schodech vychází na první pohled sympatický mladý muž, jenž se představuje jako Norman Bates (Anthony Perkins), majitel motelu…
Blondýnky jako dokonalé plátno pro krvavé skvrny
Mnoho nezapomenutelných scén v Psychu se navždy zvěční v divákově paměti. Když Marion opouští město i s penězi, tak na křižovatce spatří svého zaměstnavatele, který nevěří svým očím. Variaci na tuto scénu natočil Quentin Tarantino do svého legendárního opusu Pulp Fiction. Slavná scéná vraždy ve sprchovém koutě je jednou z nejvíce analyzovaných sekvencí v dějinách světového filmu. Z mnoha zajímavostí bezesporu je, že byla natáčena týden a původní verzi si Alfred Hitchcock představoval kompletně beze zvukového doprovodu. Hudební skladatel Bernard Hermann však nelenil, scénu s mnoha střihy doplnil opravdu ostrým a bodavým zvukem. Režisér byl tak překvapen, jaký má finální verze účinek, že po ní okamžitě sáhnul. Po uvedení snímku do kin prohlásil, že celá třetina působení filmu je způsobena díky skvělé hudební stránce. Neváhal proto zdvojnásobit skladateli jeho gáži. Všechny mistrovy filmy jsou společně pospojovány, ať tematicky, režijně či jinými pojítky. Psycho obsahuje mnoho odkazů na Hitchcockův další film Ptáci (obrázky na stěnách Batesova motelu, připomínky Normana Batese ohledně způsobu, jak Marion večeří, vycpávání ptáků…). Do svých filmů si režisér jako oběti nejraději hledal blondýnky. Bylo to prý kvůli tomu, že stejně jako na čerstvě napadaném sněhu se na nich dobře vyjímají krvavé otisky…
Klidná konverzace
Ve chvíli, kdy se Marion ubytuje
v motelu, je její osud nenávratně zpečetěn. Jedno hloupé zaškobrtnutí
v podobě papírového pytlíku s penězi ji dostalo až do místa, které je
nejen vzdáleností tak odloučené od domova. Velkou roli zde hraje svědomí.
Na cestě z města ji u silnice zastaví projíždějící policista. Dají se
spolu do řeči, policista je velmi zvědavý. Zajímá ho, co zde sama
uprostřed jiného státu pohledává. Svědomí Marion stále hryže. Moc
dobře ví, že udělala s penězi chybu, ale zatím si tento fakt
nepřipouští. Dokonce se policisty zeptá, zda udělala nějaký přestupek,
že se jí tak vyptává. Policista se usměje a odpoví, že samozřejmě ne.
Takových momentů, které nekřičí a jen vedou dialog s divákem, je tu
mnohem více a nepůsobí vůbec odtažitě. Scéna, kdy si Marion chce
okamžitě koupit nový vůz, a nutí tím prodejce, aby jej prodal, je dalším
ukázkovým případem hry, kterou s námi Hitchcock rozehrál před téměř
padesáti lety. Nutno podotknout, že stále překvapuje svým nelítostným
postupem, a tím zaslouženě vyhrává.
Neschopen vraždy
![film-psycho](http://www.nekultura.cz/images/2010/film/leden/film-psycho-4.jpg)
Samostatnou kapitolou Psycha je jeho hlavní postava Norman Bates v podání Anthonyho Perkinse. V jeho dokonalém podání se setkáváme s lehce neklidným, místy zbrklým mladíkem, který je tvrdě ušlápnutý vlastní matkou. Svým vzezřením vám nepřijde, že by bych schopen tak hrůzného činu, jakým je vražda. Anthony Perkins vytvořil tak charakterově věrohodnou postavu, že z jejího stínu snad ani nebylo možné vystoupit. Jeho psychopatický vrah připomíná obávaného Haniballa Lectera či „spalovače mrtvol“ Karla Kopfrkingla. Své jméno a talent rozmělnil Perkins do dalších tří pokračování. Ani jedno se již nevyrovnalo prvnímu Psychu.
Po zhlédnutí dnes již téměř padesátiletého snímku nebudete omdlévat hrůzou nebo se pohoršovat nad splachující toaletou jako diváci v předešlých dekádách. Psycho má však stále co nabídnout i současnému publiku, za což vděčí Hitchcockově minimalistické režii, brilantnímu Anthony Perkinsovi a kvalitnímu scénáři. Skutečný význam filmu dnes dokáží slova jen těžce vystihnout. Filmu se povedlo probořit hranice žánru a někteří lidé se po zhlédnutí filmu dokonce začali koupat.
![film-psycho](http://www.nekultura.cz/images/2010/film/leden/film-psycho-plakat.jpg)
Psycho (USA, 1960)
Režie: Alfred Hitchcock
Hrají: Anthony Perkins, Vera Miles, John Gavin, Martin Balsam,
Simon Oakland, Patricia Hitchcock, Janet Leigh, Alfred Hitchcock
Délka: 109 min