Transformers: Pomsta poražených

Po prvním díle zůstali Autoboti, „hodní Transformeři“ na Zemi, aby vyhledávali zbytky Decepticonů, („zlých“ Transformerů) po celé Zemi a ve spolupráci se speciální jednotkou vojáků je likvidovali. Sam Witwicky, který se v předchozím díle bez vlastní snahy stal klíčovým prvkem ve válce mimozemských skládanek z kovošrotu, zatím odchází na vysokou školu, kde se nadále snaží žít a působit jako normální hoch. Jeho krásná holka, kterou sbalil na auťák, z čehož se vyvinula pravá americká láska, zůstává doma, ale osud je záhy zase svede dohromady. K Zemi se totiž blíží Padlý, první z Decepticonů, aby jednou provždy skoncoval s Autoboty a jejich pomáhači, a chudák Sam, jak jinak, má nejen v rukou, ale i v mozku něco, co je pro rozhodující vítězství v téhle válce zcela nepostradatelné.

Transfomers: Pomsta poražených obsahuje podobné ingredience jako předcházející díl, ale posouvá je do jiných poloh. Nemá smysl sáhodlouze je tady rozebírat. Vcelku jde o to, že zatímco jednička byla dětská až pubertální, tady je snaha přejít do dospělejší, temnější, vážnější a sexuálnější roviny. Zásadním problémem tohoto filmu však nejsou jeho součásti, ale způsob, jakým jsou pospojované do celku. Ten je totiž tak nevyrovnaný, chaotický, uspěchaný, nelogický a bizarní, až se člověk nutně zaráží při myšlence, který blázen dal sto, dvě stě nebo kolik milionů do takovéhle ptákoviny.

A proč vlastně nenalít nějakých 500 milionů dolarů do podobné hovadiny každý rok, když se vám na to stejně lidi pohrnou, ať už recenzenti píší, co chtějí. Stejně na to všichni půjdete. Přesto, ale i právě proto si toho pohrdlivého a cynického žvanění pořádně dopřejeme. A přitom se na takový film stejně rádi sami podíváme. Bude tam totiž VŠECHNO! Záchrana planety, hrdinství, „obyčejný“ neobyčejný hrozně cool kluk, debilní – a neuvěřitelní – možná taky debilně neuvěřitelní, nebo neuvěřitelně debilní – roboti podle japonských hraček, padající vrtulníky, tlupa udatných mariňáků, humor, romantika, exotické lokace, šťavnaté rty, odhalování nejzáhadnějších tajemství historie, dokonce padne i americká vlajka! A hlavně ta zastřešující obludně trapná mytologie napůl jak od Dänikena a napůl opsaná z Bible. Nejpodstatnější je ale potřeba oslavit americkou armádu, aby bylo jasné, jak nevyhnutelně důležité je zachovat ji v plném stavu a pohotovosti a nelít ty stovky miliard ročně na nějaké hlouposti jako africké děti nebo ekologie… US Army, Heil!

Hravost a nadhled prvního dílu se kamsi vytratila. I když měl taky své mouchy, šlo o docela svěží megalomanskou zábavu, ve které si Michael Bay s gustem a přehledem vychutnával dozor nad demolicí celého L.A. Kouzlo tohohle snímku, smíchaného ze všech možných tradičních blockbusterových součástí však spočíval především ve vyváženosti jednotlivých prvků, jakkoliv bizarní mohlo být jejich spojení. Zásluhu měl na tom zcela zjevně Steven Spielberg v roli výkonného producenta, který Michaela Baye udržel na uzdě. V průběhu natáčení Pomsty padlých měl ale zjevně na práci něco zcela jiného a Bay se epilepticky utrhl ze řetězu. Alespoň to tak vypadá. S přihlédnutím k jeho starším snímkům, ve kterých prokázal neuvěřitelný smysl pro styl a dynamiku děje, se to může zdát podivné. Nesmíme ale zapomínat na to, že s jídlem roste chuť a že ztráta soudnosti a míry je u uznávaných slavných režisérů docela častý symptom pokročilé kariéry. Důležitou roli tady ale zcela jistě sehrála i skutečnost, že scenáristé (kteří nejsou žádní fušeři) odevzdávali narychlo sbouchaný scénář chvíli před zahájením velké scenáristické stávky v Hollywoodu a Bay natáčel většinu filmu jenom podle několikastránkového konceptu. V případě takového obřího projektu může realizace za takových podmínek pohřbít film pod černou zem již daleko dopředu. Když je ale mnohamilionová reklamní kampaň v plném proudu, producenti se houby starají o takové prkotiny, důležité je, aby byl film v kinech ve stanoveném termínu…

Druzí Transformeři to projeli na celé čáře. Jediným skutečným kladem zůstává Shia LeBeouf se svým šarmem a brilantním herectvím. Jeho komediální výstupy pošlou ve vteřině celé to technokratické šílenství do zapomenutí. Jediný jeho výraz je působivější než celá ta předimenzovaná plejáda robotů, kterých je tolik, že v nich úplně ztrácíte přehled. Přitom kompletně mizí jejich osobitosti a individualita, která sehrála v předchozím dílu tak významnou roli. Plátno je zahlcené roboty všemožných typů, ale nedokážou vytvořit jediný okamžik nadšení. Pořád vás napadá: „Probůh, vždyť jsou to jenom pitomé potrhlé hračky! Stejně tak tam může pobíhat Barbie s plamenometem!“ Vaše smysly jsou naprosto zmatené a smysl pro příběh nebo realitu rozerván na kusy. A ještě k tomu je film hrozně zkratkovitý, takže se na jednotlivé úlety vůbec nedá připravit ani zvyknout. Valí se jeden za druhým jako z bílé díry. Jako když ujíždíte na extra vymaštěném LSD někam úplně mimo. Tak nějak se musel cítit Raoul Duke v Las Vegas.

A pozor! – to ještě ani zdaleka není vše. Jestli jste neviděli posledních 20 let filmové historie Hollywoodu, nevadí. Tady to všechno máte jaksi zakomponované. Indianu Jonese, Matrix nebo Terminátora. Hledače pokladů i Da Vinciho kód. Aby snad netočil bombastičtější projekty než on sám, vykradl Bay půlku motivů z filmů kolegy Emmericha. Hodně zběhlí a pozorní diváci nám můžou napsat, ve kterém okamžiku si vzpomenou na Gandalfa… A zjeví se dokonce i odkaz na Vesmírnou odyseu! Bohové jsou totiž roboti. Myslící. Ale ne jako nějaký přiblblý Skynet. Cítící! A Indy Jones vzal ze skalního chrámu Petra jenom trapný Ježíšův svatý grál, ale nechal tam pro svého syna něco mnohem lepšího. Že co? MATRICI! Jakou? Ani se neptejte…

Ještě pořád nestačí? Uveďme ještě namátkou několik ingrediencí. V Transformers 2 najdete kupříkladu taky: atraktivní ženskou-terminátora, s pronikavým pohledem a naprogramovanými instinkty hárající feny, transformera, kterého si Megan Fox ochočí, aby jí nadrženě obráběl nohu, dějiny letectví, Araby, pyramidy, Einsteinovu teorii relativity, motorky s coolovými raperskými hláškami, srandu na americké vysokoškolské koleji, gigerovské zárodky, New Age poselství, šoustající psy… Ne, tohle nedáte. Anebo jo. Raději rovnou běžte do kina. Ty gigantické billboardy jsou přece dostatečně přesvědčivé.

Transformers – Pomsta padlých (Transformers : The Revenge of the Fallen, 2009)
Režie: Michael Bay
Scénář: Ehren Kruger, Roberto Orci, Alex Kurtzman
Kamera: Ben Seresin
Hudba: Steve Jablonsky
Střih: Roger Barton, Thomas Muldoon, Joel Negron, Paul Rubell
Hrají: Shia LaBeouf, Megan Fox, Hugo Weaving, Josh Duhamel, John Turturro, Rainn Wilson, Isabel Lucas, America Olivo, Tyrese Gibson, Frank Welker, Peter Cullen, Ramon Rodriguez, Michael Papajohn, Matthew Marsden, Nina Dobrev, Anthony Anderson, Mark Ryan, Kevin Dunn, Samantha Smith, Karina Michel, Nora Kirkpatrick
Premiéra v ČR a SR: 25. 6. 2009
Délka: 150 minut