Björk – Volta
Volta na sebe dala dlouho čekat, od dob Medúlly utekly tři roky (nepočítáme-li soundtrack Drawing Restraint 9 a kolekci remixů Army of Me: Remixes and Covers) a každá pidizprávička poodkrývající sebemenší detail okamžitě obletěla všechna média. V případě nové desky Björk chce odřezat, vypitvat a spálit jakékoliv vzpomínky na její předchozí tvorbu, oprostit se od bájemi zasněžené malby, melancholicky trůnící tam někde v Reykjavíku. Pokud nebudete čekat impulzivní blesk, s přibývajícími „Volty“ aspoň zahřmí.
Intelektuální Nelly Furtado
Tolik diskutované spřažení s Timbalandem, který si aktuálně vydržuje na vysoké úrovni Nelly Furtado nebo Justina Timberlaka, není díky jeho šikovným mašinkám, hbitým prstům a otevřené mysli průšvih, přesto obě jeho produkce (Innocence, Earth Intruders – klip k vidění zde) evidentně pokulhávají za celým tracklistem Volty, jakkoliv představují Björk v atypické poloze. Vypiplaná odrhovačka Innocence příliš okatě vystrkuje světu zadek současných trendů, které se fešácky šňoří do rádoby sofistikovaného hávu. Fajn, Björk je tak přístupnější i křoupkům, kteří na mapě hledají Island u Kuby, ale ona „mainstreamová exkluzivnost“ je bohužel tatam.
"Vypiplaná odrhovačka Innocence příliš okatě vystrkuje světu zadek současných trendů." |
Hudební koitus
Zdařilé vkročení do mytického světa world-music za gentlemanského doprovodu Antony Hegartyho patří na Voltě k nejsilnějším a nejdůležitějším momentům. Smyslné prolínání dvou izolovaných jader, toužebně snících o nesexuálním propojení mezi notami slavnostně litých žestí, orgasticky uhasíná v epickém dialogu The Dull Flame Of Desire, který rozšiřuje album o zcela jiný rozměr. Bohužel tato exkluzivnost se týká jen dvou skladeb.
Homogenní volty
Björk se netajila tím, že Volta patří na koncertní prkna, celková koncepce tomu i odpovídá. Agresivní jekot Declare Independence zabarvený politickou vatou je vyloženě samoúčelný, ale v živém provedení bude všem přihlížejícím běhat mráz po zádech. Šedá Vertebrć By Vertebrć pak s orchestrem přebije nevýraznost a muzikantskou plochost. Björk spiklenecky odkazuje na své povedenější předchůdkyně (Homogenic, Vespertine), pokud si ale vymažete transcendentální pověsti o inovátorce ze země, kde je křestní jméno důležitější než příjmení, Voltu si nadmíru užijete.