hudba-recenze

V pátek 10. června se ve stodůleckém klubu Mlejn ke koncertní činnosti opět probudila rocková hydra jménem Wanastowi vjecy. Multigenerační publikum, které totálně vyprodalo místní sál, dalo okamžitě po lehce pozdním začátku produkce hlasitě najevo, že na své oblíbence za dobu jejich nečinnosti rozhodně nezapomnělo. Kapelu sice před časem opustil jeden z jejích lodivodů Petr Břetislav Chovanec, který tak upřednostnil svou sólovou kariéru, naopak stálým členem bandu se po letech hostování stal elitní kytarista Tomáš Vartecký.

Neděle 29. května přivítala Mezi ploty ještě slunečnějším počasím, což se intenzivně odrazilo i na přílivu publika, a přesuny mezi jednotlivými scénami se tak rázem staly o něco komplikovanějšími. Hudební kvalita naopak nadále strmě stoupala. Druhý festivalový den jsem prostě nemohl načíti jinak než opětovným setkáním se vzpomínkovou
blues-folkovou úderkou Petr Kalandra memory band. Pevně doufám, že Petr K. zrovna někde na nebesích nejamoval s Jimim H., Janis J. , Captainem Beefheartem či Zuzanou N. a pořádně se díval a pozorně poslouchal.

Je velmi příjemné být pro jednou poslem dobrých zpráv. Tak tedy slyšte: U drahé pramáti všech zdejších kulturně-humanitárních podniků jest zatím vše v tom nejlepším pořádku. Počasí ideální, lidé příjemní, fronty přijatelné a jídla a pití dosti. A samozřejmě kulturního vyžití přehršel, jíž ovšem logicky lidský jedinec nemůže komplexně obsáhnouti, aniž by se musel na fragmenty krájet. A protože divadelní část přehlídky přece jen neskýtá mnoho aktuálních inscenací, svou subjektivní programovou selekci věnuji převážně hudebním orgiím.

První ročníky festivalů bývají plné očekávání, překvapení a možná i zklamání. Rozhodně to nemají jednoduché, obzvlášť mezi ostřílenými známými kolosy. Ani slovenský Grape Festival, který se konal 13.–14. srpna v letištním areálu v Piešťanech, neměl vyhráno. Line-up plný zahraničních i domácích hvězd sice naznačoval, že se brzy stane konkurenčním hráčem na trhu, avšak důležitou položkou je také organizace a zvládnutí přírodních katastrof. Pojďme se tedy podívat, jak se náš sousedský nováček s těmito situacemi vypořádal.

Simon Heath je na poli temného hororového ambientu jednou z nejvýraznějších postav. Táta projektů jako Za Frumi, Abnocto a právě Atrium Carceri je člověk velmi tvořivý, schopný z malého množství prostředků vytvořit neuvěřitelně sugestivní dílo. Album Phrenitis je šestým řadovým počinem jeho projektu Atrium Carceri.

Frantík Shotu patří ke špičce francouzských producentů psychedelické taneční elektroniky. Má velký talent vytvářet propracované nočně-psychedelicko-disonantní plochy, které ale po bližším prozkoumání sálají nečekaně hřejivou a podmanivou atmosférou. V roce 2009 vydal své druhé řadové album Conception opět u labelu Hadra Records.

Španělský hudebník a skladatel meditačního a silně éterického ambientu Max Corbacho vydal nedávno nové album Ars Lucis a spolu s ním zároveň dvě svá starší alba. Jednak čtvrté album The Resonant Memory of Earth, a také konečně CD svého předposledního alba BreathStream, které zatím vyšlo pouze v digitální podobě. Podívejme se krátce na každé z nich.