Silný zážitek skromného umělce: Ahae hledí z okna ve Veletržním paláci v Praze
![ahae-perex](http://www.nekultura.cz/images/2011/vytvarne-umeni/cervenec/ahae-perex.jpg)
V pražském Veletržním paláci se od včerejška do 14. 8. 2011 koná pro tento prostor poměrně neobvyklá výstava nazvaná Pohled z okna: Svědectví o plynutí a proměnách času. Jedná se o sérii fotografií korejského umělce, vynálezce a ekologa Ahaea, který je známý po celém světě mnoha ekologickými vynálezy i prosazováním šetrného a uvědomělého způsobu života. Všechny jeho aktivity, ať už uměleckého, či vědeckého charakteru, se dotýkají stejných témat, která jsou na pomezí intimního prožívání viděného a globálních a univerzálních témat týkajících se vztahu člověka a planety Země.
![ahae](http://www.nekultura.cz/images/2011/vytvarne-umeni/cervenec/ahae-1.jpg)
Oba tyto prvky můžeme nalézt i na výstavě ve Veletržním paláci. Soubor fotografií zde vystavených jsou jen zlomkem vybraných děl z neuvěřitelného milionu snímků, které umělec pořídil z okna svého domu v průběhu jednoho roku. Jejich tématem jsou proměny a pohyb v přírodě, na níž dopad společnosti ještě není znát. Hlavními požadavky na fotografie jsou technická dokonalost, ale zároveň zachování přirozené podoby fotografie. Vytváří tak dokonalé kompozice s naprosto čistým obrazem, téměř bez pozdějších zásahů do snímku. Tato technická dokonalost pak umožňuje takřka neomezené zvětšení fotografie. Ve Veletržním paláci dominuje prostoru nejrozměrnější snímek 5 × 10 metrů a uvádí ostatní nerámované fotografie, které se pohybují v rozmezí 28 × 40 cm až 183 × 275 cm. Výstava bude ještě doplněna Ahaeovou poetickou tvorbou.
![ahae](http://www.nekultura.cz/images/2011/vytvarne-umeni/cervenec/ahae-2.jpg)
Čistota provedení divákovi nabízí fotografické médium ve své intimnosti a jakési formě nenápadné a skromné dokonalosti. Umělec nás pouští velmi blízko k sobě tím, že nám dává nahlédnout na proměny času z okna svého domu. Zároveň ale zdůrazňuje i funkci fotografického média jako prostředku pro zmrazení a konzervaci okamžiku. V tomto prvku lze nalézt právě jistou apelativnost. Upozorňuje nás na to, že tento koloběh přírody, který zachytil, může být přetržen necitlivými zásahy do přírody, a ztráty tak mohou být trvalé.
Přestože byl Ahae do Prahy pozván, aby svou výstavu uvedl, v rámci své filozofie skromnosti možnost odmítl se slovy: „Jsou tam mé fotografie, mě není již třeba.“
![ahae](http://www.nekultura.cz/images/2011/vytvarne-umeni/cervenec/ahae-3.jpg)
Velká dvorana Veletržního paláce hostila samostatného žijícího umělce naposledy v roce 1928, kdy jím byl Alfons Mucha. Otevřený a vzdušný prostor tomuto tématu ovšem opravdu svědčí a z fotografií krajiny vytváří až meditativní zážitek. Zároveň není příliš možností se v českém prostoru setkat s mezinárodně uznávaným umělcem zabývajícím se eko artem, který u nás získává často spíše negativní konotace. Toto zařazení je poněkud zavádějící, protože je velice často spojeno s politickým aktivismem. Na rozdíl od tohoto chápání je ale Ahaeovo dílo apolitické a spíše nabízející alternativu než aktivující. Přestože byl do Prahy Ahae pozván, aby svou výstavu uvedl, v rámci své filozofie skromnosti možnost odmítl se slovy: „Jsou tam mé fotografie, mě není již třeba.“ Jeho práci mohou ovšem ocenit návštěvníci v Praze a prožít nevšedně uklidňující zážitek se současnou mezinárodně oceňovanou fotografií.