Jak propagovat knihu? Zeptejte se Zubonehťáků
Když se vydá kniha, často je cílem, aby byl prodán celý náklad. Je naivní představa, že se dá kniha na pult knihkupectví a hned se po ní zapráší. To dnes bez pořádné propagace nefunguje. Je třeba vytvořit jisté povědomí o tom, že právě tato kniha existuje, aby si potenciální čtenář, který ji uvidí na pultě, vzpomněl, že už o ní vlastně někde něco slyšel. A pokud je to možné, tak aby si vzpomněl na něco pozitivního. Jednoduše řečeno, stejně jako všechny jiné výrobky a služby i kniha potřebuje dobré PR. O to se starali také autoři knihy Zuby nehty (viz tento článek), která vyšla v nakladatelství Albatros. Ti měli v podmínkách vydání, že se sami postarají o propagaci knihy. Dnes ještě nejsou ani v polovině toho, co mají připraveno, a již se dá říci, že úkol byl splněn více než úspěšně.
Dnes se nejčastěji setkáváme s knižní reklamou především u autorů ze zahraničí, u nichž je předpoklad dobré prodejnosti anebo kteří mají dobře placené agenty. Co se týče českých autorů, tak tam je to obdobné, ovšem v menším měřítku. Nejvíce se na reklamu věnuje u knih Michala Viewegha, Miloše Urbana či Petra Šabacha. Tedy autorů, kteří dokáží naplnit pokladny nakladatelství (ta se v tomto případě na propagaci podílejí). Většina autorů se však musí o prodejnost starat sama, a to s tím, že když se nebudou prodávat, tak budou mít problém příště něco vydat. Ovšem to sežere mnoho peněz a také mnoho času. V tom měli autoři Zubů nehtů výhodu, jelikož jich je hned devět, a tak si mohli rozdělit, kdo bude kde dělat.
Základem každé propagace je obrazová dokumentace. Proto Zubonehťáci povolali fotografa a zalezli si do ateliéru, kde vytvářeli kompozice pro plakáty a jiné propagační fotografie. Z celého tohoto procesu vzniklo také video, které si každý může pustit z CD, jenž je součástí vydané knihy.
Dalším bodem propagačního plánu jsou pro literáty nezbytná veřejná čtení. Jelikož se v tomto případě jedná o knihu prvotně určenou dětem, tak i tato čtení jsou situovaná do míst, kam mají děti jednodušší přístup. Vše se tak nekoná jen v kavárnách, ale spíše lze ukázky ze Zubů nehtů slyšet v desítkách českých knihoven, včetně akce zvané Noc s Andersenem.
Nechybí ani vystupování na různých literárních veletrzích. Samozřejmě nesměl chybět veletrh v Liberci zaměřený na dětskou literaturu. Na blížícím se Světu knihy pak Zubonehťáci vystoupí hned dvakrát.
Úspěchem se jistě dá nazvat to, že se o knihu zajímala i Česká televize, která si tvůrce v čele s hlavní osobností celého projektu spisovatelkou Ivonou Březinovou pozvala do svého pořadu Sama doma. Navíc se pak zajímala o celý proces vzniku knihy, a tak přijela natáčet přímo do hodiny tvůrčího psaní na Literární akademii, kde celá kniha vznikla. Mohlo by se zdát, že výstup v televizi byl vrchol celé propagace, ovšem opak je pravdou.
Zlatým hřebem se totiž stal samotný křest knihy, tedy paradoxně akce, která se konala ještě ani ne v polovině celého plánu. Jestli něco mělo vytvořit pozitivní vztah ke knize a k autorům, tak právě křest. Jen taková malá osobní poznámka: Již jsem se několika křtů zúčastnil, a přestože byly v prostorách, kde byla velká rotace lidí (např. knihkupectví Luxor), ještě nikde jsem po skončení křtu neviděl tolik nadšení a zájmu o knihu, jako tomu bylo právě u Zubů nehtů. Dá se to tedy označit jednoduše: naprostý úspěch.
Vše se odehrálo 17. dubna v prostorách Českého centra v Praze. Od sedmi hodin večer se začali hosté scházet, a než se všichni stačili rozkoukat, již bylo plno. Připravený catering tedy nestačil a muselo se rychle doplňovat. I na to tedy byli organizátoři připraveni. Úvodní půlhodina probíhala ve znamení vítání, seznamování, diskusí a také předčítání ukázek ze Zubů nehtů ve sklepních prostorách.
Pak začal hlavní program. Moderátorka večera Ljuba Fuchsová (ano ta, o které si můžete přečíst na jiném místě tohoto deníku) postupně vyzpovídala většinu těch, kteří se na vzniku Zubů nehtů podíleli. A to včetně ředitele Albatrosu Michala Krejčího, který jak sám přiznal, byl vlastně jedinou překážkou tomu, aby tato kniha vznikla. Po svém nástupu do funkce totiž začal škrty a mezi ty patřily i Zuby nehty. Pak se však nechal přesvědčit a své rozhodnutí zrušil. Nyní však již mluvil velmi pozitivně a v případě komerčního úspěchu Zubů nehtů se nebránil další budoucí spolupráci.
Po několika dalších rozhovorech se na řadu dostala již zmiňovaná projekce z focení plakátu následovaná vystoupením Pavly Jonssonové, členky dívčí hudební skupiny, jejíž název je totožný s názvem knihy. Tedy Zuby nehty. Jonssonová zazpívala a poté knihu pokřtila namísto obvyklého šampaňského malými umělými pavoučky.
Po závěrečném slovu se však pohodová a příjemná atmosféra výrazně změnila, jelikož téměř každý, kdo v tu chvíli byl v sále, chtěl knihu získat a následně si ji nechat podepsat od autorů. Nechybělo mnoho, aby se strhl boj. Nakonec se na každého dostalo, a tak mohla vzniknout třicetimetrová fronta. Podpisy se pak sbíraly ještě další hodinu. Mezitím se hosté občerstvovali připraveným pohoštěním, které se skládalo z následujících dobrot: utopenci, nadívané myši, hadí ocásky, zuby, rakvičky se šlehačkou, mrtvá a živá voda, portugalcova krev, sladká krev, bolehlav, duchové, pražené nehty atd.
Po vyprodání všech knih, které si organizátoři připravili, se společnost rozutekla směr domov. Nyní si mohli všichni zainteresovaní oddychnout, jelikož hlavní bod propagační akce se povedl nad očekávání dobře. Pokud i zbytek připraveného PR plánu proběhne alespoň zčásti tak dobře, jak se to podařilo při křtu, pak se Zubonehťáci nemusejí bát o to, že by se náklad 3 000 výtisků neprodal.