Igor Chaun – Od filmu krok k literatuře
![vecere_-_perex vecere_-_perex](http://www.nekultura.cz/images/clanky/kultura/literatura/vecere_-_perex.jpg)
"Igor Chaun se zřejmě ničeho nebojí, kráčí žhavým ohněm i po vodě, a vždy oceníte alespoň některou z řady jeho dovedností." |
Do každé té kratičké povídky se mu podařilo zahrnout zajímavý a většinou celkem svižný, téměř filmový děj, který se snažil obohatit překvapivou pointou. Když se taková nevyzpytatelná pointa povede, můžete jásat, ať už jste autor nebo čtenář, ale když se o překvapení snažíte neustále, občas to holt nevyjde a jen pekelně zabolí absurdita celého pokusu. Například povídka Paraolympik v Paraguayi je skvělé vyprávění o potížích jednoho paraolympika, který musí letět daleko přes oceán, aby zjistil, jestli je dostatečně postižen, aby si mohl ponechat svou medaili. Skvělé vyprávění nadupané skrytým emocionálním podtextem je najednou celkem nevhodně a bezdůvodně zaraženo, sice velice překvapivým, zato však o dost méně pochopitelným závěrem, kdy zjistíme, že ten paraolympik akorát nevěděl, že je pes. Podivný závěr by i vyzněl legračně či jinak nadsazeně, ale v tomto případě svou zvláštní imaginací spíše zklame.
![igor_chaun igor_chaun](http://www.nekultura.cz/images/clanky/kultura/literatura/igor_chaun.jpg)
Další vynikající povídka, při které vám bude běhat mráz po zádech a pocítíte chlad a sterilitu márnice, až dostanete chuť zalézt do horké vany, je Klinická smrt paní Dvořáčkové. Toto jsou jen namátkově vybrané povídky, které se mi teď vybavily, i když jindy by možná vypluly zas další, ale do této trojice holt musím zasunout i povídku Guamaru – jediný důvod, která zas úplně jiným způsobem zježí vaše chloupky. Ne, není erotická ani smyslná, ale prochází se na tenkém provázku mezi životem a smrtí a tam už jsou jiné poznatky, tady vznikají zajímavé závěry a v takových případech podléháme postavě, i když je zobrazena na pouhých čtyřech stránkách.
Igor Chaun se zřejmě ničeho nebojí, kráčí žhavým ohněm i po vodě, a vždy oceníte alespoň některou z řady jeho dovedností. Navíc, neponořujete se do románové trilogie, ale pouštíte se do krátkých povídek, takže i v případě, že by si vás ničím neomotal kolem prstu, o čemž silně pochybuji, můžete si touto sbírkou krátit čas v autobuse. Nebo když přijdete domů lehce podnapilí, tak akorát, že se nemůžete soustředit na nic příliš dlouhého, ale zároveň máte chuť číst…